• úvod
  • témata
  • události
  • tržiště
  • diskuze
  • nástěnka
  • přihlásit
    registrace
    ztracené heslo?
    BRAMBOREENAMycelium -- Nejdůležitější věci se odehrají vskrytu...
    BRAMBOREENA
    BRAMBOREENA --- ---
    ARGANNAH: To je ale přesně to, co pořád ještě dělá "oficiální" literární věda ve vztahu k fantastice a co mě celý život štve: jak jsou tam raketky a emzáci, nedá se to brát vážně :D A tím víc máš můj obdiv ty za to, jak proti těm předsudkům vytrvale bojuješ (jo, zrovna mi přes FB přeběhl program vašich popkulturních seminářů na tenhle semestr). Ono se to vážně pomalu mění: dospívá generace, pro kterou už je fantastika normální součástí kultury, a pak už snad bude možné posuzovat jednotlivá díla jako taková a oprostit se od předsudků vůči žánru.

    XCHAOS: s tím doceněním po smrti fakt nesouhlasím. Může to být tak i onak (ocenění za života, ocenění po smrti... nebo prostě ocenění od tří kolemjdoucích geeků, přičemž celosvětová sláva nenastane nikdy). Jak jsem tam psala, pro mě je rozhodujícím kritériem toho, jestli něco je nebo není umění, jenom ta vnitřní "pravdivost" - přičemž v úplně krajním případě to může být "pravdivé" jen pro jednu jedinou osobu na světě, totiž toho tvůrce: vybleje si na papír svou terapeutickou povídku, pobrečí si nad ní, protože díky ní najednou cosi pochopil o sobě (svých vztazích, povaze, minulosti, whatever), a pak ji roztrhá a spláchne do záchodu, šlus, hotovo, žádné stopy a zátěž pro potomstvo. Tohle se asi neshoduje s oficiálním výkladem (umění by asi správně mělo být sdělné a obecně platné a zajímavé i pro další lidi), ale já jsem holt ta škodící naivní idealistka a nějakou vnitřní pravdu tam potřebuju (a naopak - ta mi ke štěstí úplně stačí, protože dobře tuším, že s nějakou tou nesmrtelností a vstupenkou na Olymp to nejspíš neklapne). O tomhle jsem koneckonců v Myceliu taky psala: je tam scéna se slavným össenským plazmolyžařem, na kterého všichni zapomenou, ještě než vůbec skončí recepce na jeho počest. To je zhmotnělá noční můra každého tvůrce... ale vím o ní, čili nehodlám se tím stresovat :D
    GENTIANA
    GENTIANA --- ---
    ARGANNAH: Za me radsi florentskou renesanci a venkovske napodobeniny a tihnuti k idealu, nez neco, co uklizecka bez premysleni vynese.
    ARGANNAH
    ARGANNAH --- ---
    VANEK: Za tím, co říkám, jsou nějaké zkušenosti s tím, co se stane, když humanitněvědný obor udělá tenhle krok s plnou vážností a začne považovat za relevantni pouze to, co je elitní. Tldr: je to cesta do kopru. Ale ok, vezmu tvou zmínku o flamewaru jako varování a nebudu se do toho pouštět. :)
    KAVEN
    KAVEN --- ---
    VANEK: Obzvlášť ta špatná letecká akrobacie mě trápí ...
    VANEK
    VANEK --- ---
    ARGANNAH: Myslím, že tady je velký potenciál na sestrovražedný flamewar shrunutelný do otázky "je špatné X ještě pořád opravdu X per se, respektive jak moc?" Špatná haute cuisine, špatná letecká akrobacie, špatné státnictví…
    XCHAOS
    XCHAOS --- ---
    ARGANNAH: myslím, že umění se přeceňuje :-) každopádně, každý to může vidět jinak, proč ne. někdo hledá "pravdivost", pro jiného je to "umění pro umění" a pro jiného je to nadčasovat (ta je ale u sci-fi sakra těžká, protože budoucnost se jaksi přirozeně vyvíjí jiným směrem, než bylo předvídáno).

