JUNIPETRUS: No super, takze zakladnu ideu poznas, tak v com mas problem?

"Dlzobne" peniaze sa bankou vytvaraju podla urcenych pravidiel a maximalne mnozstvo, ktore sa multiplikovanim vytvory je obmedzene prave cez rezervy (viz. http://en.wikipedia.org/wiki/Fractional_reserve_banking - ta tabulka).
Inak tu si treba uvedomit, ze aj keby banka poziciavala len peniaze svojich klientov - tak by aj tak vytvarala dlzobne peniaze, to ze sa to pri frakcnom bankovnicve este multiplikuje je jej umoznuje vacsiu mieru spekulacii. Tiez je teda jasne, ze banky negeneruje nove peniaze - generuju len nove dlhy, ktore su do urcitej urovne kryte realnou menou. Tj - ziadne peniaze sa nevytvaraju z nicoho, ziadne peniaze sa pri splateny dlhu nenicia, atd.

Treba si uvedomit, ze na tento system navazuje cela linia dalsich veci - napr. to ze clovek dostava za peniaze banke urok je dosledkom toho, ze banka tie peniaze investuje a to je hlavny zdroj jej prijmov. Ak by sa investovanie zatrhlo - tak si za ucty budu vsetci platit a dostupnost uverov (hlavne pre "bezneho" cloveka) by dost radikalne klesla.

A kedze principy frakcneho bankovnictva poznas - tak ti hadam je jasne, ze ten clanok
JUNIPETRUS je pekna zhovadilost - kedze autor pise:
True, the fractional reserve system does allow banks to lend out considerably more than they hold in reserve, and true, if savings don't suffice, private banks can seek to borrow more from the central bank.

A potom je zrazu prekvapkany:
In other words, everything we know is not just wrong – it's backwards. When banks make loans, they create money. This is because money is really just an IOU.

Takze co sa vlastne stalo - Bank of England popisuje ako frakcne bankovnictvo funguje a autor napisal blby clanok.

Ked uz sme pritom a tak pekne sme si ukazali, ze sa ziadne peniaze negeneruju a ze to cele su vlastne dlhy.. Skus pouvazovat v tomto smere o tomto NEKROMANT. Nie je to priam az uchvatna hovadina? :D

Tak je to VOLLGELD INITIATIVE :) sry za mojí jazykovou negramotnost..

Ta metafyzická teorie peněz je asi z Kostariky.. O té byla extra řeč a mám kontakt na někoho kdo tam jezdí.. (zakáali tam komunistickou stranu, vyvlastnili banky a je tam nějaký zajímavý mix neziskovky a družstva zakotvený v právu.. :D).
Také tam nemají státní armádu atp.
Ale koho to zajímá tak si asi počká na videa :)

Omlouvám se, nečtu teď všechny příspěvky nemám na to moc času..

TOP_IDECKO: Já mám účet u FIO vím že to je menší banka (dříve družstvo) ale doufám že vlastnící jsou pořád čeští :D (doufat neznamená vědět..)
To co říkáš se shoduje s tím co tvrdili lidé z ČNB se kterými jsme mluvil (ty odvody jsou prý tak veliké že jsem defakto kolonie :D)

Je otázka, proč si každý nezakládá banku, není jejím akcionářem či členem kampeličky a nedochází k velké inflaci :)
Včera na přednášce soku zazněli dobré příspěvky jak o NZP tak o penězích a byla vydatná i diskuze (i kritika NZP z různých pozic "překvapivě ty revoluční jsou často stejné jako neoliberální - tady musím dát za pravdu xchaosovi.." NZP je trošku jako snaha o hodný kapitalismus což se nelíbí nikomu kdo zastává krajní pozice ať už kapitalismus na věčné časy a nebo snaha o jeho zničení-překonání..).
V podstatě se tam během krátké chvíle stihlo probrat to co se tady probírá trošku rozplizleji (nic proti).
Existují minimálně dvě organizace/sdružení či co to je které usilují o lepší fungování peněz.. Jendo se jmenuje positive money druhé folgelt wolgellt či tak nějak (nevím jak se to píše, umí někdo německy či jakou to je řečí?).
Také tam zaznělo něco jako "metafyzická teorie peněz" a více věcí.. Ale nepsal jsem si poznámky, s tím že počkám až bude video :)

SEAMON:
Odkazu te v tom toto pripade na pojem menovy agreagat.
Podle zakona zakonym platidlem jsou papirove penize a mince vydavane centralni bankou.
Tyto penize muze vytvaret centralni banka. Oznacuji se jako M0.
Centralni banka skutecne nemuze zkrachovat.

Obchodni banka vytvari ucetni penize(zirove penize, elektronicke penize).
Vsechny ucty u OB jsou vedeny na strane pasiv - to znamena zavazky vuci klientum.
Kdyz banka poskytne uver, vytvori proste novy ucet s nejakou hodnotou.
A jaky je to zavazek? Je to zavazek, ze vyplati klientovi skutecne penize (agraget M0, hotovost).

Je to uplne stejna situace, jako kdyz existovali papirove penize kryte zlatem, banky pujcovali(vytvareli) vice penez (poukazek na zlato) nez meli zlata.
Proto existovali runy a krachy.

