FRIZER: jj to by bylo skvely. Sice mam japonskou tematiku, mytologii a fantazii porad nejradeji, pac i ty stokrat videny yokai, anebo From Soft monstra dokazou pokazdy dotahnout jeste dal, anebo je obalit psychedelickou texturou, kdy ti k bossfightu hraje tenorsaxofon jako napriklad v Kunitsu Gami, ale už by to rozhodne chtelo nejakou tu mytologickou zmenu pro nabourani JP monopolu a Indie by byla s tim jejich panteonem tisicovek bozstev taky naprosto super. Ted to kazdopadne pro pristi dekadu vypada diky prodejnim cislum Wukonga na cinskou invazi.

NAGASAWA: Ja mam cz vydani zkracene s ilustracema z Expo z Pekingu...a prelozeny Cinsky original ktery ma asi 2000 stranek...bohuzel jsem se k tomu nedostal jeste komplet...takze cerpam ze serialu. Zaroven jsem si ale rikal, jaka parada by byla kdyby se ted pridali Indove s Ramayanou. Princ Rama spolecne s Hanumanem by drtili raksase na Cejlonu po stovkach...uplne se to nabizi...

SITH: Taky je dobry se do lokaci zpetne vracet...ja v prvnim aktu narazil na optional bosse a jel ho asi dvacetkrat...hlavni padali na 2-4 pokusy. Co me moc bavi, je moveset, ta opice nepostoji. Ted jsem v pulce druheho aktu...co mi chybi je nejaka nosna pribehova linka, ta se ale pry rozjede pozdeji.

Každopádně Sekiro ve mně při zvonění na zvony zanechalo trauma. Regulérně jsem si říkal nope nope nope, ale nakonec jsem na všechny tři zazvonil a nelitoval jsem.

SITH: Hele zatim jsem se dostal akorart na konec prvního aktu, tak můžu mít dost zkreslenej pohled, ale Elden Ring je co se obtiznosti daleko tezsi a to nemluvim o DLC. Wukong mi nejvic pripomina ohledne obtiznosti a porovnani s cimkoliv od From Softu Bloodborn, kterej nebyl moc tezkej. Rozdil v hratelnosti je u Wukonga v tom, ze je to primarne boss rush, tzn. ze mas rekneme vetsi koridory pospojovanou mapu ve ktere se pohybujes mezi arenami s bossy, kde po ceste potkavas nepratele, kteri zatim padaji treba na 2-3 rány a sem tam na tebe pomrkava nejaky to NPC. Je to tim padem dost linearni, pac tam nedostavas klasicky questovy zadani a spis se jenom pohybujes kupredu s otevrenou hubou z grafiky, prozkoumavas okoli, hledas utajeny bosse, mechaniky a dost casu ztravis v menu pri upgradech Suna a premysleni co bude nejlip fungovat na kteryho bosse. V tom to neni cistej hack'n'slash, ale proste festival naprosto fantastickych bossu, kteri se navic vynorili z mytologie, ktera nam neni moc povedoma, tak je to v tomhle ohledu zatracene svezi a treba se casto necham zabit jenom kvuli tomu, ze koukam na to, co na tebe kde vyskoci. Treba jenom v prvnim svete jsou bossove, kteri by v jinych hrach byli jako finalni a tady je proste potkavas po ceste.

Jinak za me minusy - neviditelny zdi, vypada to sice krasne, ale optimalizace na PS5 je takova so-so, tj. na performance sice dostanes 50-60 fps, ale zase je tam nejakej ten tearing a sem tam divny textury objektu a na modu grafika to sice vypada nehorazne, ale zase se to trochu tahne jako v medu na 30fps, ale hratelny to uplne v pohode je.

Suma sumarum - je to takovej Bloodborne/Sekiro-lite klon s nehoraznym audiovizualem, navykovym fightem a necekane komplexnim rpg upgradovanim Suna. Ja jsem v prvnim svete zatim ohledne hodnoceni na 9.8/10 s tim, ze si to bud kvalitu udrzi, anebo se to taky muze rychle posrat, muzou dojit napady, anebo to muze byt repetetivni, ale to zatim nevim. Kazdopadne uz jenom ten prvni svet je strasne dobrej a pro fanboye adrenalinu s bozich bossfightu je to povinnost.

Tak už mi zbejva jen Midir.
Slave knight gael je nově jeden z mejch nejoblíbenějších boss fightu..

Ne extra náročnej na komba, ale náročnej na dylku, takže musíš mít všechno zmasterovany na jedničku.


Midir je všechno co nemám rád. Velkej kus pixelovy skvrny, total chaos a HP jak namrdano. Zlatý draci z elden ringu, kde si mu moh aspoň ojebavat nohu

PHOW_SAATCH: Tak jsem ten Steelrising dohrál :D Jako systemove to bylo celkem fajn. Level designem a opakovanim uz mene. Sice nemam nic proti francouzske historii, ale byl jsem v ni pomerne dlouho. Po cca 13h me uz ty parky, ulicky a saly zacinali nudit. V tomhle mi Lies of P prisel mírně lepší. Hýbalo se to použitelně. Nakonec jsem to dohral na sílu. Dotáhl jsem ji na 20 a pouzival jsem ty tezka kola. Nasel jsem jedno co pekne staggerovalo nepratele, takze to bylo celkem lehke. Kdyz se mu nechtelo tak jsem si ho zmrazil puskou a o to dostal vetsi cocku, pac si musel pockat nez roztocim full charge pumelici, co brala kolem 1000hp. Ti velci roboti pochodujici se sloupem sly na 3-4 rány. Sekundární abilitu jsem skoro nepouzil. Tohle kole se umelo 3x zatocit. Bossové byly spíš v žánru z těch lehčích. Vysloveně problém jsem neměl se žádným, no možná s prvním, než jsem si zvykl na tempo hry a navíc jsem ho bacal nejakou halapartnou, ktera mela fakt debilni utok. Ale jinak hej, jak tu nekdo psal a AGI buildem by to bylo asi rychlejsi. Já se hrou proházel na zem, nosil jsem armor jen podle velikosti brneni, zbytek mi byl jedno. Takze to shrnu tak, ze to byla pekna prochazka po renezancni Parizi a jdeme dal. Za me tak 6.5/10. Sralo jak s narustajici silou a armorem vypadam cim dal tim vic jak dečka pod kytku. Cekal bych nejake naopak zdrsnovani

Tak ja jsem po prvních dvou hodinách na PS5 spokojenej

BIMBAS: Petr tomu dal na Vortexu 5/10 a jak s nim vetsinou souhlasim, tak tady myslim trochu ustrelil. Za me tak 7.5. Je za tim videt spousta poctivy prace. Prostredi je mistama trochu monotonni, backtracking taky uplne nenadchne, ale jinak porad nadprumer. A ze je to radoby kopie BB mi fakt nevadii :D

PHOW_SAATCH: Ta pravá výhoda super rychlých zbraní jako claws je stun (nebo jak se to jmenuje... immobilization?), který procuješ pomocí hitů. Takže čím rychlejší hity, tím rychlejší proc. Stun buildy jsou hodně OP, to prostě chceš.