KACHNIK: přesně tak. Já jako malá nechtěla jíst nic a tak jako ICEMANna mě rodiče tlačili, abych snědla všechno z talíře - někdy to trvalo i hodiny. Co jsem už ve školce pravidelně zvracela zpátky do talíře byly luštěniny a ve školce i ve škole měli zákaz mi je nutit! Blila jsem z nich takřka pravidelně a dnes se jim vyhýbám. Pamatuji si babičku, jak to přeháněla s porcema a snažila se nás "užrat k smrti". Když jsme nechtěli jíst vařenou zeleninu, máma nám jí musela nastrouhat a zamaskovat k masu, takže asi tolikero k dětským jazýčkům.
OTZ: a pokud mohu mluvit za sebe, stahování králíků, krocnutá slepice, zabijačky - to všechno byla součást mého dětství. Naopak by děti měly vědět, z čeho maso je, z čeho maso má být a co maso není (teď mluvím o zmetcích typu mleté, kdy člověk nemá tušení, co je tam všechno přimleto a dodáno navíc). Podstatné je, jak říkal ICEMAN, aby si děti nemyslely, že maso roste na stromě v igeliťáku. Samo by se v pubertě až dospělosti mělo vyhranit nejen co se stravy týče.
PS: mám fotky, jak jsem na zabíjačce jakoby míchala krev, v ruce kus ovaru na chlebu a ten kýbl mi byl po prsa. Škoda, že to byly černobílé fotky - jsem si jista, že jsem to měla i za ušima a mám na ty vesnické časy opravdu krásné vzpomínky. Dětská duše je čistá a neposkvrněná. Až když se jim řekne, že Ježíšek neexistuje, že budou muset po zbytek života už jenom pracovat na korunky a že maso je ze zvířátek začínají být zděšené. Proč jim to nepředat už od začátku? To nemusí být šok - ne vůbec ne.