• úvod
  • témata
  • události
  • tržiště
  • diskuze
  • nástěnka
  • přihlásit
    registrace
    ztracené heslo?
    BRAMBOREENAMycelium -- Nejdůležitější věci se odehrají vskrytu...
    Auditko věnované sci-fi sérii Mycelium. Vesmír, psychotronika, náboženství, lidské oběti - a mimozemské houby.

    Planeta Össe. Svět po tisíce let neměnný... a po tisíce let svázaný s vesmírem. Z Össe pocházejí myceliální technologie i nadsvětelné Lodě, bez kterých by se Země neobešla. Jenže zatímco pozemská civilizace vítězně proniká do vesmíru, Össe jí stojí za zády.

    Co je to vůbec to Mycelium? Nejlépe podívat se na webové stránky projektu. Tam jsou všechny informace o knize (anotace, ukázky, ohlasy, trailer...).

    A dá se to někde opatřit? Třeba tady: Internetové knihkupectví Kosmas (odkaz vede přímo na záznam o knize). Další díly a formáty (včetně audioknihy) nejlépe přes mycelium.argenite.org/page-koupit (affiliate u Kosmasu, takže z každého nákupu dostane autorka pár desetníků navíc, a to se všem vyplatí!)

    A co Facebook? Nyx je přece lepší!!! Ale budiž, kdyby náhodou měli vášniví vyznavači Knihy tisíce tváří absťák, mohou navštívit tamní stránku autorky Mycelia alias Bramborýny – Legendy o argenitu na Facebooku nebo semeniště všeho mimozemského zla, doupě zlovolné Církve Akkütlixovy tamtéž.

    A co takhle spoilery? Lze použít tag, který schová odstavec pod bílou mlhu, pod kterou lze nahlédnout, když se text vezme do bloku nebo se na něj klikne:

    tajné odhalení
    – a díky tomu ti, kteří další díl ještě nečetli, nepřijdou o překvapení. Bílá mlha vznikne, když se použijí kódy
    <div class="spoiler"> tajné odhalení </div>

    Geekovské okénko
    Generátor slov v össeinu, který skvěle vymyslel a naprogramoval KAVEN. Církev Akkütlixova děkuje a OneHotBook se velmi těší! :)
    Tabulka a graf postupu psaní (2019–21)
    rozbalit záhlaví
    MVEK
    MVEK --- ---
    KAVEN: Napíšu soukromou zprávu. My seriálu propadli kvůli dceři a zhlédli vše letos.

    Nicméně jo, je to nucené, ale přece jen oba svého otce nenávidí a vidí jako monstrum:-).
    KAVEN
    KAVEN --- ---
    MVEK: Já jsem docela fanda kouzelné berušky, resp. býval jsem asi tak první tři série, pak už mi přišlo že to točí pořád dokola a zbytečně ta odhalení oddalují. Poslední série jsem už nesledoval ... přišel jsem o něco? Už je to zakončené?

    Nicméně máš pravdu, že Gabriel Agreste se Gilesovi opravdu trochu podobá, to mě nikdy nenapadlo :-) Ale s tím Adrienem a Lucasem už je to přeci jen trochu nucené.
    E2E4
    E2E4 --- ---
    tady se zda ze neco melo byt zastaveno a nebylo:

    "harvesting our suffering to sate the hunger of gnostic entities beyond your comprehension"

    [QWWERTY @ oO( ) psychedelické memy ( )O๑.. ॐ ..๑O( ) psychedelic memes ( )Oo]
    MVEK
    MVEK --- ---
    Mám rád ujetá hledání souvislostí, když se to nebere vážně. Proto jsem kdysi měl přednášku, jak moc se čeští Návštěvníci podobají Star Treku.

