• úvod
  • témata
  • události
  • tržiště
  • diskuze
  • nástěnka
  • přihlásit
    registrace
    ztracené heslo?
    BLACKDRAGONUmění jak vést partnerský vztah
    Táto diskusia vznikla za účelom zdieľania názorov, postrehov, skúseností a vlastných osobných filozofií v oblastí vedenia vzťahu. V dnešnej dobe ľudia venujú veľa času, snahy a energie škole a práci, ale tak málo si niekedy dajú záležať na vzťahoch. Tento klub vzniká preto aby si ľudia vedeli navzájom poradiť vo veciach vzťahov, aby si mohli vypočut rôzne iné názory ľudí na vec. Je určený pre tých, ktorí vidia a vedia, že za dobrým a kvalitným vzťahom musí niečo stáť...
    rozbalit záhlaví
    OMI
    OMI --- ---
    THOMASMORTA: Jo, takhle to tvrdím taky.
    Nedává to nikomu "vůdčí roli" a nikdo není předem prohrávajícím.
    Je to základ pro konsensus oboustranně výhodnej.
    Akorát že má drahá se poslední dobou dycky zasekne na tom, že... "není dost motivována k tomu, aby mi ustupovala" a není boha, kterej by jí vysvětlil, že to není žádost o dárek, žádost o ústupek, ale námět na rozjímání o dalších cílech společné výpravy.

    Někdy jsou lidé prostě tak nastavení, že uvažují o světě jako o zákeřné, manipulující a kořistnické protistraně a hledají proti tomu apriori obranu, než aby cítili potřebnost spolupráce.
    Třeba proto, že ve svojí posici se zrovna cejtěj dobře a tak nemají potřebu na změně jim přijemného stavu spolupracovat.
    Spolupracovat de facto na své újmě, když je jim teď a takhle právě dobře.

    Obávám se, že tento navržený, naprosto logický a pro všechny výhodný způsob, je proveditelný pouze v tom případě, že se pohnout z místa chtějí OBA.
    Jinak je to bráno jen jako nárokování si dárků a ústupků.
    VERONIKA22
    VERONIKA22 --- ---
    THOMASMORTA: pravda u nás vždy haprovalo 51% problému. Tuto část ovlivňovalo okolí a nešlo s tím hnout a jště dnes toto okolí má velký vliv. Prostě jsme si zatím nezařídili ideální život. a tak dohoda dvou lidí stále dělá jen 49% problému a dřív či později to vždy skřípalo :o(
    Ale jinak souhlasím. Pravidla mezi 2 lidmi co se mají rádi jde nastavit. Ale my jsme vždy zapomínali na kompenzaci. Takže se někde ubralo a nikde nepřidalo. No celkově jsme moc rozdílní.
    THOMASMORTA
    THOMASMORTA --- ---
    VERONIKA22:Promiň, ale fakt nevím, co by mělo být z principu nepříjemného na nastavování pravidel.

    Postup je jednoduchý, nevím, co složitého v tom hledáš:
    i) Já řeknu co chci: Co potřebuji nutně, čeho bych se vzdával jen velmi nerad a co bych rád.
    ii) Pak mi řekne to samé partner/ka.
    iii) Společně hledáme, jak sestavit společné soužití tak, aby naplňovalo oba.
    Pozor nemluvím o kompromisu! Pokud by byly požadavky v "Co potřebuji nutně" neslučitelné, pak spolu prostě nedokážeme dlouhodobě žít. Přes to vlak nejede, je mi líto. A ustoupit z pozice "čeho bych se jen velmi nerad vzdával" bych měl jen v nejkrajnějším případě a pouze pokud to bude kompenzováno jinde.

    Problém bude spíš v tom, že tento postup předpokládá dvě důležité věci:
    1) Musím mít alespoň hrubou představu o tom, co chci (což předpokládá upřímnost vůči sobě samému).
    2) Musím být schopen mluvit o tom, co chci, tedy musím být schopen komunikovat s partnerem/partnerkou.

    Jenže, pokud pokud máš problém s některým z těchto dvou předpokladů, tak nepříjemnost nespočívá v nastavování pravidel.
    VERONIKA22
    VERONIKA22 --- ---
    Ale když se zamyslím nad manželstvími mých kamarádek tak vidím, že naprosto vše je o povahách - někdo je dominantní a někdo zase takový uťáplý a jenom díky tomu je jejich manželství vzorové pro celé okolí. Tichá bezproblémová povaha si našla vůdčí typ. Doplňují se a rozpory ani nevznikají. Nemá je tam totiž kdo vyvolat.
    Ale pak jsou i jiné úrovně povah a tam už to skřípat může, jeden z nich má navrch ale druhý si úplné uťápnutí nechce nechat líbit atd.
    A teď jak si doma vysvětlit a nastavit pravidla. Nastavování pravidel je většinou nepříjemné každému :o(
    VERONIKA22
    VERONIKA22 --- ---
    FRENNET: oba dva jsme vůdcovské povahy ( neboli červené barvy ) a už toto prostě skřípě. Lidé se mají doplňovat a né být kopiemi.
    U nás prostě minulých 11let nefugovalo slovíčko: prosím tě mohl/a by jsi? Vždycky to vyvolalo negativní emoce, nedýchatelno a rozpory. Nemluvím až tak o vynášení odpadků ale o trávení celého odpoledne či nějaké činnosti.
    Po manželské krizi jsem se rozhodla být nezávislá na manželovi a žít dny bez něj. Je to smutné ale co dělat když už děti na světě jsou a vzájemně si vůbec nevadíme. Ale máme naprosto odlišné zájmy.

    Kamarád toto nazývá: ekonomicko logistickým svazkem

    Konečně si nelezeme do zelí. To lezení do zelí jsme prostě oba nesnášeli ale zároveň nikdo z nás neměl odvahu říct si good bye: chci mít svůj program na tento den.

    XCHAOS
    XCHAOS --- ---
    FRENNET: mě se to jeví jako umění nevést partnerských vztah, ale současně čerpat určité úspory z rozsahu, které to přináší :-)
    FRENNET
    FRENNET --- ---
    VERONIKA22: m.žeš to prosím rozvést? to respektování "oddělených" život"?
    VERONIKA22
    VERONIKA22 --- ---
    Někde jsem četla: na tom, že ženy a muži žijí dohromady není nic normálního ale city nás nutí jinak
    - takže já už na toto taky najela a jsme 2 osoby co mají jednu střechu nad hlavou. Ale jinak se snažíme respektovat své "oddělené" životy na 101%. a výsledek je nejlepší za posledních 11let praxe
    Kliknutím sem můžete změnit nastavení reklam