Dostala jsem pracovní e-mail. Jsme stavební firma:
....Jelikož jsem žena a moc tomu nerozumim zeptám se mužu to pouzit na fasádu na dům ....
Pavel Rys

Platila jsem kartou v trafice a omlouvala se, že nemám hotovost, následně jdu do bankomatu. Vše mu strašně dlouho trvá, tak zatím třídím věci v peněžence, najednou mě poleje studený pot s tím, že jsem kartu musela nechat v trafice, protože ji nevidím v peněžence. Mačkám rychle kolik chci vybrat, následně v jakých bankovkách a plánuji letět do trafiky. To už ale karta vyjíždí a připomíná, jaký jsem idiot. Dostalo mě to tak, že jsem se po deseti metrech vracela pro zapomenute peníze. :D

TATONKA: Podívej se na výluky z plnění - prakticky je pojištěný "ležel na stole a najednou vybuchl," plus co vyřveš.

TATONKA: Jeden "IP67" Samsung už jsem utopil. Výrobce zamítavou reklamaci odůvodnil víceméně "je sice vodotěsný, ale jen v suché vodě."

A minulý pondělí mi z kapsy od mikiny vyklouzla peněženka rovnou do záchodové mísy.

V zimě jsem si omylem strčila zapálený cigáro do kapsy kabátu.
Vyšla jsem z hospody, značně veselá, v rukou jsem měla asi 8 věcí (klíče, peněženka, zapalovač, mobil, krabička cigaret, cigareta), který jsem potřebovala nastrkat do dvou velkých kapes kabátu. Jenomže jsem zapomněla, že jsem to jedno cigáro už stihla zapálit. No a a díra jako hrom byla na světě. Musela jsem si nechat přešít kompletně celou kapsu.

A ještě jsem si vypral peněženku, takže krom prádla věším na sušák i bankovky.

A to jste věděli, že v Beskydech hořel pes?

NELLAS: Pistáciový jogurt má mít i kožíšek?

NELLAS: Což je ovšem ta lepší varianta.

Říkám si, že ten jogurt je divně zelený. Možná to bude mít něco společného s tím, že je pistáciový.

Jak jsem ztratila adaptér ke kočárku
Byla jsem s kočárem na otočku autem v obchodě, to vždycky jenom nacvaknu autosedačku na podvozek. Nakoupila jsem, strčila tašku pod kočárek a šla k autu, vyndala sedačku, dala do auta, sundala z podvozku adaptéry (takové dvě černé plastové věci), dala do košíku k té tašce. Při skládání podvozku se ukázalo, že takhle to nepůjde, je tam těch věcí moc, takže jsem vyndala tu tašku s nákupem a dala ji bokem. Potud dobrý. Doma vyndavám kočárek a jéje, problém. V košíku je jen jeden adaptér k sedačce. No to je jasný, to mi musel vypadnout na tom parkovišti přitom, jak jsem vytahovala tu tašku. Tak nakládám dítě zpátky do auta a jedu tam, ale na parkovišti nic neleželo, ani na blízkém trávníku, ani v nejbližším odpadkovém koši. No, to je pěkný. Doma jsem zjistila, že nové adaptéry stojí šest stovek, tolik se mi za blbost dávat nechtělo, i poptala jsem se na internetu, jestli se někomu neválí doma nepotřebné a opravdu se mi jedna paní ozvala, že by je prodala za 250. Domluvila jsem si s ní schůzku.
Druhý den doprovázím s kočárkem staršího syna na kroužek a v šatně při přezouvání nevěřím vlastním očím - vpředu na černém stupátku kočárku, které je momentálně nevyužívané (jeho chvíle přijde až po přestavění na sporťák) se už druhý den nepozorovaně a tiše vozí můj ztracený černý adaptér, byl se mnou v dalším obchodě, u dětské lékařky a kdoví kde ještě.

ZUZKAOU: mám fixy, byly v prádelně mezi kolíčky na prádlo.

Se mi nějak daří, dnešní několikanásobnej. Ráno se vracím z venčení psa, vytáhnu klíče a zjistim, že jsou od auta. Tak zvonim na sousedku, ale spletla jsem si zvonek a omlouvala se pánovi. Pak zazvonim na správnej, sousedka se ozve a já se chytře zeptám, zda je doma. Kupodivu kladná odpověď. Tak mě vpustila do baráku, jdeme k mým dveřím, aby mi odemkla. Nebylo třeba, mé klíče byly připraveny z venku v zámku již od večera.

IVUSHA: jednou jsem takhle mámě volala, že si doma nechala telefon... když začal v bytě zvonit, chtěla jsem jí ještě říct, že jí i někdo volal

tenhle sice není můj, ale vzhledem k tomu, že je to výslech svědka před soudem, mozková dysfunkce je zřejmá :-D

- Pane svědku, a vy jste byl pod nějakým vlivem?
- No, byl sem na drogách.
- A to jste si vzal před tím incidentem nebo až potom?
- Předtím.
- A co jste si vzal?
- Pervitin.

Jím oběd a koukám na krabičku, ve které jsem si přinesla snídani. Obě mají stejná víčka. Krabičku od snídaně dávám hned do tašky a držím v ruce druhé víčko a hledám druhou prázdnou krabičku od jídla, abych ji tam nezapomněla. Že stojí přímo přede mnou a mám v ní právě ohřátý oběd, mi došlo až po dvojí kontrole stolu a přilehlé skříňky.