    A tak jsem zjistil, že příběh dětského superhrdinského animovaného seriálu Miraculous: Kouzelná beruška a Černý kocour se nápadně podobná Myceliu!:-)
    - v obou hraje hlavní roli vážený ambiciózní pán (Gabriel Agreste / Giles Hildebrandt) a jeho výjimečný, inteligentní syn (Adrien / Lucas)
    - v obou se otec k synovi chová despoticky (byť z jiných důvodů) a v obou jeho život významně formuje
    - v obou je otec celebrita ve svém oboru, a navíc je významnou osobou i ve svém druhém tajném životě (v Miraculous je to přímo hlavní záporák)
    - oba syny jejich otec "ovládá", ať už přímo přes prsten a amulet, kterým byl Adrien stvořen, nebo přes psychotroniku a paměťovou kapsli
    - Adrienova/Lucasova matka nežije a zmizela/zemřela pro veřejnost za nejasných okolností v jeho dětství
    - Lucas má černou auru, Adrien jako superhrdina Cat noir má černý kožený oblek
    - Lucas má modrou barvu po houbách, Adrien má modrou aristokratickou krev po matce
    - oba synové prochází proměnou na hrdinu, byť Adrien několikrát denně, no a oba tedy pak mají nadpřirozené schopnosti
    - oba synové hrdinové mají destruktivní schopnosti
    - komplikované vztahy Adriena/Lucase a střídání těch lásek/partnerek (ok, to je v každém natahovaném seriálu)
    - Lucas umí össeansky, Adrien čínsky
    - obě rodiny žijí ve velké vile s kobkou v podzemí
    - oba příběhy končí s velkými otazníky a nejasností, jak přesně je finále myšleno
    - oba příběhy jsou dlouhé a natahované (5 řad za 8 let vs. 8 knih za 9 let...?) a obojí původně bylo plánováno kratší
    - v obou hrají roli hrají roli dávné artefakty a nesmrtelné bytosti
    - v obou jde o osud celého světa

    Pak by se určitě našly i nějaké drobnosti v epizodách, mám pořád pocit, že mi něco úsměvného, ale fascinujícího utíká.

    PS: Ti Návštěvnící a ST pořád mají dlouhý doprovodný klip online: https://www.youtube.com/watch?v=L1Ls_n_ax_8 (audio z Návštěvníků, záběry ze ST IV: Voyage Home, kterému se opravdu ten seriál ale dost podobá, jako by ST opisoval od nás).
    FERRYH
    FERRYH --- ---
    VANEK: pche! sbirani hub je prachsprostej LOV! Ten adrenalin z toho kdyz najdes peknou velkou rodinku hribu a drsne je zmasakrujes! :>
    ...to prohlasuju jako starej zkusenej(a zavislej) houbar! ;) :o) :p
    VANEK
    VANEK --- ---
    VANEK: Examples of prose from the books include: “The sweet smell of freshly cooked mushrooms wafted through the air, bringing back fond memories of my mother” and “Foraging for wild mushrooms is a deeply rewarding experience that connects us with nature’s abundance and the rich tapestry of flowers that the Earth provides.”

    Dobrý pokus, Össe!
    https://lh6.googleusercontent.com/iRB5VHUvEkAKR1QBHrZrYTnDssG9hYC6OqpgOeNOS9JGYuMBYjaVcqryEHyfzSoCQps3NgkcHSkC3UPcNKENa8oZrN79sVdFxAAS8a-SlX0vgVFjz4ZPtI8jf6P72Ph-KuzLxmnL126UC6ZvGnh6n1E
    VANEK
    VANEK --- ---
    Teď nevím, jestli sem, nebo spíš do [Wittgensteinovy lyrické denunciace z nakladatelského podsvětí] :
    Newyorská mykologická společnost varuje, že záplava příruček o houbaření generovaných AI na Amazonu dřív nebo později někoho zabije.
    Mushroom pickers urged to avoid foraging books on Amazon that appear to be written by AI | Fungi | The Guardian
    https://www.theguardian.com/technology/2023/sep/01/mushroom-pickers-urged-to-avoid-foraging-books-on-amazon-that-appear-to-be-written-by-ai
    ZUZKAOU
    ZUZKAOU --- ---
    Aktuální A2 je o houbách