    jako fakt bych se v tom tolik nerochnil, celou debatu způsobila jedna nevinná poznámka. nová fantastika je super žánr, že to není sci-fi v původním smyslu slova? no a co... tak se tomu může říkat třeba kosmický magický realismus, nebo co já vím :-)
    ARGANNAH
    ARGANNAH --- ---
    XCHAOS: Ale přece naopak, umění je kde co, od mizerných básniček dvanáctiletých dívek až po Nezvala, od batolecích čmáranic až po Dalího. Akorát je to někdy umění zralé a někdy nezralé, někdy dobré a někdy špatné, někdy má životnost desítky let a někdy jeho význam spočívá pouze ve vlastním okamžiku tvorby a pak se může klidně zahodit. Souhlasím, že budoucnost nikdo nezná a až ona rozhoduje o tom, jaký diskurs o umělci povedou, jakými nálepkami ho označí a jestli si ho vůbec bude někdo pamatovat. Ale i umělec, který svá díla nikdy neukázal a před smrtí je spálil, zůstává přece umělcem.
    FERRYH
    FERRYH --- ---
    ZUZKAOU: to je bohuzel pravda pravdouci! vzpominam si jak strasne tezce jsem kdysi jako editor na Legii bojoval s predsudky, ze "paranormal romance" jsou take FANTASTIKA a na Legii patri, at je to romanticke sebevic a sebevice podobne cervene knihovne... hooodne tehdejsich editoru na Legii na me koukalo hodne divne... :)) pritom ja ten zanr take nemusim... ale mam proste soudnost a vim ze to JE Fantastika... :O)
    ale nastesti se to nejak pak vsaklo... :O) a neni to jedinej pripad... vzpominam na devadesatky, kdy do sirsi pribuzenske fantastiky vedle SF jen neradi scifiste prijimaly take Fantasy ... atd...
    no Scifiste jsou stejni Bigotni Poseroutkove jako jini lide... :))
    FERRYH
    FERRYH --- ---
    XCHAOS: no ja se take nechci hadat nemluve o tom ze je to offtopic a Vima nas klido muze smazat a bude klid... :O)
    jen podotykam, ze se zavery co dovozujes u Simmonse - proc neni SF - nesouhlasim... Historii SF a vseobecne Fantastiky se venuju FAKT dost dlouha leta a uz asi nejen fanouskovsky... a mam na zanrova deleni jinej nazor a i jine teorie a dukazy... jen by to bylo asi jeste delsi nez to tve a to sem fakt asi nepatri...

