Páté Mycelium ohýbá lidské páteře | DAGON
http://www.dagon.cz/pate-mycelium-ohyba-lidske-patere/

ZUZKAOU:

XCHAOS: Aztécké oběti se těm össenským podobaly tak možná kvantitou a technikou provedení, ale to je asi tak všechno.

MEANKITTY11: což tak nějak dost vysvětluje, jak to s tím applem a jalblíčkářskou sektou je doopravdy :-O

XCHAOS: To je tedy taky dobrá scénka s tou sochou a zlatem, úplně v tom cítím to drama, dá mi práci se udržet a neukrást ti to :D

Právě o podobnosti (či spíš nepodobnosti) Össeanů a muslimů a Össeanů a Aztéků mluvím v tom rozhovoru v Dingiru. Ale jestli o tom někdo něco doopravdy ví, tak tedy ARGANNAH, kterážto je mayoložka.

BRAMBOREENA: jj, Crookes, ne Krebs, sorry, tohle se mi stává pořád :-(

jinak ano.. druein má několik zajímavých vlastností, které vytvářejí takovou jednoduchou intuitivní "fyziku", což mi na tom baví (někdo jiný si ulítne na těch náboženských, politických nebo psychoaktivních aspektech). sama si ale napsala, že druein je první látka pocházející z RA prostoru, stabilní i v běžném prostoru...na rozdíl od argeniitu se dá předpokládat i nějaká těžba, není to tak čistě mystická esence, jako argenit. pokud se dokopu dát dohromady ten "lidský aspekt" (a pečlivě přečtu celou, ehm pětici znovu od začátku), tak bych snad nějakou aprílovou povídku o pozemské RA fyzice dohromady dal (trochu bych do toho nacpal recesistický nadhled, protože dnešní fringe fyzika typu EmDrive, to je skoro RA prostor :-)

zase nechci spoilovat moc, ale předpokládám 4.díl už tu četli všichni, že jo.. důležitou roli hraje drueinový kruh, což prostě člověk nemůže jen tak přečíst a zase pustit z hlavy :-) (stejně jako ostatní řeší, jestli mají nenávidět Ašáda nebo Lucase nebo oba :-) mě oba bavěj, ale ještě víc mi baví pozorovat ten svět, který obývají a zkoumat ho). Možná ho Össeané používají prostě proto, že je to drahý materiál, asi jako jsou v Barmě pozlacené střechy buddhistických chrámů i buddhové samotní (popravdě: na Össe vidím všechno jiné, než víceméně minimalisticky pouštní a celkem vzato nehierarchický islám - jsou to právě naprosto nekonečné rozlohy buddhistických klášterů v Barmě i jejich nejasný vztah k lidovému animistickému náboženství obyčejných barmánců, které se mi okamžitě vynořují, když je řeč o jednotlivých místech na Össe a Rekeghu... jako asi bych celou knihu odložil, kdyby mi hned ty úvodní scény nepřipomínaly, jak jsem si pozlatil prst rozpadajícím se zlatým prachem/fólií/máslem v procesu pozlacování Buddhy v Mandalay.... jako turista, který absolutně netušil co dělá.. což se mi ani tak nevybavilo, když jsem to četl, jako spíš když přemýšlím, co mi na tom tak vzalo... jako i já vzal zájem o buddhismus tak nějak z toho konce, že ho chci spíš kriticky studovat a určitě se po vzoru Fiony nevrhnu na nějaké laciné seance a meditační kroužky a sekty... a zčista jasna člověk stejně šlape bosej po nějakých schodech a všude kolem je scenérie jak z jiného tisíciletí)

Islám se mi vybavuje spíš v souvislosti s Dunou.. co se Össe týče, tak na Zemi dnes přece není žijící organizované nábožentví s lidskými obětmi. Nejblíž by k tomu asi byli Aztékové či Mayové (nemyslí, že Inkové). I studium jazyků těchto kultur (kdyby měl nějaký moderní lingvista šanci je studovat) by nejspíš odhalilo hluboké ovlivnění jazyka a vůbec představ těmi rituály. Nejvíc mi to asi připadá jako alternativní historie, ve které Aztékové měli nějaké zásadní know-how a naopak přišli do Evropy jako první a učinili nás na tomhle know-how závislým (hergot, kdybych někdy psal alternativní historii, tak tohle je zajímavý nápad - a že takové biotechnologie Nový svět měl, třeba brambory zachránily Evropu před hladomorem a na tabáku se stali během pár století všichni fatálně závislí... fakt stačilo málo, třeba setkání s Číňanama a vyobchodování střelného prachu, a Aztékové mohli přistát jako první v Evropě a být vůči nám právě v pozici Össeanů.... sakra, kdy já se konečně naučím ty nápady nějak dotahovat a prodávat :-))

XCHAOS: Rozhodně jsem pro moebiovu pásku, to je věc mimořádně spektakulární :) Taky jsem si ji samozřejmě jako dítě slepovala a pokoušela rozstřihávat (jako asi každej).
"Krebsův" je "cyklus", to si nějak nezřetelně vybavuju z biologie.