    číslo #18/2023, houby | A2 – neklid na kulturní frontě
    https://www.advojka.cz/archiv/2023/18
    XCHAOS
    XCHAOS --- ---
    BRAMBOREENA: takže jestli jsme to dobře pochopil, Černé studně budou prequel a rozsahem román, a ösenské postapo bude sequel a taky rozsahem román? ;-)
    MOUNTBATTEN
    MOUNTBATTEN --- ---
    SARGO: To je úplně normální. Celkem často vídám vánoční přání "ať ti naježí" a dotazy druhý den "co vám naježil?"
    Ta asociace s ježkem je velmi častá a odlišné vnímání Ježíše, i malého Ježíše v jesličkách od Ježíška je běžné, jeden je protagonista nejslavnějšího mýtů, druhý nosí dárky:-)))
    MVEK
    MVEK --- ---
    SARGO: Tím to nebylo, to jsem tehdy neslyšel. Ale ano, myslím, že jsem se později setkal s tím, že se hovorově běžně říkalo "k Ježuchovi".
    WITTGENSTEIN
    WITTGENSTEIN --- ---
    SARGO: Je to hodně, ale fakt hodně rozšířené.
    IDLE
    IDLE --- ---
    SARGO: Není, znám to taky, i když v naší rodině se to myslím nepoužívalo.
    GAARQ
    GAARQ --- ---
    SARGO: u nás máme zase "zkocouřit" čiliž zašantročit či zničit, neboť micák kalypo byl expert na tyto činnosti.
    GAARQ
    GAARQ --- ---
    MVEK: já si vůbec nevybavuju, že bych si ježíška nějak představoval. my jako děti bydleli v bytě tak 37 m2 a tam nějak ukrýt, kdo dává dárky pod stromek nešlo. navíc jsem neprodělal žádnou ideovou indoktrinaci stran povahy vánoc, takže jsem se na ně těšil (miloval jsem strojení stromku kvůli pěkným baňkám), ale bez konkrétních představ (krom stromku a dárků, rodiče dělali dvanáctky, sejít se třeba k jídlu všichni byli u nás vzácné).
    SARGO
    SARGO --- ---
    MVEK: Že by sloveso "naježit" (- darovat) nebylo specifikum jen naší rodiny? :-D
    MVEK
    MVEK --- ---
    KRYSHA: Tak však jo, ono já pod tím ježíškem taky vnímal "ježení" se, ale právě živého nazdobeného smrčku nebo tak.
    KRYSHA
    KRYSHA --- ---
    MVEK: já si Ježíška spojil s malým Ježíšem v Betlémě spojil až někdy v dospělosti...jako malý jsem si spíš představoval něco na způsob (kouřícího sádrového) ježka :D
    MVEK
    MVEK --- ---
    BRAMBOREENA: Vidíš to, jako malý jsem si představoval Ježíška jako živý vánoční stromek. Ano z toho je patrné, že jsme nebyli nějak věřící, natož praktikující rodina:-), takže jsem Ježíška z Betléma poznal o něco později, a hlavně si později dal dohromady.
    KAVEN
    KAVEN --- ---
    "Ale jelikož jsem to sepsala obratem" ... tak schválně, kdy se ti tohle povedlo naposled? :-)
    BRAMBOREENA
    BRAMBOREENA --- ---
    E2E4: Krajkář, krajkář, ne rukavičkář! :D Nosí i závoje!

    Nuže: "povídka" o Černých studních (do antologie, kde chtěli sto stránek) měla někdy v dubnu kolem 140 normo, zbývalo už jen finále, ale pořád jsem se nemohla dokopat k tomu, abych to uzavřela, protože mi to bylo tak nějak neurčitě líto. Někdy v červnu jsem si to konečně přiznala - prostě je to námět na román, chce to ještě rozepsat dvě linie (které tam byly kvůli úspoře místa jen zmíněné), aby to správně fungovalo, a nechce se mi to utnout, protože to tím totálně zabiju. Tož jsem bleskově vyhrabala starou cca šedesátistránkovou povídku o souloži s vesmírnou Lodí (podle data souboru ze srpna 2013) s tím, že ji rychle opráším a rozvedu to na sto stran a nabídnu to místo Krajkáře.

