FIONOR: ocividne jsi urazil sam sebe, predstava, ze pred par lety se vsichni zvladali starat o prasata, ac ve mestech ci obecne v jinych kastach, nez zemedelci, to zvladal malokdo, je dehonestujici sama o sobe :) vedle studia o existenci mest bych doporucil napriklad uterni vecery uvah nad tim, proc vlastne nekoho urazis a jak to pak casto dopada.

YARRDESH: ani ne, tvoji rodiče to zvladli

JVCNC: pochopitelne pravdu diz, pri velkovyrobe jsou naklady na jednotlivy vysledny produkt mensi nez pri malovyrobe, z duvodu hmatatelnych i virtualnich (obchodnich). nicmene samotny proces vyroby je nejen na vstupni zdroje, ale i na narocnost/cenu samotneho procesu vyroby sojove pomazanky mene narocny, nez u "vyroby" prasete. vysledna cena je ovsem zalezitost uplne jina - coz atomouska zda se ze v jeho otazce matlo.

YARRDESH: ona ta pomazanka ze soji je drazsi taky z duvodu drazsi vyroby, to ze je vstupni surovina levnejsi neznamena levnejsi vyrobu. levnejsi vyrobu dela tez vetsi objem vyroby a ten je u zivocisne pomazanky mnohem vetsi. kapitalismus do toho hraje z vetsi casti az u obchodnika ktery urcuje konecnou cenu z nejvetsi casti, tez z te ceny taky inkasuje nejvetsi podil.

ATOMOUSEK: ad 1) pouziji tva slova a nenahlizis na to komplexne. ziskani zivocisne stravy vyuziva taktez globalni zdroje a vzhledem k narocnosti chovu jich vyuziva pochopitelne vice. svazim-li pro veganskou stravu soju z mist po amazonskych destnych pralesech, svazim ji odtamtud pro to, ze se tam pestuje pro enormni spotrebu hospodarskymi zviraty po celem svete.
ad 2) stejna odpoved jako u 1)

ad 3) me prijde, ze to naopak vidis naprosto zjednodusene, nebo nechces videt.
nejprve ke krave a cloveku. pokladas otazku, kolik travy clovek musi snist, aby se mu zvetsil telesna hmotnost jako krave. to je chybna a spatne polozena otazka. clovek travu nezere. nelze to tedy srovnavat. druhak proc se bavime o prirustku u cloveka? uvazujeme u cloveka preci udrzitelny stav zivota, tedy preziti, ani ztraceni, ani pribirani, zatimco u jatecni kravy uvazujeme jeji rust az do porazky - budme ferovi. bavime se tedy o denni spotrebe. ac jsi tuto otazku naprosto zmatlal, budu shovivavy a budu to s tebou tedy hrat - na poli rozlohy pole, ktere je treba obdelavat pro plodiny jak lidske, tak kravske. neb se zda shodneme akorat na tom, ze na poli rostou rostliny, coz neni mnoho pro diskuzi. dohledal jsem si kravu, dokonce jsem ustoupil a dohledal, kolik krava potrebuje k pouhemu preziti a ne stadiu rustu a hle -

Kukuřičná siláž – 10 – 25 kg.
Silážované cukrovarské řízky – do 15 kg.
Ovesná senáž – 10 – 15 kg.
Jetelotravní senáž – 6 – 15 kg.
Sena – 2 – 6 kg
Sláma 1 – 3 kg.
Melasa – 1 – 2 kg.
Zelená píce - 40 - 60 kg


Nemohu si pomoct, ale pokud uvazim plochu nutnou na pestovani 60kg pice denne u kravy a rekneme 0,5kg rostlinne stravy pro cloveka, nemohu se nesmat tve puvodni zcestne uvaze. ale budme ferovi a pouzijme opet tvoji vetu o vetsi slozitosti problemu. ano je to tak. at uz jde o zelenou lidskou potravu, nebo krmivo pro hospodarska zvirata, je treba nutno uvazovat zavlazovani, sekani, sber, energii vynalozenou na dopravu krmiva k mistu urceni(coz ovsem vzhledem k mnozstvi potrebnemu pro lidi a k mnozstvi potrebnemu na krmiva vychazi neprospesne pro masny prumysl), a zde jde jiz jen o zver, vodu na jejich nekolikalety chov, energii na provozovani farem po leta chovu, platy zamestnancu farem, benal na nasledny transport smrti na jatka, provoz jatecnich stroju, kafilerky etc. povez mi tedy, v cem je ta veganska strava narocnejsi na zdroje? zda se, ze neni. ja se na pete docetl, ze na vyrobu 1 kalorie ziskane z zivocisneho proteinu je treba v souctu 11x vice energie nez na vyrobu 1 kalorie ziskane z rostlinneho proteinu. vim, ze peta je pro-vegansky zdroj, ale nyni mas ukol ty, nalezt zdroj, ktery neni pro-masojedsky a uvede ten pomer na jinou miru. nicmene z logiky pomeru hmotnosti krmiva pro cloveka a zver na den to bude vzdycky naprosty debakl pro masny prumysl.

tva druha otazka je vlastne zmatena faktem, ze vec na vyrobu levnejsi je pro spotrebitele drazsi - ano je to tak, kapitalismus nebyl nikdy spravedlivy. a proto me 100g pomazanka ze soji stoji vic, nez 100g pomazanky z ziveho tvora, ktery na svych 100g vahy te soji projedl mnohonasobne vice, nez ja v pomazance. coz se pochopitelne zmeni, az bude produkce masa historickou marginalitou, vnimana jako nadale nepotrebna, ukoncena vyvojova vetev.