PHOW_SAATCH: Já přemýšlím, jak moc jsou ty věci vlastně provázané, teda s výjimkou 5), tam si myslím, že se jim prostě do QoL věcí typu accesibility či crossplay nechce investovat. A celkem se divím, že se tam nepropracovaly útoky procházející neporušenými stěnami, to mě dokázalo občas luxusně vytočit, teď už teda nepočítám s tím, že by jakákoli překážka byla safe, tak je mi to spíš jedno, LOL.
Ale dlouhý běh k bossovi (taky tedy už jak kde, v ER jsou graces umístěny velmi příhodně) a to, že u něj zůstávají duše (ať se jim říká jakkoli) vidím jako spojité nádoby, povstávající z toho, že základem japonských RPG je grind a opakování fightů ad nauseaum a já to vidím jako mechaniku, která hráče vede k učení se tou činností, když tam dlouho poběžíš, tak se cestou víckrát zrubeš a nasbíráš nejenom duše, ale i skill. A FromSoft hry vnímám v jistém smyslu jako velmi "buddhistické" v ohledu toho, že se tam jednak provozuje nějaký cyklus smrti a ožívání, jednak to ztrácení duší vidím jako krásnou ilustraci nelpění a jasně
vždy, když cvičím nelpění, tak u toho vypěním :D ale docházet k zenu skrz řev KUURWA je pro mě celkem zábava. Ambush mě taky baví, zejména když je možnost ho odhalit dopředu, viz impové v katakombách, většinu z nich sundávám ze stropu lukem, než pořádně vlezu do místnosti.
Absence pauzy je mi jedno a silent protagonist je věc, která mi obvykle velice vadí, ale soulsovky jsou přesně žánr, kde mi vyloženě sedí.