JOPS: snažil jsem do DS navézt pár známejch, o kterejch jsem si myslel, že by se jim to mohlo líbit, a u některejch jsem se setkal dokonce až z odporem, když zjistili, že by museli do hry něco investovat, že by se museli něco učit, když zjistili, že ta hra jim přesně neřekne "jdi tam a zmáčkni tohle", že by museli jít na bosse víc než třeba 3x, že jim hra od začátku neřiká, jak jsou dobrý a neplácá je po zádech... mně na začátku ta hra přišla divná, ale i když mi to nešlo, pořád mě něco nutilo jít dopředu a zjistit něco víc... a je teď až úsměvný, jak byl poprvý ten postup strašně pomalej
JOPS: ne, protože jsem přišel do kontaktu s DS celkem pozdě (2015) a pak přišly na řadu DS2 SOFTS a pak DS3 a to mi taky zabralo docela dost času... (mezi nima jsem rozehrál i spoustu jinejch her, ale vždycky mě to navedlo zpátky k DS - "normální" hry mě od tý doby do jístý míry přestaly bavit, protože podobně silnej zážitek jsem pak už nikde moc nenašel :)