S tím drueinem je to zajímavá věc, ale přiznám se, že jsem se to neodvažovala domýšlet moc do důsledků (fyzikálních); spíš jsem hledala ty praktické aplikace. Fiona má drueinové nehty, což v samém závěru přijde ke slovu. Gerdánské hedvábí, ze kterého má Lucas košile, má malou příměs drueinu - což vede k tomu, že je ta látka v chladu vláčná a poddajná a v horku naopak "naškrobená" a nemačkavá, což se u oblečení hodí. V šestém dílu hraje jistou roli drueinový prášek, nasypaný na oltář, ale o tom nic spoilovat nemůžu. Psychotronicky aktivní lidi mají s drueinem probém (Kamele je v kleci, po Ainei zase hodil Össean síť, Lucas sáhl na tu konstrukci v kobce) v případě, že je z drueinu nějaký dlouhý vodič (vlákno, drát, síť...); pak to funguje trochu jako hromosvod, představuju si, že tam hraje roli odlišné napětí na obou koncích vodiče - čili je tam vznikne nějaký rozdíl potenciálů či "spád" či jak to popsat - který z psychotronika jeho energii odsává, což je mu nepříjemné. Ve tvaru aiö to naopak funguje jako anténa, která signály/energii sbírá a svádí na jedno místo, do ohniska k příjemci. Co nikde popsáno není, ale co si představuju: kdyby byla mezi dvěma telepaty psychotronicky neprostupná, odstíněná zeď, a skrz ni vedlo drueinové vlákno, které mohou oba na konci chytit, mohli by si skrz ně telepaticky povídat (jako takový ten "telefon", co si děti dělají z provázku a dvou kelímků na konci).

Taky si myslím, že je to dobrý!!! (Že by další outsourcovaný dodatek na konec šestého dílu?)

Co se týče argenitu: definice praví, že je to pozůstatek dávných netechnických civilizací. Modelový příklad je člověk a jeho postel - klidně si tam spí, netuše nic zlého, a mezitím se z něj odlupují mikroskopické šupinky kůže, padají do pórů v matraci, a tam se tím živí armády roztočů. Čili bájní veleúžasní megatelepati dávných věků si klidně žili a spali a z mozků se jim podobným způsobem odlupoval argenit. :D
Když už člověk ten krystal má, může do něj energii dodávat (soustředí se, medituje, nasype to tam), načež krystal trochu poporoste a spektrum se mu změní směrem k vyšším vlnovým délkám (hezky nakrmený svítí modře, rentgenové záření už jsem neřešila). Naopak z něj zas energii vytáhne, když ji rychle potřebuje; zkrátka je to příruční powerbanka. Když se krystal vyzáří celý, tak smůla, nový se jen tak z ničeho nenabalí (řekněme, že tam chybí něco jako začátek či mustr či kondenzační jádro, kolem kterého by to znovu mohlo růst).
A teď s tou tvorbou předmětů: na Fomalhiwě mohou z argenitu dělat všechno možné, jídlem počínaje přes domy a paláce až po (pseudo)živé bytosti - argenitary. Samozřejmě nedává smysl, že by se něco tak rozměrově velkého a složitého dalo udělat z mrňavého krystalu, čili se ještě předpokládá existence "řídké argenitové látky"; argenit je ta hustá, výrobky jsou z řídké (jako když se ze sirupu udělají dva litry limonády); zkrátka se tak trochu "nafoukne", když z něj vzniká běžná (atomy tvořená) hmota. Energetická náročnost je daná složitostí informace - míň argenitu se spotřebuje na sto krychlových metrů (pseudo)betonu než na sofistikovaný hodinový strojek.
Psychoaktivní předměty jsou taky z téhle "řídké argenitové látky" (do které je vložený jakýsi "program", který specifikuje, co ten předmět umí). Reartrony můžou ten předmět prostě rozbít a "zredukovat" na původní čistý argenit, ale holt všechna přidaná hodnota se tím ztrácí (asi jako když se šperky roztaví zpátky na zlato). Argia-luové to taky dovedou (Aš-šád na marsovské základně posbíral pár předmětů a zredukoval si je na výchozí argenit, protože ten potřeboval na udržení vzduchu a boj atd.)
A pak je tu ještě ta fligna, že argenit aktivuje spóry Pětice. To se využilo v zápletce

XCHAOS: Týýjo ... to je dobrý! Ty už jsi nad tím přemýšlel, co? Nevím teda co je Krebsův mlýnek (to jen usuzuju z kontextu), ale ten möbiův list je pěkná finta. Potenciálně by se samovolný pohyb reartronů po povrchu prstence možná i dal využít k výrobě energie.

