KAVEN: :) tak tohle je měkčí verze než matfyzácká - obecná lingvistika na FFUK.
Teda Chianga znáš? Ve sbírce Příběhy vašeho života je geniální povídka o mimozemských jazycích; ten to má jinak promyšlený! :) (Sbírka rozebraná, ale nevyšla tak dávno, třeba by se to někde vyšťárat dalo.)

BRAMBOREENA: Tak to jí držím palce ať to vyjde. Já jsem přes 10 let už neměl s lingvistikou nic společného, ale studoval jsem předtím počítačovou lingvistiku na MFF. Takže moje össeinové přemýšlení je podbarveno i nostalgickými vzpomínkami na studia :-)

KAVEN: Prostě je to takový myšlenkový pokus :)

Mimochodem, dcera dneska dělala přijímačky na VŠ, konkrétně na obecnou lingvistiku - a tam přesně tohle bylo jako jedna z otázek: dostali několik slov vymyšleného jazyka a v nich museli najít systém, odvodit si pravidla utváření slov, a přeložit pak do něj nějakou další větu. :) Tak už vím, k čemu ten össein bude, až ho tady pěkně vymyslíme: budou se tím týrat maturanti! :D

BRAMBOREENA: Jasně, a já bych taky nebyl rád kdyby se kvůli reáliím knížka ještě opozdila. Po pravdě mě ani nenapadlo vrtat do össeinu dokud přede mnou nevyvstalo půlroční čekání na poslední díl ... Takže já za to vlastně ani nemůžu a jen si tak tlumím absťák :-)

Ad řešení překlepem - no nevím co by na to řekli v OneHotBook. Ale já to vůbec nechápu jako chybu, spíš si říkám "össein je takový a takový ... proč? co se o něm dá říct na základě toho, co víme?"

BRAMBOREENA: Mno, ale třeba "épée" francouzsky znamená "meč". Končí na [é], a chlapštější slovo aby člověk pohledal.

Že by Pinkertina nepoznala é od ó je divné (já Pinky od začátku fandím, nejsem z těch kdo by ji podřízli hned v prvním díle, takže se mi nechce z ní dělat takovou trubku). Ale rozhodně každý jazyk na sobě nese nabalenou vrstvu danou historickým vývojem, a myslím že není nic divného, když znak pro surrö kóduje výslovnost [suró], nicméně z dávno zapomenutých historických důvodů se vyslovuje jako [suré]. Takové věci se v každém jazyce s trochu složitější výslovností vyskytují celkem běžně. Pokud přepis össeinu do latinky nefunguje ryze foneticky (což nefunguje - je vázaný na písmo), tak je odchylka dobře zdůvodnitelná i v latince.

Jinak ale předpokládám že össein má několik různých fonémů podobných é. Jelikož se v přepisu do latinky zapisují občas různě. Např. é v "gleewarin" se bude vyslovovat jinak než é v "össe".

Mimochodem, že jsou össenská slova podezřele krátká jsem si taky všiml. Jestliže se přehlásková transkripce odvozuje od znaku össeinu naznačeným způsobem, tak by se složitější znak měl přepisovat delším slovem. No a znaky pro složky pětice (které jediné jsou v knížce) vypadají příliš složitě na to, aby jejich přepis mohl skončit něčím tak krátkým jako třeba "ökrë". Takže jsem usoudil, že znak by se ve skutečnosti měl číst jako něco mnohem delšího a složitějšího, nicméně össeané ho běžně zkracují do podoby "ökrë". Takové zkracování může být v össeinu poměrně časté, a proto je tolik překvapivě krátkých slov. Ostatně samo slovo Akkütlix má znamenat Akkarinthö z Tlix, tedy vlastní jméno Akkarinthö je tam zjevně kráceno. Když trochu popustím uzdu fantazii, tak právě v až přehnaném takovém krácení mohla spočívat "lidová" mluva Ëltaühl. Össean tomu rozuměl, ale tak velké krácení mu mohlo připadat odbývané až vulgární.

To jsou jen takové moje úvahy, össein mi přišel zajímavý :-) Je mi jasné že fakticky žádný össein neexistuje (a ne že ho budeš vymýšlet na úkor posledního dílu!), ale jakousi vnitřní konzistenci v knížce má, a tak mě baví domýšlet některé jeho rysy.

RIP: že já si to nevygůglila :D

IDLE: ani takové shluky souhlásek. Tak přibližně finsky, vy hnidopichu.

KAVEN: tedy... ono je vysvětlení mnohem prostší a smutnější: stupidita autorky, která to neohlídala :D Ve skutečnosti jsem tu výslovnost začala doopravdy řešit až ve chvíli, kdy přišli z OneHotBook, že by z toho udělali audioknihu a že to holt potřebují nějak přečíst; a pak jsem tedy řekla, že ö na konci slova se bude číst jako ó, protože kdyby to bylo é, působí to tak nějak "žensky" a "francouzsky" - první asociace je "Désireé" :D

No nicméně na konci posledního dílu by měl ten slovníček být, takže až bude poslední tečka příběhu dopsána, začnu tahle vysvětlení dávat dohromady a budu to muset nějak vymyslet. Přímo v textu pocházejí veškeré informace o tom, jak by se mělo číst "surrö", jen od Pinkertiny (která to tam přečte bez přehlásek), takže zatím jsem měla v plánu říct, že je to prostě trubka, která össein neumí, čili to vyslovila blbě (asi jako lidi kolem nás různými způsoby čtou slovo "menu" - někdo říká "menu", někdo "meny" - a nějak si v zásadě všichni rozumíme). A taky pozoruju, že když člověk mluví česky a potřebuje říct uprostřed české věty říct nějaké izolované anglické slovo, vysloví ho jinak, než když říká celou tu větu anglicky; řeknu pěkně po česku "letěli jsme do Byrmingemu", místo abych se pokoušela vyslovovat "Birmingham" s nějakým veleúžasným přízvukem - i když vím, jak by to správně znít mělo; čili Pinky holt není směrodatný zdroj informací :)

