LAUZER:
Upřímně neznám společenský uspořádání, kde by startovní čára byla stejná pro všechny, natož takovej, kde by se dodržovalo něco jako fair play. Bylo by to sice možná fajn, ale nikdy k tomu nedojde. Je to taková ta hezká utopie. A neznám ani moc lidí, mimo utopistický pravičáky a levičáky, který by si mysleli něco jinýho že ten stav je prostě neuskutečnitelnej(ale dá se slibovat před volbama).I ve chvíli, kdy by se překopal systém, nic by se nezměnilo, zase by vznikla elitní kasta "překopávačů systému", akorát holt by se dostali takzvaně k lizu jiný lidi, což je konečně i důvod, proč se občas systémy překopávaj
a přicházejí revoluční změny.
On ten problém, teda aspoň v mejch očích, se strádajícíma lidma v kombinaci třeba s NZP, není až tak v tom, že by mne strhlo nějaký vyšší zdanění, kdyby se jednalo o to, že by se vyzískaný prostředky dostaly k lidem, který se nikoli vlastním přičiněním nebo na základě aplikace vlastního rozhodnutí ocitly v nezávidění hodné situaci.
Problém pro mne je, podporovat někoho, kdo se prostě rozhodl, že starat se o něj maj ostatní, popěvuje si "ručičky nebojte se, vy dělat nebudete" a mocným pokřikem o lidských právech a podobně se tohoto dožaduje. Protože je otázkou, kdo z dvojice "pracující příjmy rozpočtu tvořící" kontra "flákající výdaje rozpočtu žeroucí" se ocitá v roli strádajícího. Nevím, je možné, že spousta lidí by se tetelila blahem při představě, že svojí prací zahrnující věci jako ranní vstávaní, stress, fyzická námaha či psychické vypětí přispívá na to, aby druhej tohle podstupovat nemusel a mohl si třeba pěstovat nerušeně svoje koníčky(povětšinou zahrnující bádání, jak zvýšit penězotok svým směrem). Dost o tom ale pochybuju. Konečně, nic by jim nebránilo činit tak i dneska, lidí který přijmou dohodu "zustaň doma, Pepo, já Ti budu dávat půlku vejplaty, ať nemusíš chodit do práce", by se pár našlo.
Bolševikama se při příležitosti vedení rovnostářských fantasií šermuje pravda hlavně proto, že jiné směry nějak rovnostářství nepropagují(a i u nich je to jenom taková mrkev na klacku, protože jak jsem je zažil u moci, moc rovnosti v tom teda fakt nebylo, a to ani po stránce majetkové, no příliž se tím tedy soudruzi nechlubí, ale důchodce nebyla nijak vysmátá pozice a bezdomovce neměli, protože je zabásli za příživnictví, zajímavý je, že i tehdy, kdy pracovních míst bylo přebytek, místo na ubytovně člověk dostal ve stejnej den jako podepsal pracovní smlouvu bez jakýkoli platby předem, tahle kasta existovala).
Jak přispěje společnosti, že je někdo šeredně bohatej, na to jsou názory různé, já tedy nad tím nepřemejšlím, zajímám se spíše o to co dělám s penězi a životem vlastními(čímž se hnusně liším od levičáka, mořícího si hlavu kudy chodí, co by udělal s penězi a životy druhejch), ale vidím ho jako investora tvořícího pracovní místa nebo tvořící poptávku a spotřebu, levičák jako hnusoně dekadentně se bezpracně plácajícího světem (na rozdíl od osob které by nemusely pracovat díky nějakému NZP a plácali by se bezpracně světem jako nepostradatelné dekorativní prvky společnosti:-), ale je to vcelku fuk, protože stejně tak se dá ptáti, jak přispívá společnosti šeredně nebohatej.