FIONOR: nemyslím si, že mluvím jménem Pirátů. pokud někdo ale například vlastnil továrnu, která přímo dodávala zbraně pro Hitlera... no nic. (tohle je spíš specifikum české vývoje, že komunisti měli několik let kde brát, aniž by slušní lidé mohli něco logicky namítat... a když pak po roce 1948 došlo i na ně, tak už bylo pozdě)
že to komunisti (nebo spíš nesourodá sebranka, kterou byli zbylí naivní přeživší předváleční komunisté ochotni zastřešit) asi zneužili hodně nad rámec toho, jak to pravděpodobně demokratická exilová vláda zamýšlela, to je jiná kapitola.
já bych podotkl, že pozemkovou reformu jsem zmínil prvorepublikovou. tu šlo poměrně logicky zdůvodnit tím, že šlechta ani církev nebyla schopná zabránit zatažení Rakouska do 1.světové války... ovšem byl tam jasný limit, nevyšetřovala se "kolaborace" (ta byla prostě daná aristokratickou povahou CK mocnářství)
Pozemková reforma v Československu – Wikipedie
http://cs.wikipedia.org/...kov%C3%A1_reforma_v_%C4%8Ceskoslovensku#Prvn.C3.AD_pozemkov.C3.A1_reforma
každopádně je vtipné, že tahle na dnešní dobu opravdu "socialistická" vyvlastňovací politika tehdejším komunistům zdaleka nestačila (protože nechtěli zemědělčit, ale chtěli organizovat dělnické odbory, a nehodil se jim do krámu "lidový kapitalismus" drobných vlastníků ale chtěli demokracii i vlastnictví zrušit úplně) - což také vysvětluje Čapkovo "proč nejsem komunistou" - napsané v době, kdy proběhla do té doby nevídaná vlna sociální politiky, směřující ke kooptaci venkovského obyvatelstva mezi tehdejší střední třídu.
každopádně demokratičnost předválečného Československa určitě zpochybňovat nelze a to, že bolševikům (doslova si tak ještě říkali) té éry to zdaleka nestačilo a požadovali absolutní "rovnost" (dosaženou za cenu zrušení demokracie), taky. středostavovská "pravice" tehdy pravděpodobně problém neřešila, protože se týkal zejména německé šlechty (proto také Beneš = strana Národně sociální...)
Ano - samozřejmě, že koncept ZP je blízký konceptu pozemkové reformy. Něco podobného samozřejmě proběhlo i řadě dalších západoevropských zemích, které se označují jako republika. Nejvtipnější je v tomhle ohledu Francie, kde republika neměla až tolik co znárodňovat, protože k "darování" své půdy státu donutil velkou část šlechty už Ludvík IXV ("stát jsem já"). Nicméně, ačkoliv historii evropských _liberálních_ pozemkových reforem éry 19. a 20.století nemám nastudovanou - jsou dobrým příkladem toho, že vlastnictví v demokracii vychází z dohody (katastr,apod.) a ne z násilné uzurpace, jako ve středověku ("postavím si na kopci hrad, který ovládá celé údolí" - dobře, Lichtenštejnsko je cool, ale je to dnes už vyjímka)