Epileptický trenažér ... oh wait, eliptický

a uz jsem tu zas... takhle jsem si chtela zalit caj.

Do dnešního odpoledne mi připadalo trapně vtipné, že si nějakej levej debil přilepí ukazováček i palec pravý ruky k tubě vteřinovýho lepidla.
A o sobě jsem si samozřejmě nemyslela, že jsem levej debil.
žiletka, aceton, au

MAR_TINA: jestli si dobre pamatuju, tak tam byly zajimavy veci: jak funguje motor, rozvodna sit, jak se vyrabi srouby... drive jeste s nedilnou socialistickou propagandou (uspechy petiletky, atd.)

zaujal mě název knihy : Pyrotechnické činnosti v předškolním vzdělávání ...

Tak na druhé čtení to bylo polytechnické. Ale stejně nevím, co to je.

AZA_: heh, já si takhle kdysi šla ohřát polévku a když jsem otevřela mikrovlnku, jedna miska plná polévky už tam byla. taky z předešlého večera. to, že jsem na ni zapomněla, mě zas tolik taky nepřekvapilo, jako fakt, že jsem si šla tehdy lehnout s tím, že i když jsem se navečeřela, mám pořád hlad, jako bych od oběda nic nejedla...

Centrum jógy a zdravého rozumu ....


jo jasne, pohybu :)

Ukrojím si plátek chleba, žitného, je takový tmavý a dost porézní, dám ho na stůl a jdu ho obkládat. Najednou koukám, kladu listí na houbičku, tmavší, porézní, která ležela vedle.

Proboha, já jsem si obložila k svačině houbičku!

Strkám do mikrovlnky oběd. Počkat, je tam nějakej plnej hrnek.
To je to mlíko, co si dcera poručila přihřát včera k večeři.
(že jsem ho tam nechala já, to se nedivím, ale že se ona nepřihlásila?!?)

"...už máme i obouruké letenky."
?
Aha. Booknuté.

No, asi se to jednou muselo stát i mě, včera sem v Brně omylem místo na vlak do Prahy nastoupil do vlaku do Budapešti. Naštěstí sem si toho všimnul než sme dojeli do Břeclavi a rozhodně je mi ke cti, že mě to (na rozdíl od dvou opilých slečen, který udělaly stejnou chybu) nerozplakalo.

Před sebou mám čaj a v jedné ruce prášek, který chci tím čajem zapít a v druhé ruce lžičku, kterým chci ten čaj zamíchat.

....

Zodac, který hodíte do čaje se tam rozpustí překvapivě rychle a je dost hořký.

Záhada paní Loudové: dnes jsme pořádaly malé setkání se třemi členkami městské rady ohledně sociálních témat ve městě. Na schůzce se objevila zcela nečekaně i neznámá paní, ale chyběla mi paní radní Loudová. Ukázalo se, že paní Loudovou máme, ale ne radní, nýbrž záchranářku...to je tak, když máte v mailovém adresáři uložené dvě Loudové a nevšimnete si toho, ehm. I tak to ale bylo super setkání jelikož záchranářky vědí o sociální problematice překvapivě hodně :)

Tak jeden takový běžný:

Sedím před dvěma notebooky - pracuji průběžně na obou, ale myš má jen ten nalevo - takže je uprostřed...

... což znamená, že je logicky připojená k oboum, jinak by přece nebyla tam kde je...

... takže nechápu, proč se nedokáže přizpůsobit mému pohledu a když otočím hlavu ke druhému notebooku, odmítá skrolovat na vedlejším monitoru - vždyť kurzor tam přeci je, tak co dělá zagorku?!

CASTROL: o víkendu jsem měl opačný error než to tvé a) - koukal jsem na mapu na ceduli jedné naučné stezky, načež jsem zvedl ruce, že si posunu výřez a změním zvětšení. Nefungovalo to.

ja: dneska jsem s tebou jela v busu, ale vystoupila jsem driv, protoze jsem sla jeste do Ferony.
kolegyne: aha, hmm, to je nejaka lepsi Billa?

Dneska mám dva:
a) naslinila jsem si prst, abych otočila "list" na mobilu
b) vysvětlovala jsem našim dětem, že kamarádovi se narodilo mimino a táta ho musí jet do Prahy zapít - starší syn vyhrkl: zabít? proč ho musí zabít??

Od rána mám venku pověšený prádlo. Říkám si, fajn, musím hlídat než začne pršet, abych ho sebrala a nechala dosušit doma. Po několika hodinách fakt prší. Hm, něco jsem měla udělat, ale co...? Asi to nebylo nic důležitýho, jinak bych si to přece pamatovala. :-) Po půl hodině, co vcelku vydatně prší, najednou blik a mozek si vzpomněl na to prádlo. No jo, ale teď ho sbírat už fakt nemá cenu. Navíc v tom dešti, žejo.

sedím doma, spletu si číslo a zavolám domu, začne zvonit telefon a já se zvednu a jdu ho zvednout