Potřeboval jsem v Národní technické knihovně vyplnit nějaké dokumenty ve Wordu, a protože mi na notebooku vypršela licence Office, rozhodl jsem se použít knihovní počítač.

Nedávno je obměňovali a místo Windows na ně nainstalovali Linux, takže mi chvíli trvalo se zorientovat, ale nakonec se mi podařilo přihlásit se, otevřít mail a stáhnout daný soubor. Otevřu stažené soubory a... dokument nikde. Zkusím to znova, podruhé, potřetí, pořád nic. Prolezu všechny dostupné složky, jestli se to nestáhlo jinam, zkouším vyhledávat, nic. Zkouším při stahování měnit "Otevřít dokument" a "Uložit", zkouším měnit cílový adresář, pořád nic - ať dělám cokoliv, dokument se do počítače prostě neuloží. Dospěju k jedinému možnému závěru: při instalování nového systému museli nastavit, že si uživatelé už nemůžou ukládat soubory do počítače. "To je ale debilní nápad - dát sem počítače, aby na nich mohli lidi pracovat a učit se, ale nedovolit jim do do toho počítače cokoliv stáhnout," láteřím, zatímco ukřivděně vytahuju notebook s tím, že dokument holt otevřu z flashky. Zatímco čekám, než naběhne, zkusím soubor ještě jednou zkusmo stáhnout.

Ukázalo se, že jsem celou dobu místo na "OK" klikal na "Zrušit".

To krasne WTF kdyz prijdete do dilny kde jste na zemi nechali schnout dva na bilo nalakovany plechy, koukate ze uz nemate tak krasne bile nalakovane plechy a pak vam dojde ze jste zapomneli ze v dilne zije roomba... Tohle si vyzadalo opraseni par nehezkych slov.

Přemýšlím, proč se na nyxu někdo chlubí tím, že ona a sestra mají otce předsedu vlády. [ ZOLTY @ ISM || I Shot Myself aneb selfie, selfac, mojka, selfcvak, jacvak apod. ]

Včera první školní den, dnes pracovní schůzka. Na zítra mám v diáři taky něco důležitého, začínám přemýšlet, co si vezmu na sebe... a ta pár vteřin mi dojde, že na žádost o řidičák velkou večerní asi úplně nepotřebuju :D

Ráno se vzbudím s pocitem, že je nějak pozdě. Šmátrám po hodinkách a děsím se: je půl třetí! No, nebylo, měla jsem ty hodinky naopak. Bylo osm.

GINGERCAT: Gerald Durrell má v jedné knížce hezký popis situace, kdy jeho matka celé dopoledne něco pracně vařila, pak to pyšně předala služce a řekla jí něco, o čem byla přesvědčená, že řecky znamená "odnes to do jídelny". Služka se vytřeštila, pak pokrčila rameny a celý hrnec vylila do záchoda.
(Detaily se mohou lišit, četla jsem to už dávno.)

WOJTISHEK: KAŽDÁ manželka takhle myslím někdy zaperlila :-D

Muž dnes donesl nákup. Měl za úkol donést hodně ovoce a zeleniny. Došel domů, položil narvanou tašku na linku a poprosil mě, jestli bych to nevybalila. Tak jsem dala rajčata, papriku a hrozny do lednice a nektarinky na mísu, načež jsem vyndala z tašky dvě salátové okurky (nezapomeň na okurku!) a sundala z nich takové ty igelitové obaly. A pak jsem na ně tak koukala a říkala si, že bych ty instrukce stran vybalení ovoce a zeleniny neměla brát zas tak doslovně... a že bych si měla dát to druhý kafe.

GREENFAIRY: Manzelka takhle jednou zcedila uvareny vyvar.

Mířím k poště, koutkem oka zahlédnu za sebou městskou policii, honem kontroluji, jestli mám zapnutý pás...
Ups, já jdu dneska pěšky.

GREENFAIRY: znameni, ze si mas dat dneska burty na pivu jako ja!

Konečně si jdu udělat něco zdravějšího k obědu. Propláchnu quinou v cedníku (v tom cedníku, co má mnohem větší otvory, než jsou semínka) a se smutným pohledem dávám sbohem superpotravině mizící do výlevky.

Jedla jsem flapjack a najednou si v něm všimla kousků plastu zalisovaných mezi vločkami, stejně červených jako obal, takže se jim tam zřejmě kus obalu nějak přimotal… Vytahala jsem to a chvilku se děsila, kolik jsem toho už mohla sníst… než mi došlo, že jsou to brusinky.

Podepisujeme se epileptickými certifikáty.... cože? Nějaká nová aktivní forma řešení potíží ve zdravotnictví?

Podepisujeme se s eliptickými certifikáty, část II: proč to někde ještě drhne? - Lupa.cz
https://www.lupa.cz/.../podepisujeme-se-s-eliptickymi-certifikaty-cast-ii-proc-to-nekde-jeste-drhne/

Potkala jsem po ránu souseda na schodech a hned jsem se mu zčerstva začala omlouvat za včerejší rány, tu skříňku jsem musela přibít na zemi, nedala se jinam dát, podložila jsem ji, co to šlo...
Vyslechl si můj monolog a taktně mi připoměl, že bydlí nade mnou a podemnou už je jen (zavřený) obchod.
A to už tady žijem déle než dva roky.

Dneska si tak sednu do auta a snažím se nastartovat. A nic, vypínám vsemozny čudlíky, vytahuju USB nabíječku aby mi tam nešel proud a prd.. po asi minutě hledání co mám zapnutý a co mi mohlo sežrat baterku sem zjistil, že sem otáčel klíčem na druhou stranu, kam to ani nejde :))

Automat na platbu výživného. Zajímavé. Na letišti. Ještě zajímavější.

Tak znovu a lépe.

Platba parkovného.

Kamoska mi z hecu venovala k narozeninam lak na nehty bloody mary, ja jsem si z hecu nalakovala nehty na nohou a ted se vzdycky hrozne vydesim, kdyz nahodou svoje nohy zahlidnu: "ci jsou to sakra nohy? "

SALVATOR: Akorát sem s tim jdu... Tak nic.