    jen dodam: Simmons neni jedinej... kdyz se poohlednes, najdes par dalsi podobnych autoru a prece je vsechny nebudes na zaklade tech dost chabych teorii co dovozujes nize vyhazovat z zanru... mnohe by to dokonce asi i dost dozralo... :) chteli psat a psali SF! ostatne i Simmons tusim nikdy nerikal ze by nepsal SF :) nebo ano? ne vse od nej SF je - TO ANO! ale jadro jeho dila SFaF urcite je!
    ...mimochodem ... podle me mas v tech svych dovozenich co je a neni Sci-fi jednu velkou diru... ty tak nejak automaticky treba i oklikou dojdes vzdy k zaveru, ze jen Hard SF je jedina prava SF ... mas tendenci vse ostatni z suplicku SF vyhodit na periferii nebo uplne... chapes jak je tohle uplne mimo? :)
    je to preci naopak! Hard SF je jen jeden malej subzanr v obsirne science fiction a to nemluvim o to sirsim supleti co navrhl Robert A. Heinlein a sice SF=Speculative Fiction ...
    XCHAOS
    XCHAOS --- ---
    BRAMBOREENA: ještě stručná odpověď na "opravdické umění": podle mě se za života nedozvíš, jestli to co si udělala, bylo umění, nebo ne (teda někteří lidi to mají jednoduché: ti co nepíší nic, ti žádné umění nevytvoří ani oylem :-). Fakt mám takovou soukromou definici, že autor se to během svého života nedozví. Musí tam být něco nadčasového. Je to taková evoluce: umění je to, co přežije svého autora a jeho mecenáše :-) Možná něco bylo nějaké zapadlé zapomenuté umění, ale nedokázalo to o sobě dát vědět... jiný autor mohl být slavný za svého života a po smrti vyjít z módy....
    ZUZKAOU
    ZUZKAOU --- ---
    I když se obávám, že scifistka pohrdne čtenářem červené literatury :-D
    ZUZKAOU
    ZUZKAOU --- ---
    GAARQ: ále, čtenářka červené knihovny sci-fistou nepohrdne!
    GAARQ
    GAARQ --- ---
    BRAMBOREENA: SF pride, yes! výhodou je, že neultrafialoví mejnstrýmově-žánroví čtenáři nejsou takové citlivky jako bílí heterosexuální muži, asi proto, že z toho vynecháváme jejich... citlivé okončetiny a věci s nimi spojené ;)
    BRAMBOREENA
    BRAMBOREENA --- ---
    GAARQ: Přesně!
    No tak... kdy zorganizujeme pochod Sci-fi Pride? Za rovnost žánrů a proti diskriminaci? :D Ale v tý duhový vlaječce musíme mít ještě ultrafialovou, jinak by to nebyla pořádná sci-fi... a na tom to ovšem asi ztroskotá.
    GAARQ
    GAARQ --- ---
    BRAMBOREENA: a přitom je ta teze tak zjevný nesmysl, který nevidí jen ten, kdo ho vidět nechce. pokud má zastání u čtenářů, budiž, ale u akademiků je to tristní o to více. ještě dnes musí literární vědci psát apologetiky fantastiky. a korunu tomu s oblibou nasazují autoři, kteří nějakou fantastiku napíší, ale hájí se, že to tak vlastně není, protože mají strach ze špatného marketingu. a kruh se uzavírá.
    XCHAOS
    XCHAOS --- ---
    BRAMBOREENA:
    KAVEN: mě ani nic neštve, ani nemyslím, že je potřeba něco vysvětlovat.... :-) V širším smyslu, je to prostě fantika literatura, Simmons mi šíleně vtáhl, svého času, ale pak se to nějak rozleželo a teď ho už nevyhledávám, Mycelium mi vtáhlo postupně, ale všechno je to taková linie "frankensteinovské fantastiky" - tedy ne sword & sorcery, ale současně to není ani hard sci-fi, hranice mezi psychtronikou, psychoaktivní halucinací a technologií je rozmlžená, každý si v tom najde svoje. Mycelium je taková technologická, deterministická magie, možná trochu srovnatelná s Mievilovým Bas Lagem... což taky není sci-fI.

    Já ani neříkám, že všechno musí být hard-scifi, podotýkám, že v té čisté podobě to může být až moc nerdovské a nečtivé - a nejhorší jsou autoři, kteří fakt zvládají vyšší matematiku :-) Je pár autorů, kteří si vlastně založili image na tom, že té opravdu tvrdé sci-fi se až tak trochu vysmívají, parodují ji. V podstatě když to bude čistě sci-, nepůjde to moc číst, tak se stejně někde musí nabalit akční či hororové scény, prostě napětí...

    určitě nesouhlasím s tezí Když je to sci-fi, určitě to za nic nestojí. A pokud je to náhodou dobré – tak to prostě není to sci-fi.. tak jsem to nemyslel. Když to fakt zjednoduším, tak "když je to z budoucnosti či alternativní přítomnosti, je to sci-fi, když je to z minulosti, spíše teda fiktivní či alternativní, tak je to fantasy", viděno touhle optikou je Mycelium příběh z uvěřitelně vzdálené budoucnosti naší Země a naší současnosti, tak to spadá do škatulky sci-fi, apod.

