Uklízím zdravotnický stan, sbalím batoh a hodím si ho na záda, vezmu křeslo z rohu a postavím ho do prostoru před sebe, ještě jednou se naposledy rozhlédnu, jestli je všechno v pořádku, zhasnu světlo... a rozplácnu se jak široký, tak dlouhý o to křesílko, které jsem tam před třemi sekundami dal.