Včerejší naprosto zbytečná hysterie ve vlaku...
Po nástupu do vlaku rozložím knížku a začnu číst. Přestávám číst s tím, že si připravím opencard, následně ztuhnu. Mám jí přece strčenou v obalu čtečky, kterou mám doma na stole.....
Přemýšlím tedy...jak co nejsrdceryvněji vysvětlit průvodčímu, že je zapomenutá doma. Přitom čtu dál, ale zároveň stále přemýšlím, jak to udělám. Mám teda vystoupit a rychle skočit ještě pro lístek, jenže to už bych vlak nestihla. Vlak se po chvíli začne rozjíždět a já si tedy připravuju řeč pro průvodčího.
Až po deseti minutách vnitřního rozhodování, co dělat, mi došlo, že stačí sáhnout do tašky a koupit si SMS jízdenku....