Proto i dnes banka muze zkrachovat, protoze vytvari nekryte ucetni penize. Proto se i dnes boji runu.
Cely byzniz spocivat v tom, ze banky spolehaji(spekuluji), ze skutecne penize( papirove a mince - neboli hotovost) po nich bude chtit minimalne lidi, a ze se ucetni penize pouzivaji jako skutecne penize(muze se jimi platit za produkty a sluzby)

Ale je tu i problem pokud nekdo odesle platbu z jedne banky do druhe. Znamena to, ze banka musi presunout i svuj zavazek, tedy hotovnosti penize. A tady si mozna zaslech pojem, ze bankam chybi likvidita.
Tento problem zase resi treba tim, ze si pujci likviditu od cetnralni banky nebo jinych bank. Takto se mohou banky tez zadluzovat

GORG: Tak ono v tomto smere sa vacsinou hovori o ekonomickych teoriach - tj. konstrukciach ktore podla doterajsej skusenosti popisuju urcite javy. Problem ekonomie a inych vied, ktore skumaju cloveka a jeho chovanie je ten, ze ten clovek zohrava podstatnu ulohu.

Pokus dokazat ich platnost napr na autistovi by asi neuspel, kedze jeho vzorec spravania nemusi vobec zodpovedat.

Tj. frakcne bankovnictvo nie je elementarna funkcia vesmiru, je to subor pravidiel, ktore sa momentalne javia ako funkcne a produkuju zelane efekty. Ak sa tie pravidla samozrejme dodrzuju a politici nerobia prasarne atd.

Mně teda jestli něco, tak nepřijde tenhle obor zrovna exaktní. Spíš jako druh filozofie ("oni pak svou prací vytvoří hodnoty, a tedy nula od nuly pojde a všechno funguje") než že by to bylo propočítané. Možná se pletu, a tohle má opravdu jasné kalkulace.

Proto jsem psal anti-peníze, protože si psal, že dlužník pak prací vytvoří peníze prací
ti lidé, kteří si půjčí multiplikované peníze z těch „virtuálních“ vytváří skutečné tím, že pracují

FIONOR: Ptal jsem se, jestli se to nějak počítá, že ty multikované peníze nakonec zmizí vrácením.
Takhle to zní minimálně dost inflačně. Banka vytvoří 10x více peněz multiplikací a pak si psal, že ten, kdo si půjčil opět vytvoří další peníze tou prací. :-) To je buď vznik dalších nových peněz nebo ses nějak nepřesně vyjádřil.

SEAMON: No hazard ano. Mně to nepřijde moc dospělé jako základ světové ekonomiky, ačkoliv jako jednotlivec či skupina si můžu zahazardovat na burze nebo u rulety.

Ak by banka vytvarala peniaze z NICOHO, tak NEPOTREBUJE vklad. To je totiz podstata tejto otazky
No když to přirovnám k perpetum mobile resp. nekonečným zdrojům energie - často jsem viděl koncept, kdy potřebuješ vstupní vklad určité energie (k iniciaci singularity řekněme např.), apak už generuje nadbytkovou energii. Kupodivu ale tento koncept se netěší velké podpoře "seriozního" světa.

Banka nevytváří z ničeho, to jo. Ale co mi hlava nebere je, že máš najednou víc peněz než předtím. Odtud to "z ničeho".

Popravdě halušky. . no :) když máš 10k a máš náhle 100k, které jsou reálně použitelné na nákup v ekononice, tak se mi zdá, že extraordinary claims needs extraordinary proof! :)

FIONOR: vytváří skutečné tím, že pracují
No ale čemu nerozumím, jak se to počítá?

Taky ne každá půjčka jde na práci. Některé jdou na požitkářství, ikdyž teda v pozadí tím tedy koupíš nějaké produkty. Tím mě ale víc mate, jak se to přesně počítá tedy. Ani teda, jak by koupě produktu vytvořila potřebné anti-peníze, aby vykomenzovaly ty multiplikované.

SEAMON: Myslim, že skrz "když banky můžou vytvářet peníze z ničeho, proč stejným způsobem nenafouknout rozpočet"

FIONOR: vrátí zvenčí skrze práci lidí, kterým je půjčila

Tohle téma bank je vděčné téma. Popravdě moc nerozumím, jak to tu vysvětluješ (ač teda jsem byl rok na VŠE než jsem se raději vykašlal na školu a věnoval jen práci btw - ono pracovat při škole bylo na VŠE sice jednodušší než na ČVUTu, ale budiž.. tolik asi k mému přístupu k práci a školám)

Snažíš se vysvětlit ten multiplikační efekt bank a poukazuješ na matematiku, ale ač mi matika šla většinou dost dobře, tak nevím, jak si v matice představit čísla/hodnoty "práce lidí". Mně se zdá, že je to spíš nějaký ekonomický axiom než mateimatika? Jak je to myšleno?

To operování, že práce lidí má určitou číselně penězi vyjádřitelnou hodnotu se tu vyskytuje v debatě častěji a musím říct, že tomu osobně moc nevěřím, že na práci můžeš nalepit nějaké číslo.

vrátí zvenčí skrze práci lidí, kterým je půjčila mi nedává smysl, jak vysvětluje, že banka z 10000 dokáže vyrobit 100000 (10x víc).. ať už hotovostně nebo bezhotovostně. Nechápu no.
Prostě do banky Pepa Novák přinese 10 000 Kč. Banka si musí nechat 10% rezervu a zbylých 90% může půjčovat a multiplikovat donekonečna.
Bankovnictví částečných rezerv – Wikipedie
http://cs.wikipedia.org/wiki/Bankovnictv%C3%AD_%C4%8D%C3%A1ste%C4%8Dn%C3%BDch_rezerv

A ty říkáš, že se to dorovná skrze "práci lidí". Dokážu si představit, že lidi si za ty peníze něco koupí nebo je investují a pak pracují a vydělávají peníze, které dostanou od jiných lidí (zákazníků) nebo kupují materiál (dávají peníze za produkty), ale jak se to skrze tohle dorovná těch přebytečných 90000 mi teda jako jednoduchá matematika nepřijde. Nějaká nevím, jak si to představit.