A to si Bramboreena stěžuje že neexistují spin-offy. Existují, akorát nejde o beletrii, nýbrž o vědecké práce :-) Co takhle z toho nedělat povídku, ale populárně naučnou literaturu 26. století? Vysvětlí to zajímavým způsobem princip, ale nesklouzne to k nějakým rovnicím a podobným hrůzám ...

Výroba argenitu by měla být asi víc metafyzická. Ačkoli zase by vzniknul zajímavý kontrast mezi netechnickou civilizací která s argenitem pracuje pomocí meditací a rituálů, a technickou, která na to má nějakou mašinu. Tenhle kontrast v argenitovém vesmíru stejně už je, takže proč ho netáhnout dál.

pokud by ozařováním reartrony dokonce šlo aktivizovat do té doby nepsychoaktivní předmět (vznikala by tím stopová množství argenitu? to může rozhodnout jen autorka...), tak by pak masivní tajné zařízení na výrobu argenitu mohlo vypadat trochu jako iránský styl obohacování uranu v tisícovkách centrifug: někde v podzemí by Gerdánci měli tajné haly, úzkostlivě chráněné před Össenskými agenty, kde se otáčí tisícovky psychoaktivních Krebsových mlýnků a postupně něco obohacují a obohacují :-)

Zkrátka když už spin-off, tak se tam toho bude točit opravdu hodně :-)

Vlastně nevím, proč na to nepřišla spíš Lucasova kolegyně. Vlastně asi přišla, ale ten kolega si za to přisvojil zásluhy (podobně jako tomu skutečně v našem prostoru bylo u objevu DNA, BTW též spirálová struktura... ale tentokrát mu to bylo houby platné, protože víme, jaký byl další osud toho výzkumu). Ve skutečnosti to dál rozvíjela ta kolegyně (ženy je snáze motivovat jinak, než touhou po slávě a uznání...).

KAVEN: BTW, tohle ani nebudu skrývat jako spoiler (nespoiluje to nic z Mycelia canonu :-) Urychlovač reartronů má téměř určitě podobu drueinového pásu, stočeného do tvaru moebiova prstence. Za normálních okolností se na jakékoliv drueinové dvourozměrné struktuře hromadí reartrony na jednom jeho povrchu, zatímco z druhého utečou (volba toho, pro kterou stranu se rozhodnout, je dosud nevyřešený astrofyzikálně-psychotronický prolbém). Ale právě ten Lucasův kolega dostal podvratný nápad: co reartrony udělají, když se drueinový pás rozdělí, otočí a znovu spojí, takže nadále má jen jeden porvrch? samozřejmě, reartrony jsou zmatené, a nějak se pořád nemůžou rozhodnout, jestli jsou na té straně pásu, na které chtějí být, a nebo na té druhé: v libovolný okamžik kolem sebe vidí jen polovinu těch reartonů, které by měly při dané odpovídající tloušťce pásu vidět, a nevědí, jestli jsou na té správné straně. protože ale pohyb po povrchu drueinu je pro daleko snažší, než prostup skrz (protože objem drueinu izoluje, resp. jeho objem je to, co přesahuje do RA prostoru - to, co psychotronické síly usměrňuje, je právě jeho povrch - průsečík složitějšího vícerozměrného mimoprostorového objektu s naším trojrozměrným prostrem), tak z každého další pokusu ubohého utýraného reartronu zkrz mimoprostor na protější stranu pásu vychází reartron o nepatrně více urychlen ve smyslu kinetického pohybu v našem prostoru.

vypnutí urychlovače je pak až tak jednoduchý proces, jako mechanické rozpojení do té doby uzavřeného drueinového moebiova prstence. teď nám reartrony pěkně kolují stále rostoucí rychlostí, ale pochopitelně
zbývá tedy ještě popsat mechanismus, který donutí reartrony odlepit se z povrchu drueinu a vrhnout se skrz značný odpor kladoucí běžný prostor aspoň zhruba směrem, kterým ho experimentátor chce mít: něco mi říká, že tenhle element, zapojený do obvodu urychlujícího drueinového pásu, by mohl být ne nepodobný Krebsovu mlýnku (právě lopatky jsou tvořemé drueinem, z jedné strany pokryté granoplastem, uvnitř prostoru odstíněného od rušivých vlivů protonace dalším granoplastem) a reartrony odlétající z konců lopatek krebsova mlýnku - který to navíc fyzicky roztáčí, to dá rozum - se dále pohybují spirálovitým pohybem, který, když jednoduše z poloměru mlýnku odvodíme jeho vlnovou délku, umožňuje do jednoho z uzlových bodů, kde se trajektorie reatronů protínají, umístit ozařovaný předmět (ale protože je tam fázový posun a uzlové body se pořád posouvají, tak ozařovaný předmět se otáčí na takové jako podložce, na které stojí mimo její střed, s tím, že rychlost otáčení je synchronizovaná s rychostí otáček, kterých dosáhne ten Kebsův mlýnek. Počet lopatek Krebsova mlýnku by mi lákalo, aby bylo pět - ale nemám pro to žádné pavědecké zdůvodnění, zatím :-)