Je to tak furt jen tech broken buildu je treba osm takze se navzajem nahodne premrdaj a ty jako normie co tomu odmita dedikovat 30h trialu a erroru to nikdy nebudes mit motivaci pilovat pac ten zakladni zazitek je furt stejnej, dostal sem pred drzku od divny party, bylo tri ja sam. Slowclap. Micdrop.

HAVANA: No jo, ale to, že všechny hry od velkého třesku měly vždycky oddělený singleplayer a multiplayer, prostě nebylo jen tak z prdele. Na papíře to vypadá super, že spojíš PvE a PvP do jednoho světa, jenže ti vzniknou šílené problémy s balancingem, které FromSoft přiznal někde kolem vydání DS3, kdy notoricky totálně zlomili hůl nad armorem i poisem, protože prostě ani po deseti letech nepřišli na to, jak tyhle systémy vybalancovat pro PvE i PvP zároveň.

A i když v Elden Ringu loni zavedli oddělené balancování, stejně je PvP pořád trochu na palici, v tom smyslu, že existují totálně broken buildy, proti kterým si prostě neškrtneš, když na ně narazíš. Tak to aspoň bylo ještě loni v létě, kdy jsem hrál naposled.

Tak nebudeme si nic lakovat na ruzovo, PvP je neco co From soft zatim fakt nevychytal a ve vsech hrach stoji za hovno

AIAX: Invaze jsou level related ne? Takže proti tobě nabeh klidně někdo z ng5, pokud měl stejnej level...a tam myslím že oneshot půjde..

FRIZER: Přesně tak, nejlepší PvP jednoznačně DS2. A to nejhorší v Bloodborne.

Asi protože DS2 je ze všech soulsovek nejpomalejší a BB nejrychlejší. A v DS3 mě PvP sralo taky. Prostě kombinace rychlého rollu, minimální spotřeby staminy a rychlého pití džusu z těch fightů dělala nesnesitelné 15 minutové záležitosti.

V DS1 mě PvP docela bavilo, ale pak jsem začal narážet na lidi, co se prostě odlockovali a furt kolem tebe sprintovali a snažili se dostat na backstab, který je v DS1 okamžitý, narozdíl od pozdějších her. Extrémně efektivní strategie, ale nakonec taky na skok z mostu.

DS2 je v podstatě jediná soulsovka, kde je PvP nejen snesitelné, ale i zábavné.

Já si dal pár invazí na konci svého 170 hodin trvajícího prvního průchodu ER. Namaxovaná postava, velký frajer. První invaze - hledám hosta, najednou proti mě někdo vysprintuje zpoza rohu a mých skoro 2000 HP zmizí jedním sekem. Asi nějaký cheater, protože one-shotnout endgame postavu s endgame HP a rezistancema podle mě není možné.

Dalších pár invazí jsem pokaždé narazil na dva až tři kámoše, kteří mě rychle umlátili. Jak spadnout do mixéru.

Usoudil jsem, že elitní invader ze mě nikdy nebude.

Mi tenkrat podobne dal sem invade v liurnii a hodilo me to do consecrated snowfields. Dostal po drzce a 800mega run v pice pac sem se tam logicky nemohl portnout ani dojet. Thx miyazaki

Teď se mi poved pěknej kousek...Sem v ng+2 a zkusil sem někoho invadovat...samozřejmě sem dostal strašně na prdel...no a mejch cca 400k run teď čeká u grace před melanii...a já sem na začátku altus plateau..a ty svine tam furt provokativne svitej

MATEEJ: Renalla :D

Já trainerů a cheatů zcela prost :)

A teda musím říct, že s katanou v ruce jsem si ještě víc oblíbil horseback combat. Už s tím prophetem se mi líbil, hlavně jak to hezky technicky fungovalo, narozdíl od horseback combatu v jiných hrách, ale vždycky to bylo jenom plivnout kouzlo a poodjet a tak pořád dokola. Ale s tou zbraní v ruce je to fakt super, mám z toho pocit bitky na koni, nejlepší je to proti jízdním bossům jako třeba Night's Cavalry, je v tom adrenalin i skill.

AIAX: Jojo, systém upgradovacích šutrů je hodně debilní.

Já teď při druhém playthrough hraju na dvě uchigatany. Jak už jsem tu psal, ve srovnání s prvním hraním spell dmg propheta hrou procházím jako nůž máslem, takže z Limgrave jsem přešel rovnou do Caelidu. (Ten jsem navíc při prvním hraní přeskočil, takže to bylo super, úplně nová oblast.)

Jenže tím jsem přeskočil trojkový šutry, který jsou primárně v Liurnii, takže jsem ji prostě musel aspoň proběhnout, chca nechca. Na dvě zbraně jsem jich potřeboval 24 a v Liurnii jich je celkem 28 plus jedna ve Stormveil Castle, takže jsem ji musel proběhnout fakt důkladně. Když si člověk vezme, že ne všechno info na fextralife sedí (někde byla dvojka místo trojky) a že pro ty hodně blbě přístupné, jako třeba na střeše Akademie, se jednomu nechce, tak to vychází fakt těsně. Poslední chybějící trojkový na off-hand zbraň jsem nakonec bral až v Redmane Castle.

A to probíhání Liurnie zatím byla jediná nezábavná část toho druhého playthrough. Fakt zbytečnost, tohleto.