KAVEN: Jak jsem psala níže, v tuhle chvíli je dohoda taková, že by pokud možno chtěli všechno v jednom svazku - dovydat, uzavřít, sklidit, a pokud možno hned teď (když už se to nepovedlo před rokem či dvěma). Nikoho nemrzí víc než mě, že to nemám celé a dávno. Je mi to líto kvůli Argu, kde se ke mně vždycky chovali moc hezky, i kvůli zdejšímu osazenstvu... a, rë Akkütlix, jak mně je jenom líto všech těch ubohejch mrtvejch koťátek!!! V ideálním světě bych SAMOZŘEJMĚ od začátku věděla, že dílů je sedm, měla bych je PŘEDEM napsané, odevzdala bych všechny ZÁROVEŇ, a pak by mohly vyjít v těch půlročních rozestupech, jak se doufalo, a padaly by ven jak cihličky z pásu. Pokládám skoro za zázrak, že to aspoň bylo předem celé vymyšlené natolik, aby tam nevznikaly nějaké zásadní logické rozpory mezi částmi dříve vydanými a novými. Naopak to do sebe zapadlo, dovysvětlilo se, drží to, oddechla jsem si. V šestce se různé přísliby naplní, je tam hodně scén s Lucasem, jeho záležitosti se uzavřou a všechny zmátí na hromádku, což je podstatné.
Ale k tvé otázce - ještě si to po sobě chci přečíst, než pošlu finální verzi (což odkládám na poslední týden v březnu). Se Zakázanými směry je to k jednání - s variantami, které jsou nasnadě: počkat na ně / připustit je výhledově / prohlásit je naopak za neexistující a heretické a wordovský soubor s nimi roztrhat, spálit a sníst.
Mým zářným vzorem je Kingdom Come: slibovali, že půjde hrát za ženskou a člověk bude mít psa, a pak to holt vyšlo bez ženské a bez psa, ale VYŠLO. Načež byly datadisky a pes se dělá a bude tuším teď někdy. Ono si to sedne... třeba po Mycélku za rok už ani pes, ani ženská neštěknou a já to jenom hodím na nějaký web se slashem (Lus/Ash) :D
RIP: Neříkej dvakrát. Mám celou krabici od banánů... a to nechceš vědět, co v ní je! Pětidílný román o vévodkyni Charlottě de la Treen (přezdívané Latrína), která nachází svou mrtvou matku v opuštěném francouzském hradě a zachraňuje svého milence Raula de Bordeaux na létajícím talíři a unáší ho na planetu Kallistó se socialistickým státním zřízením, v čemž jí brání záporačka jménem Modesta Margot, a to tak dlouho, dokud jí programátoři z Kallistó nezresetujou mozek... uff, víc si z toho naštěstí nepamatuju :D Vlastně jo, pamatuju! Taky jsou tam podzemní kobky samozřejmě! Bez těch se žádná osvícená civilizace budoucnosti neobejde.