Ale k tomu přepisu jmen ze snů: to ano, já si taky v zásadě představovala, že výslovnost je druhotná a jde spíš o nějaký převod tvaru znaků (nebo určitých křivek či elementů toho znaku - představuju si, že v össeinu existuje nějaká množina čehosi jako radikály v čínštině, prostě stavební prvky, komponenty, ze kterých se může poskládat nový znak, když je potřeba vyjádřit nový pojem, a transkripce spočívá právě v tom, že každému takovému elementu by odpovídal nějaký konkrétní shluk písmen latinky - a s přehláskami, protože písmen v terronské - čili v zásadě v anglické - abecedě není dost.). Když tam Lucas Fioně přepisuje její znaky ze sna, tak si výslovností není úplně jistý; říká zhruba - "může to vyjadřovat kdovíjaký mimozemský zvuk, tření hmyzích tykadel o krunýř nebo tak; co my víme". No a taky v té transkripci musí být nějak zakódováno, v jakém pořadí se ty jednotlivé elementy přepisují - když máme mimozemské jméno "Gäercürdahöarth", což (si představuju) bude nějaký velekomplikovaný znak poslepovaný ze tří různých radikálů napsaných ladně kaligraficky přes sebe, takže vznikne obzvláštní propletenec bez nějakého logického "začátku" a "konce" - dal by se asi stejně dobře přepsat v pořadí gäer/cürda/höarth stejně jako cürda/höarth/gäer. Čili össeista si vzpomene na "pomocné určovací podznaky" - což si představuju jako soubor pravidel typu "když je tam v horní třetině oblouček dolů, tak tenhle radikál přepisuje jako druhý v pořadí, leda by ale vlevo byla svislá čára, pak se to přepisuje jako třetí...". Přes ten znak si nakreslí síť pomocných čar, kterými si to rozdělí na jednotlivé sekce (kvadranty, třetiny... zkrátka zeměměřič v akci), a z toho to pořadí nějak vyvodí. Já jsem vlastně milosrdná, nejdelší össenské slovo v Myceliu má asi šest slabik, tomu by se každý Němec a Welšan vysmál... a v reálu by jich muselo určitě být mnohem víc.

(ale teď velké tajemství: když chci napsat "Gäercürdahöarth", vybavím si "gerdirdahert" a napíšu akorát "gcdh", protože ve svém Wordu mám na všechna össenská slova čtyřpísmenné makro; samohlásky ani přehlásky nevedem. :D)


No a až bude všechno hotovo a já se budu po večerech nudit, v důchodu budu tyhle teorie sepisovat sem: http://cs.mycelium.wikia.com/wiki/Mycelium_Wikia .

Doklikal jsem teď ve fóru ke slovníku výslovnosti össenštiny. Malé zamyšlení ...

ö se má číst na konci slova jako ó. Takže třeba Akkarinthö je [akarintó] a aiö je [aió]. Jenže surrö je dle slovníku i knihy [suré]. Nabízí se otázka proč? Měl jsem za to, že přehlásková notace Gilesa Hildebrandta je v podstatě jen fonetický přepis össenských slov; přehlásky se tam používají proto, že v anglosaské kultuře (ke které měl Giles nejspíš nejblíž) to je tradiční způsob k zapsání některých v össenštině používaných zvuků. Jestliže je ale stanoveno, že ö na konci slova má hodnotu ó, tak nelze slovo [suré] podle sluchu přepsat jako surrö, protože to neodpovídá. Správně se to mělo přepsat jako surrë. Tohle je zrovna případ, který nelze okecat historickým vývojem jazyka, jelikož přehlásková notace je čistě moderní a žádný vývoj neměla. Přemýšlím nad tím co by takový nesedící přepis mohlo způsobit.

Možným důvodem může být össenské písmo. Znaky v sobě nějak kódují i výslovnost, jelikož právě toho využíval Lucas Hilderbrandt při přepisu neznámých jmen z Fioniných snů. Přehlásková notace nemusí být čistě fonetická, nýbrž se může aspoň částečně opírat o písmo. V tom případě u některých slov skutečně můžou být odchylky ve výslovnosti oproti tomu co říkají znaky össenského písma, protože tam už skutečně k nějakému historickému vývoji dojít mohlo.

A když nad tím teď tak uvažuju, tak přehlásková notace může být opřená JEN o písmo. Může to být způsob, jak do latinky přepsat össenské znaky, a může taky existovat algoritmus jak z přehláskového zápisu sestavit zpětně össenský znak. Fonetika se s tím sveze, ale pokud se össenská výslovnost díky historickému vývoji odchyluje od toho, co říkají össenské znaky, pak se bude odchylovat i od přehláskového zápisu. Tohle mi připadá stále víc jako pravděpodobné. Robert Travis označil přehláskovou transkripci jako "geniální" - pokud by ale šlo o pouhý fonetický zápis, taková bomba by to zase nebyla. Na druhou stranu spolehlivý převodní algoritmus mezi latinkou a úchylným össenským písmem, který navíc slova v latince zachovává dobře a foneticky správně čitelná, to už je něco.

OMNISLASH: Ne, bude se to jmenovat The Book of Lost Fungi.

GENTIANA: nepouzite texty? silmacelium? :-D