    Napsala jsem to fakt bleskově (během června a července, z čehož ještě čtrnáct dní jsme byli pryč bez počítače), ale dopadlo to jako vždycky: nakonec to má 180 stránek, jsou tam úplně nové (zajímavější)) linie a ta původní s chlápkem z Lodi je dost potlačená. Jmenuje se to Lidské k lidskému, odehrává se to dvacet let po konci Mycelia a je to o tom, jak se zbytky össenských kněží pokoušejí přivolat zpátky nějaké přeživší Lodě - přičemž ale doopravdy přivolají něco trochu jiného, než si představovali.
    Bavilo mě to psát, docela z toho mám radost, a nejvíc jsem si užívala "práci s psychotronikou". Totiž: ve všech příbězích z argenitového vesmíru musí nastat moment, kdy si postavy uvědomí existenci psychotroniky a kdy se k ní nějak musí postavit; v Myceliu je tomu věnováno dost prostoru, že se ty schopnosti zkoumají a budují; čili psát to znovu by byla otrava. Takže tady už je svět, kde o psychotronice všichni vědí - je sice potlačená karwilem, ale Aš-šád má pořád svou živnost, mluví se o tom a když na ni někdo narazí, prostě to bere jako fakt a rychle si to zakomponuje do reality. Lidi už mají mnohem sofistikovanější clony, takže působnost gleewarinů je trochu omezená, no a zkrátka celé je to jiné než v Myceliu (a právě ten rozdíl a vývoj mě na tom bavil). Hlavní hrdina - Clark - je miláček, traumátka má pěkná, tak snad se vám taky bude líbit. Plus mohutně jsem využila Kavenův generátor össeinu, je tam spousta nových pěkných slovíček. Ani jsem se tady nedožadovala betování, to se vůbec nestíhalo, jeden den jsem to dopsala a druhý odevzdala, četla mi to akorát průběžně po kouskách ID SARGO a manžel. Má to být v antologii Ondřeje Jireše (kde mají příspěvek taky Algořani, Honza Kotouč a Neffíno a možná ještě někdo), ale Vánoce se prý už nestíhají, mohlo by to být v Argu v únoru, ovšem jelikož se to odkládá už hodně dlouho, je otázka, jestli ostatní autoři necuknou a celé se to nakonec nerozpadne. No kdyby, tak je to skoro na knížku, nakonec to někde uplacíruju.

    Po odevzdání téhle novelky jsem bleskově za čtrnáct dní napsala ještě jednu věc, taktéž na objednávku. To bude "vánoční" antologie Epochy s názvem Krev, mostra a cukroví, zadané téma bylo doopravdy "Vánoce". Povídka je mimo argenitový cyklus, jmenuje se Jednou se to stane, má kolem padesáti stránek a je o bytostech podobných vánočním stromkům, kteří prchají před roboty lovícími vánoční stromky. Děsně mě to bavilo, je to takové trochu... pixarovské, úplně to vidím jako vánoční rodinný film, no a hlavní hrdina je taky velká láska a cool týpek, i když je to stromeček! :D

    Co se týče toho zítřejšího čtení, to je ještě úplně jiná povídka, tentokrát fakt mikro (na čtyři stránky), a byla taky na zadané téma, což znělo "A vzala jsem do ruky sekyru". Tihle lidi taky dávají dohromady antologii, ale tam je to v nedohlednu, hledají vydavatele :D Ale jelikož jsem to sepsala obratem (do čtyřiadvaceti hodin od mailu, kdy si o ni řekli), tak mě to nijak nehněte, prostě legrácka.

    Čili, závěr - zakázky mám ze stolu, půjdu teď psát toho Krajkáře a doleze to odhadem tak na 250 stran.
    Kliknutím sem můžete změnit nastavení reklam