BLOODRAT: Já zase vím, jaký je rok.

MARI: Jak říká kamarádův otec - "zaplať pánbůh za tři krále, každej den si přečtu na dveřích tu skvělou zkratku - Klíče, Mobil, Brejle".

SALAMAN: To je jeste dobry. Mi tak jednou o pul druhe rano volal pritel, jestli jsem se zdrzela v hospode nebo co. Rikam mu...
"... ale ne, zabouchla jsem si klice na stole, tak jsem v praci. Rano zavolam zamecnika. A jak to vubec vis??"
"... ja tu bydlim."

Samozrejme. Zila jsem nejakou dobu sama a vubec mi nedoslo, ze se odpoledne vratil z prace a odemkl si.

Organizuju takové filosofické semináře. Jako fakt hodně dlouho. Začali jsme roku 1998, takže letos se budou konat podvacáté!
Vyhlásila hned zpočátku roku velké výročí a sezvala i všechny bývalé účastníky. Začínáme tenhle pátek. No teď koukám na starý fotky a záznamy z prvních seminářů...oh wait...poprvé jsme to pořádali v roce 1999.

Dnes jsem přespal v práci, protože jsem nemohl najít klíče. Ano, měl jsem je v kapse.

asi na mě ten Logan zapůsobil, když mi nepřišlo divné v práci při zakládání knih, že by Karel Václav Rais napsal knihu Kalibanův Zločin ( správně Kalibův)

ARCHIMEDES: Ne

Taky když čtete ty titulky za sebou, vidíte tam firmu "Škoda Transplantation"?

FORTY: tak to byl houby error :D

MUZA: Doprdele, představa žiletky jezdící po zubech a dásních mě teda kurevsky zkroutila.

Právě jsem si místo holení vousů vyčistil zuby.

REDTIME: Vždycky, když jdu k popelnici, tak se pekelně soustředím na tu jednu ruku ve které držím odpadky! ne na tu druhou, v níž mám nákup, dítě nebo koloběžku

Jdu do jídelny, vezmu si tác, příbor, jdu k bufetu si nabrat, něco je špatně, nabírám těstoviny a přemýšlím, jestli tu plnou naběračku vyklopím rovnou na tác. Aha, talíř chybí!

S mou zapomnětlivostí jsem čekala, kdy to přijde. Občas odejdu bez mobilu, jindy bez peněženky. Jednou jsem brala kolo a vracela se pro brýle, jindy pro helmu nebo rukavice... No a dneska jsem v helmě i s rukavicemi zamykala a zjistila, že odcházím bez kola.

TAPINA: to je pravda. Rozhodně je oceňuji víc než látkové návleky, které měli u dětí ve školce. Jednou jsem v nich došla až na zastávku tramvaje, přičemž bylo předjaří a já celou cestu šla v tající břečce.

Moderní jednorázové návleky na obuv mají tu výhodu, že když zjistíte na ulici, že v nich pořád ještě jdete, není nutné se vracet do budovy, dají se hodit do nejbližšího koše :o)

Odcházím do práce. V jedné ruce nesu tašku s jídlem na celý den. V druhé ruce dřímám pytel s odpadky. Sjedu k autu výtahem a abych k popelnicím, které jsou umístěny na konci ulice, netáhl i jídlo, tak tašku umisťuji na sedadlo spolujezdce. Odcházím k popelnicím. Do popelnice vhazuji pytel odpadků.... ehm počkat.... to není pytel.... to je taška s jídlem!!! Ano, jak tušíte jídlo na celý den skončilo v popelnici a na předním sedadle místo jídla seděl pytel s odpadky. ¯\_(ツ)_/¯

SEDELAVLOKALE: Zapomněl na okurku?