Klíčem od auta domovní dveře neodemknete. Domovními klíči neodemknete auto, už vůbec ne na dálku. Obojí dnes vyzkoušeno v rámci asi deseti minut.

Dnes jedu ze Žižkova tramvají č. 9 na Václavské náměstí. Potřebuju si něco vyzvednout v OD Debenhams, což je asi tak 200m zpět ze zastávky Václavské náměstí.

Takže cesta tramvají proběhla korektně, pak jsem se bez zamyšlení vydal směr spodní část Václaváku, kde jsem uviděl vlez do metra Můstek, tak jsem si řekl, to je super, zpět na Žižkov pojedu metrem, takže jsem tam vlezl, ujel jsem 1 stanici na Muzeum a tam mi došlo, že jsem vynechal ten Debenhams, kvůli kterému jsem tam vůbec jel :D.

RANDOM_NIGHT: Obráceně dnes: "včera se mi ručník nešiknul, ale dneska si ho vezmu, budu ho nezbytně potřebovat." Zůstal-li pak doma?

"Hlavně nezapomenout ručník, hlavně nezapomenout ručník," říkala si včera večer, načež odešla s taškou na cvičení, kterou nepotřebovala, zatímco ručník zůstal na botníku... Ale žravou blátotlačku z Traalu naštěstí nepotkala.

BALVANIK: jasná "aviváž"

SEDELAVLOKALE: v mém budíku se to dá nastavit a jednu dobu jsem tam mívala "Vstávej, lenochu!" a vždycky jsem si v rozespání opravdu vážně pomyslela, jak je ten telefon drzej.

SEDELAVLOKALE: Můj telefon ukazuje po zazvonění budíku volbu "Dospat". Už jsem to viděla tolikrát a pokaždé v rozespání přečtu něco jiného. Někdy mě to i samotnou překvapí, co tam vidím.

Už asi milionkrát se mi ráno stalo, že když mi začal ráno zvonit budík a na displayi telefonu se ukázalo Alarm, divila jsem se, proč mi tak brzo ráno volá Adam.

Ne, ne, opravdu. Na té láhvi není napsáno Pedofilní mléko.

Okolo tohoto napisu chodim tak 20 krat denne ale vzdycky to prectu jako zavinac... Nevim proc ikdyz vim ze je tam zavazi... Imaginarne jsem si uz ofackovala hlavu... A ne a ne si to vtlouct do hlavy..:D

Krasny den plny soulozi s detmi. Co? Aha, soutezi.

Mám zvyk přesypávat některé věci (cukr, mouka, sůl) do prázdných sklenic od Nescafé. Koupím si do práce nové velké Nescafé a celou dobu cestou do práce přemýšlím, do čeho ho přesypu, když mám v práci akorát prázdnou malou sklenici, do které se ten obsah přece nemůže vejít.

"...Prohlášení poplatníka daně z přůjmů..."

Napila jsem se odstáté vody a kytku zalila Colou Zero - to by mě zajímalo, jak to na ni zapůsobí.

Stalo...

Od rana zvoni telefon, takze jsem se jen zbezne stihla upravit, prevlict vrsek od pyzama a hura zase ke sluchatkum. Koncem dalsiho hovoru uz premyslim - musim skocit do obchodu, jen si prevlecu kalhoty a vlitnu tam, ale rychle, za pul hodiny mam dalsi meeting.
Hovor skoncil, odhazuji sluchatka, bezim do loznice, cestou ze sebe strhavam triko, udelam si ve vlasech uzel, zmatene koukam na triko na posteli... co ze jsem to chtela? Jo! Oblecu triko, capnu tasku a bezim ven.
Doufam, ze si v Albertu me sesle ctyrlistkove teplacky uzili.... Vyjevenych pohledu bylo dost.

a nic nestalo, stalo, jen jsem se nepochlubila.

V pondělí jdu listnatým lesem a tu po mně leze klíště. Seklepu ho a pomyslím si: "Je čas nasadit obojek".