Newham, Londýn, procházka po okolí

[já] "Není to divný, že tu tolik ženských řídí, i když mají na hlavě šátek? Vždyť musí blbě vidět. A ti chlapi se klidně vezou, no chápeš to?"
[on] "Miláčku, a nekoukáš na místo spolujezdce? :)"
[já] ...

SALAMAN:
za 3 hodiny taky ne kdyz se cela vyvari

MADIETTA: To je dobrý... já si zase říkala, cože se válečný věci začínají slavit tak brzy, když je přeci začátek dubna... taky mi to vydrželo týden :-D

Voda na kafe se neohřeje ani za čtvrt hodiny, když zapomenete na vodu.

Tak už si asi týden říkám, jak mě to mile překvapuje, že ti Češi jsou takoví vlastenci, každé druhé auto má vlaječky, je pěkné, že si vzpomněli na výročí konce 2. světové války a na všechny ty státní svátky a takhle hezky to uctí.

Pak mi to došlo.

K Vánocům jsme dostala čtečku knih. Včera, čtu asi 15. knihu pomocí čtečky, jsem si uvědomila, že si nemusím pamatovat číslo stránky, když to zavírám.

přihlašuju se do internetovýho bankovnictví a v periferním vidění problikává banner s tlačítkem "chci souložit" ... asi ne, prej jestli chci soutěžit... aha, zamyslim se.

Čtu podklady ke svému konferenčnímu příspěvku a najednou z článku bafne věta: "The decrease in immortality rate due to medical development..." Podívám se znovu, pořád to tam je. Ta modernizace v Asii je krutá věc.

ALESH: tak hlavní je se dostat domů před půlnocí, protože pak to zničehonic spadne na nulu. :-D

Ne můj, ale vyprávěl mi ho kamarád univerzitní profesor a stal se jeho kolegovi. Tento ocházel domů a před univerzitou se zakecal se studenty. Když rozprava skončila, tak se jich ještě musel zeptat, zda neví, jestli byl na odchodu ze školy nebo naopak právě do školy přichází. Studenti ho naštěstí nasměrovali správně, a tak šťastně došel domů.

AZA_: slabý, když už to ekl téma nakousla, tak já to šla v mimozním stavu vyklopit rovnou do kuchyňského dřezu..

Koukam na predpoved na telefonu, zkoumam jak moc zmoknu a zmrznu na carodkach. Koukam ze vecer bude 18 stupnu, pak 19, pak dvacet a v pred punoci dokonce 23...... az po chvilce mi dojde, jakej sem dement :]

Omlouvám se za fekální:
Dítko vykoná velkou potřebu do nočníku. Nočník vezmu a jeho obsah vyklopím ne do WC, ale do umyvadla. Au!

MADIETTA: Manžel dodneška vzpomíná na nejlepší křenovou omáčku v životě, kterou ochutnal na vojně, a do které kuchař zapomněl dát křen :o)

Ráno v obchodě. Nějaký mladík se na mě obrátí s prosbou, jestli nemám na rozměnění za 50. Vyškrábnu z peněženky 45 Kč a s pocitem vykonaného dobrého skutku blahosklonně pronáším: "To je dobrý." Do úvah o tom, že si za to snad nenakoupí lihoviny, ale nějakou hezkou knihu, mi vstoupí nepříjemný dojem, že se stala chyba, načež situaci zachraňuju omluvou: "Já nemám míň."
No, kdybyste někdo potřeboval rozměnit, víte, na koho se obrátit.

Dělala jsem maso s houbovou omáčkou. Asi nemusím psát, jakou přísadu jsem tam zapomněla dát.

Ten moment, kdy deset minut zíráte do knihy a snažíte se najít místo, kde jste ji odložili a končí tam vaše poznámky. A pak vám najednou dojde, že před sebou máte špatnou knihu.

Morbidní telefon. Počkat cože? Jo jasne... mobilní.

Koukám, že jsem večer při nastavování budíku potmě a ospalej omylem posunul i čas na něm o dvě hodiny napřed. Ty pitomý tlačítka na obojí jsou těsně vedle sebe. A to jsem se těšil, že jdu do práce na desátou a krásně si přispím...

Čtu popis účtu "gays and lubricants" a nevěřím svým očím... hmm, ono tam není to y.