    HARALD: ano.... je to takový Čapek, který to vždy zachraňoval uvěřitelnými postavami na pokraji konce světa :-) Mě osobně to baví. Je z toho vidět, že autorka už není takový nerd, jako zamlada a prostě už svět zalidňuje lidmi ze svého okolí nebo sociálních sítí, nebo odkud :-)
    BRAMBOREENA
    BRAMBOREENA --- ---
    ZUZKAOU: Ve skutečnosti jsem si umínila, že to sepíšu, během četby nějakých obvyklých hejtů (už nevím, jestli na iliteratuře nebo h2o, ale zkrátka na nějakém podobném místě), kde se zas nějací mainstreamáci otírali o fantastiku a říkali o ní přesně ty věci, které tam v úvodu píšu. Takže jo - fakt existují lidi, kteří tuhle triviální věc nechápou. :D
    HARALD
    HARALD --- ---
    ZUZKAOU: Naprosto souhlasím. Musím říct, že obecně nepopulární Pinky (aspoň podle hovorů s dalšími čtenáři) je pro mě jednou z postav, která vytváří atmosféru uvěřitelnosti uprostřed emzáků, hub a klonovaných mezihvězdných lodí.
    ZUZKAOU
    ZUZKAOU --- ---
    BRAMBOREENA: trošku mě překvapuje, že tohle je fakt potřeba někomu vysvětlovat.


    A teda podle teze že podstatný : "...ten okamžik, kdy člověka při čtení zamrazí v zádech a on si náhle s pocitem úžasu řekne: "Jo! Tohle sedí! Páni, to je tak šíleně přesný! To znám, to jsem zažil, takhle to na světě chodí...", tak jednou z podstatných uměnotvorných složek Mycélia je Pinky! :-D

    (což je myšleno čistě jen v těch nejlepších možných významech, co se do výše napsaného dají vložit)
    KAVEN
    KAVEN --- ---
    BRAMBOREENA:
    XCHAOS:
    Zrovna nedávno jsem si vzpomněl na starého učitele francouzštiny, který nám jednou suploval na gymplu. Učil nás tenkrát nějakou báseň od ... nevím, nějakého francouze ... a opravdu procítěně a s nadšením nám popisoval jak ho to kdysi, když byl v našem věku, hrozně oslovilo. Na nás to nezapůsobilo, protože to byl nějaký další dědek co do nás cpal divné básničky.

    Nicméně díky tomu jsem si udělal představu co je to hodnotná literatura. Ten básník kdysi byl určitě bouřlivák, a bořil konvence, a mládež z toho byla nadšená, protože vyjadřoval něco, co je oslovilo. Přitom ty básně byly dost možná obecně označované jako brak co kazí dobrý vkus našich dětí a tak dále. O 30, 40 let později mládež vyrostla a dospěla. Staří kritici vymřeli, a bývalá mládež ve svých kritikách vyzdvihovala toho dříve zatracovaného básníka, protože si dobře pamatovala, co pro ni tenkrát ty básně znamenaly. A tím se z kdysi nevhodné literatury stává vyzdvihovaná hodnotná klasika.

    Tito noví dospělí kritici se nové mládeži pokusili předat ten stejný pocit, který u toho zažili kdysi oni. A někdy to třeba fungovalo i po několik generací. Jenže dřív nebo později ti noví mladí budou vyrůstat v jiných podmínkách a budou je trápit jiné věci. Ta úžasná elektrizující pravda, kterou z básní čerpali jejich předchůdci, jim bude připadat nezajímavá. Třeba proto, že už v moderní době není aktuální, protože společnost žije něčím jiným. Nebo proto, že už tu velkou pravdu dávno znají, protože jejich rodiče to do nich odmala hustí. Takže budou číst něco jiného, méně "hodnotného". No a z toho něčeho jiného se za pár desetiletí stane nová klasika - až kritici zase vymřou, a bývalá mládež se prodere k významnému společenskému postavení.

    Je ovšem pravda, že některá díla jsou silně nadčasová a dokážou oslovovat lidi i po mnoha generacích. Jiná zase, vzhledem k vývoji společnosti, pár generací přeskočí a začnou oslovovat až potom. A jiná oslovují jen svoji generaci a pak se na ně zapomene. Je to ovlivněné vlastním dílem, ale i čtenářem a prostředím ve kterém vyrůstá. Podle mého soudu je hodnotná veškerá literatura, co vůbec kdy někoho oslovila.
    Kliknutím sem můžete změnit nastavení reklam