Planoucí lesy Venuše - samozřejmě. To je moje "iniciační" kniha, jako malá jsem ji četla pořád dokola (trvalo to několik měsíců - úplná posedlost, uměla jsem ji prakticky celou nazpaměť, doma už se báli o moje duševní zdraví :D ). Zpětně viděno je to jen taková jednohubka, je to krátké, jednoduchoučké, přímočaré a vlastně primitivní (tím neříkám, že "hloupé" - archetypy nejsou hloupé, jenom jsou zkrátka v základech všeho, takže kniha, která je prezentuje bez dalších sofistikovaných vrstev, jako je tomu v tomto případě, se pak holt staršímu člověku jeví příliš obyčejná a už není důvod se k ní vracet; prostě je to klasická "cesta hrdiny" s iniciací a proměnou a moudrými rádci a vším tímhle harampádím, šmrncnutá mimozemským koloritem, kde je nebezpečný les a coby šamani vystupují nahatí telepatičtí Venušani; a to je samozřejmě úplně boží, ale není v tom nic víc :D). Nicméně jestli něco způsobilo, že píšu zrovna takhle a ne nějak jinak, byl to právě tenhle kolektivní studentský překlad Tonke Dragtové :) A tam právě telepatie takhle dějotvorně/stylotvorně použitá je, což mi připadalo tak úžasné, že jsem ten tríček okamžitě převzala a už se ho nehodlám vzdát.

A, mmch tohle je další z mnoha propastných rozdílů mezi mnou a Milošem Urbanem (kromě Snovačky versus Pole a palisáda) - ten Planoucí lesy taky v dětsví četl a onehdá to někde na sítích příšerně zhejtil, jaká je to pitomost :D Takže ne; na Planoucí lesy špínu nekydám, mám je v úctě jako něco, co svého času mělo svou důležitou funkci. Je to něco jako vypadlý mléčný zub. :D

Bestera jsem četla mnohem později a nějak to prosvištělo kolem bez většího vlivu, už si to vůbec nepamatuju.

XCHAOS: v padesátých letech o telepatii psal alfred bester v knize hvězdy, můj osud a potom mnohem více ve zničeném muži...

KAVEN: jako základní převratný geniální nápad je argenit, to je jasný :-) prostě 2d chodička, Pacman běhá bludištěm s teleporty, sbírá krystaly a honí ho sgenové :-)

každopádně co je zajímavý, jak ta telepatie úplně převrací tradiční vyprávěčské formy. Tradiční román se píše bud' v třetí osobě, kdy pak autor může různě přeskakovat po postavách a odhalovat, co si myslí, pokud to rovnou neříkají nebo nedělají. A nebo je v ich formě a pak sice může vypravěč popisovat, co ostatní říkají a dělají, ale co se týče myšlenkových pochodů, tak může vyprávět jen o svých.

Ale Vilma vymyslela gleewari-formu vyprávění, kdy jednoduše jedna postava může přečíst nejen protonaci, ale přímo i myšlenky jiné postavy, což je přesně ten drobný detail, proč to není jen nějaký další rip-off star wars či jiné mysteriozní space opery, nebo nějaké fantasy s draky a teleporty. Myslím, že to co nás na tom tak vtáhlo je právě to, že gleewarinský román je úplně neokoukaná forma vyprávění, kterou (asi, téměř, určitě) nikdo předtím na světě nikdy nevymyslel (možná někdo někdy o psychotronicích a telepatii psal, to jo, ale nemyslím, že stylem, kdy by z toho udělal vypravěčskou formu, kdy nějaká postava může vědět přesně to, co v jiných knihách jen autor - jen to vlastně "reverzní ich forma", autorka se sama tak nějak inkarnuje do postav v románu a sděluje jim, co může vědět jen autorka! :-)

VICKE: přesmyčky jako původcové pseudonymů postrádají tvořivosti ;) já bych tipoval skupinu jinak úspěšných autorů, kteří ani nutně nemuseli být kontemporální, již se rozhodli vstoupit mimo své žánry, a aby nepřišli o dobrou pověst, založili si intelektuální pseudonym vilma klímová kadlečková, protože v jejich časovém rozlišení 19. a 21. století splývají, takže jména velikánů jako jaroslav budivoj tesař, karel slavoj amerling, jakub hron metánovský či vratiprst choromysl krombožinec lilibínský byla jejich hlavní inspirací.

GAARQ: …až na to, že literární vědci dálné budoucnosti budou říkat: "Jaká Kadlečková? Ta nikdy neexistovala, to je pouhý pseudonym…" a pokusí se dokázat, že celé dílo napsal někdo jiný, nejspíš nějaká přírodovědkyně či zaměstnanec zoologické zahrady, možná dokonce z Balkánu, protože nemalý počet přesmyček toho pseudonymu se odkazuje na různá zvířata a jedna z nich zní Dalmacie Vakovlk, proto ten Balkán. Že by tak monumentální dílo sepsal nějaký zloděj laviček (Lavicka Odvlekam), je nepravděpodobné.

