Leta páně bych ten batoh mohla hledat, kdyby se mě brácha nezeptal, jestli nehledám ten, co mám na zádech.

Když se tahkle dáte sklenici s pitím na místo obvyklé pro hrnek s psacími potřebami, stane se, že máte mokrou tužku, fixu a nůžky.

sedím v tramvaji, čtu si a najednou mne napadne "sakra, já nejsem připoutanej!"

Bylo mi dneska nějak vedro při luxování baráku. Aby ne, měla jsem na hlavě kulich! K luxování došlo totiž spontánně poté, co jsem venku přesazovala kytky. Pak jsem je chtěla vrátit do baráku. tak si říkám jen to přeluxuju pod stolkem na kytky...no a najednou...

Plísním potomka za to, že chodí po bytě duchem nepřítomen, zpívá si praštěnou písničku a nese víčko od jogurtu do lednice místo do koše. Sotva jsem dořekla větu "Co kdybys místo zpívání radši myslel na to, co děláš?", nalila jsem šťávu do hrnku od kafe, který jsem původně nesla do myčky.

MONIOUS: dneska pokracovani. nalila sem si do kafe posledni zbytek mlika a hlavou mi probleskla myslenka, ze to nevadi, protoze mam este jedno v posteli.

level pro
celej den myslim na to, jak se mi strasne chce spat, a jak se tesim, az si pudu lehnout, a prave sem se pri vareni kafe pristihla, ze nesu mliko do postele, aby si zdrimlo.

Když jsem vysvětlovala klientovi, jaké jsou možnosti nakládání se zvířecími ostatky a nenápadně nadhazovala výhody zvířecího krematoria oproti obyčejné kafilerii, povedlo se mi vytvořit vzletné slovo "kafilerium".

taky chcete otevirat dvere, na kterych ctete ceduli jako krava "vchod vedle"??

Při obouvání jsem si vzpomněla, že musím s sebou vzít dárek pro sestru, ale protože jsem schopná si vzpomenout a během vteřiny zapomenout, začala jsem si zpívat: "Majdin dárek, Majdin dárek..." na melodii Hare Krishna.
Scházím po schodech a zpívám si. Odemykám dveře od domu, zpívám si. Hmm, to je dobrá písnička. Co si to zpívám? Aha.

Pět dní jsem hledala plastovou misku s víkem, ve které občas nosím oběd do práce. Podezřívala jsem přítele, že ji vzal do práce, zapomněl ji tam a zaukolovala ho ji najít a přinést, pak padlo podezření na kolegy v práci... pár jsem jich i oběhla, jestli mi ji nepřibrali. No a včera jsem ji našla doma v mikrovlnce ještě se zbytkem oběda, který jsem ten den, co zmizela, nedojedla a odnesla domů k večeři...
Ten týden byl vážně náročný.

Jdu kolem bazaru, vidim ledkovou lampicku. Vzpomenu si na muze, jak kazde rano brble, kdyz vstavam a rozsvitim, abych se namalovala. Ani nad tim moc nepremyslim, beru ji a jdu s pocitem dobre investovanych penez dom.
Kdyz se muz rano vzbudil za divokeho blikani diskotekoveho svetla a prvni, co videl, byl muj uzasly nenamalovany oblicej v modrych, zelenych a cervenych barvach, pripadala jsem si trochu jak debil...

NELLAS: Podobně včera v sauně... hrála tam nějaká klidná hudba a jednou za čas do ní začali zpívat ptáci... a muž má na mobilu zvonění, který začíná zpíváním ptáků... poprvé jsem mu málem vynadala, co je to za debila, že si bere do sauny mobil :)...

Víte, co se stane, když vám začne do sluchátka z youtube hrát písnička, kterou máte nastavenou jako zvonění na telefonu?

Když za ranního kuropění vylezete na dvorek a v dáli zaklokotá slavík... Krása...
Ne, to mi jen hvízdlo v nose, ještě to tu není, ale demoverze jara pěkná.

LOVE_DALI: Sýtko hladovátku nevěří ;)

Celý den si chci udělat svůj oblíbený oolong (čaj). Ráno jsem dostal chuť - řešil jsem milion věcí a nejednou jsem fuč - jedeme na výlet. Po dobu výletu jsem několikrát dostal chuť na čaj a těšil jsem se domů. Busy day.
Takže konečně doma, připravim čaj, zaleju.
Odejdu. Přidju. Vyndám sýtko - spokojen..

Jenom kdybych tam ten čaj doopravdy nasypal?! Chjo...