SHEALA: jj, je to tak jak pise Aldarion - jeste bych dodal, ze i na te zahradce ta "vysadba" je fakt spis vec nahody a stesti, ze mate to spravne prostredi - se spravnym mixem stromku a pudy.
Vzpomnel jsem si, ze dokonce i drbna Blesk musel tyhle clanky o pestovani hribku uvest na pravou miru - i na nej to bylo trosku moc prehnane:
Návod na pěstování hříbků v květináči: Mykolog k tomu řekl své! | Blesk.cz
https://www.blesk.cz/clanek/radce-zdravi-a-zivotni-styl-zivotni-styl/671140/presny-navod-na-pestovani-hribku-v-kvetinaci-mykolog-k-tomu-ostre-rekl-sve.html
;O)

ALDARION: aha dobře. Back to the drawing board ;D

SHEALA: To je hodně drsná výzva, mykorhizní houby se s trochou snahy a štěstí dají vysadit na zahradě, když tam jsou vhodné stromy, ale na substrátu, to je oříšek... V mikrobiologickém ústavu AV prý vypěstovali plodnici hřibu v laboratorních podmínkách na petriho misce, ale taky to byla historka na téma "nejvíc cool věc, co se u nás povedla" a ani nevím, jestli nepřeháněli... :)

Doporučuje 9 z 10 Össeanů: https://www.indiegogo.com/projects/shrooly-grow-mushrooms-you-can-t-find-anywhere?ci=23852772576360410&adGroupId=23852772699300410&network=fb&creativeId=23852772700290410#/

BRAMBOREENA: Oni čekají, že se konečně vyjasní všechny záhady a hrdinové se od nich odpíchnou. Ale ne, milí recenzenti, za každou objasněnou záhadu dostanete pět nových, a začne se to měnit až někdy v šestce. Děj se "rozjíždí" průběžně, a zcela nezávisle na objasněných záhadách. Ty nejdůležitější postavy totiž podstatu většiny záhad znají, takže můžou jednat rovnou, a nemusí čekat až to pochopí i čtenář.

Už zas něco o tom, jestli se "děj pořádně rozjede". Tohle když v recenzích čtu (různých, nejen na Mycélko), tak si vždycky s ironií říkám - ne, kdepak, nezavděčíme se knihou; chtějí od nás motorové vozidlo! ;)

https://fantasya.cz/clanek/mycelium-2-saga-vilmy-kadleckove-se-zacina-poradne-rozjizdet-a-lucas-hildebrandt-pociti-led-pod-kuzi?

VANEK: Imho byl neškodnej (a myslím, že bychom ho s Andreou hladce přepraly), jde jen o tu nepříjemnou slizko-kluzkost; ale co už, my se nebojíme ani astrálních larev! :D
Růže nejsem zvyklá dostávat, na sf akcích to zas tak běžné není.

BRAMBOREENA: Já myslel, že ona je neurazitelná, nebo rozhodně ne takto subtilně ;)

Nene, růže byla hned po potlesku, to by nebylo ani zdvořilé, ani proveditelné utíkat, musel jsem dokončit předchozí report (a vyčkat pozvánek na občerstvení); ale květina je na takových akcích pravidlem, takže pod mou rozlišovací schopností, respektive prahem zaznamenávatelného a -níhodného.

S tím oplzlým vousáčem je to samozřejmě smutné/hnusné/k vzteku, já si pobaveně říkal, že na každé akci musí být v publiku magor, ale v mé šťastné privilegovanosti mě pranic nenapadlo, jaký může být další stupeň. No, zkusím si to zapamatovat.

VANEK: ha nechám se přejmenovat na Ourabourková!

VANEK: copak, podávala se qrila?

KAVEN: Právě si čtu analýzu dvě stě šedesátého dne na Ukrajinu a furt mě od toho ruší posty tady v auditku :D

Tady jsou ty Máriiny knížky, dostala jsem je od ní (a sama jí věnovala jedničku Mycelia).
Nechci být škarohlíd, ale asi si to ani jedna nepřečtem.

VANEK: Boží! :D Jak to tak čtu, říkám si, že to mohla být zajímavá akce.

S tím Travisem - VANEK - to jsem původně neměla v plánu číst, ale ta Máriina báseň byla o tom, jak ubohý důchodce zemře a příbuzní cynicky z okna vyházejí jeho peřiny i fotky a zapláčou až při čtení závěti; no a já se neudržela. ("Duše nestojí za schovávání, ale nedá se vyhodit. Nedá se na ni dívat, ale kdo najde odvahu ji přemazat?") Naštěstí se Mária neurazila.

Jinak pokec v sakristii byl fajn, seznámila jsem se naživo s Andreou Buchlovou, holkou, kterou znám z FB a která nahrává podcasty, kde je mimo jiné slash fanfic k Myceliu (velekněz/Giles apod.). Akorát teda pán s maďarskou Vilmou nám tam celou dobu recitoval své oplzlé básničky, načež se na nás nalepil cestou ven. Šla jsem s Andreou na zastávku autobusu (ono to není tak snadné najít pro přespolního a ve tmě, kaple je na kopečku daleko ode všeho), autobus přijel, pán nastoupil, a Andrea těsně před zavřením dveří vycouvala (měly jsme obě přesně stejné instinkty, já si říkala, jestli tam nastoupí, a škubala mi ruka, jestli ji mám chytit za flígr - no tak ne, netřeba :D), tak jsme tam pak ještě krafaly do příjezdu dalšího exempláře autobusu.

VANEK: S Bernie se všichni známe, no jo, to bylo legrační.

KAVEN: Zachránila to Sofie (scéna kolem rámečku s podobou Wannekei plus vzpomínání na Ainei, a k tomu další kousek z tuším sedmičky, kde maluje Ainein portrét). Pak jsem ještě četla scénu z trojky, kdy Lucas přijede domů ze Zelené lastury a zmítá se tam v obýváku (aby jakože byla ta temnota), ale nechala jsem toho v půlce, protože to nesedlo, cítila jsem z nálady v publiku, že je to na ně moc úchylný :D

V reportáži chybí, že jsme s Márií obě dostaly růži, ale to už byl možná VANEK tou dobou pryč.

KAVEN: Sloužím internetovému lidu!

VANEK: "A protože tento dům nedává jen potravu duši, zvu vás do sakristie, jak se na Slovensku říká" (pí far.: "může se to tak říct") na občerstvení, Vlma se smíchem: "sušenky a chlebíčky*.
Tam už bych se asi neudržel nějakého faux pas a navíc by mi to jen přece jen přišlo pokrytecky vyžírkovské, , zvláště když padlo "POSEDĚT s námi", vyrazil jsem do mikropivovaru na velmi potřebné 1--4, následován voláním "Vy taky ne! Vy taky neodcházejte!"