GAARQ: Ale až růžovoprstá a krásná se objeví Zora, vyveď před Lodi všechny své Össeany holení krásných, silně je povzbuzuj, a k obětem libým bohům je připrav ...

XCHAOS: Tak ale čím dál se v Myceliu dočte, tím je to Eternaalovitější. To "zmatené náboženství" je vlastně způsob, jak by úplně jiná civilizace mohla pojmout všechny ty vesmírné / psychotronické záhadnosti známé od Vilmy z dřívějška, což postupem času stále více vylézá na povrch.

po íliadě tu máme myceliadu. za 2000 let budou vilmu děti ve škole proklínat, když uvidí těch osm bichlí, a neocermat bude v maturitách klást otázky po formálním literárním zařazení citátů z díla, aby pak byly tyto veřejně tepány v médiích na nových koloniích, nazvaných na počest gerda či ósse (ani popularita eposu nezpopularizuje tu divnou diakritiku). vilminy holografické busty (jako živé, jako živé, jen dva gazilióny švindlíků, sleva pro intelektuální elitu, a jsou nepokálitelné ptactvem či znectitelné žactvem) budou zdobit arkády, podloubí a chodby různých kulturních institucí. to bude krása, božíčku...

KAVEN: je fakt, že já každý díl hrozně hltal. Ale kdybych to četl déle, tak zase úplně zapomenu o čem to je, mezi kapitolami...

vtipný je kamarád, který mi kdysi pradávno právě půjčil Na pomezí Eternaalu, protože to v tehdejší komunitě fanoušků scifi a současně Dračího doupěte bylo docela in :-) Jsem se ho ptal na Mycelium a on se neurčitě vymlouval, že to se vůbec nedalo číst (on ve skutečnosti poslouchá audioknihy, takže poslouchat), prý nějaký zmatený náboženství, vůbec se v tom neorientoval... :-) (samozřejmě dostal důrazný psychotronický pokyn, aby se do toho zkusil pořádně začíst :-)

MOUNTBATTEN: Mně docela pomohlo se potom vrátit k těm klíčovým pasážím a přečíst si to znova. Ty informace tam jsou, ale dost často si to člověk neuvědomí a přejde to.

BRAMBOREENA: do soboty teda nestíhám celé Mycelium dočíst, ale doufám, že se stihnu dostavit a moc se těším :)

S tím vysvětlováním je to věčné dilema: když je ho moc, tak člověku lidi nadávají, že pořád prezentuje nějaké reálie místo pořádného děje, a když je ho málo, tak si zase stěžují, že tápou. :D Mycelipedie fakt pomůže a jsem moc ráda, že ji máme.

XCHAOS: Tak ráhnová kost byla vysvětlená snad už tady ve fóru ... a kdyby ne, tak je vysvětlená ve výkladovém slovníku, co bude v novém vydání M3. Tyhle "fungigenní novotvary" (uši, ráhnová kost atd.) vznikají obvykle až ve druhé nebo dokonce třetí generaci, takže Lucasovi nic nehrozí. Od matky houby nezdědil a od otce to nejde, takže to u Lucase začalo od nuly. Dokonce i vlasy mu vypadají až po několika desítkách let.

A hvězdovládci v prvních knihách jako pojem s jasným významem stanovení nebyli. Mluvili o nich jen aurigiáni, ale od začátku bylo jasné že to není jediný názor. Několik knih se všichni dohadovali co to vlastně je, a jasně se to začalo rýsovat až od konce M7. Je pravda že i ti hrdinové, co věděli, se bránili tomu říct to jasně na plnou hubu.

A ano, taky si myslím že poslední díl mohl být o něco výmluvnější a méně zasypaný náznaky. Ale v tomto směru hodně pomůže ten výkladový slovník.

(chápu, to mám za trest, že jsem se nepřihlásil jako betačtenář, když mi to bylo nabízeno... ach jo ... :-( jenže vydávat knížky jako betaverze a využívat čtenáře aby poskytovali bugfixy? no nevím, to bych mohl zkusit taky :-) )

BRAMBOREENA: když já budu 11.6. na úplně jiném houbovém festivalu... :-/ i když tohle by asi stálo za to, no...

copak "kolik civilizací nepřežilo"... ale aktualizace online encyklopedie je nutnost, čtenář úplně poslední 3 díly ztrácel půdu pod nohama... nemůžu si pomoct, ale podle mě si dělá legraci autorka! Ráhnová kost předpokládám z hardbackového vydání tiše zmizí (nic moc jiného s ní dělat nejde, protože otázka, zda se Lucasovi v průběhu mutací začala vytvářet i ráhnová kost zůstala bolestivě nezodpovězena... pokud jsem teda ve svém rychločtení něco nepřeskočil). A v online encyklopedii bude teda nutné přepracovat Hvězdovládce jako pojem, protože jsme strávili asi 2000 stránek chápáním toho, že všechno je jinak :-)