FORTRESS: Nemluvím nutně o tom, když rodina investuje svoje veškerý úspory, aby předělala barák, aby se jim to za několik let vrátilo. To je jejich volba s docela vysokýma režijníma a investičníma nákladama - pokud si to dělají i stavebně sami, tak to jsou i velký náklady příležitosti, takže tam na renta je vlastně dost malá . Spíš mluvím třeba o tom, když kupuješ reality ve velkým skrz realitní fondy. Od určité fáze tě management nájemníků a oprav stojí zlomek toho, co dostáváš na tržním nájmu - zbytek je renta. Znovu říkám, že mi nejde o konkrétní lidi, kteří investovali do realit. Jde mi o makro koncept toho, že skrz rentu "generuji příjmy, které jsou vyšší než náklady na zapojení daného faktoru do produkce". Když systematicky tenhle druh investice znevýhodním, tak se peníze přesunou do odvětví, který má větší pozitivní dopad pro ekonomiku.

Třeba progresivní daň na nemovitost: za svůj první dům neplatím nic. Za svůj druhej dům platím nějakou základní daň. Za svůj pátej dům platím už velkou daň. Ne nutně proto, abych tou daní něco financoval, ale abych odradil lidi od téhle investice, která nepřináší zpátky do ekonomiky adekvátní hodnotu. Ceny nemovitostí klesnou pro lidi, kteří ještě žádnej dům nevlastní. Když větší část lidí bude bydlet ve vlastním, tak tím vyřešíš sociální situaci pro velkou část lidi na kraji prekariátu. Proč ne?

Jinak jo, moje teta má 4 domy a nedělá nic moc - ta správa zdaleka není full time job... její manžel dělá už úplný hovno. Je jim asi 50 let a nudí se.

Jakože na vyvrácení argumentu, že rent-seeking je parazitování to bude chtít něco lepšího než příklad s mamkou a taťkou, kteří se potí na stavbě;)

FARFELOO: V čem přesně spočívá ten nový mód produkce? No přece v informacích. Současná ekonomika nepočítá s tím, že by informace mohla být výrobním faktorem. Přitom to má neskutečné důsledky.

Hlavní fenoménem jsou tzv. "Zero-Marginal Costs", Nulové mezní náklady. Typickým příkladem je digitální šíření softwaru a médií - vytvořit další kopii s sebou nenese téměř žádné náklady. Ekonomika ale počítá se zákonem rostoucích mezních nákladů. Bez rostoucích mezních nákladů nefunguje žádný mikroekonomický graf. Je potřeba předělat všechny modely, podle kterých se řídí hospodářství. Ale i klasické firmy se dokáží škálovat mnohem rychleji díky informačním technologiím. Proto narůstají monopoly, které jsou z ekonomického hlediska synonymem neefektivity. Takže na jednu stranu jsme vytvořili technologii, která efektivitu posunula o level dál, ale lpěním na starých modelech o tu efektivitu přicházíme, protože nám zde rostou monopoly.

Jak nerovnost brzdí inovace? Nulové mezní náklady neznamenají, že vývoj nových produktů je nutně levnější. Ta nákladová základna se akorát přesouvá od variabilních nákladů k fixním. Takže pokud chci založit start-up, který bude vyvíjet nový technologický produkt, tak musím mít na začátku hodně peněz, počítat s tím, že dlouho nebudu vydělávat. Sázím všechno na to, že jakmile překročím nějaký práh, tak budu mít nízké mezní náklady a rychle se dostanu do nějaké monopolistické pozice, která mi ty prvotní náklady splatí. Naprostá většina zakladatelů, ale tenhle kapitál nemá - přitom nemají kapitálové výdaje, ale většinou mají jenom výdaje na svoje živobytí (protože nájmy rostou a rostou, pamatujete?) . Proto musí hledat institucionálního investora - dnes většinou v podobě venture kapitálových fondů. Zakladatel musí zdlouhavě hledat a přesvědčovat investora o svým nápadu, namísto toho, aby na něm pracoval! To je absurdní přece. Kdyby měli všichni na základní živobytí, tak bych mohl sestavit tým lidí, kteří budou pracovat na tom nápadu bez kapitálu. Sníží se tím bariéry inovacím. Vytvoří se nejenom produkty, které znovu zvýší efektivitu, ale i nová pracovní místa. To je myslím docela rozumný důvod, ne?

Podívejte se na žebříček firem podle tržní hodnoty: http://dogsofthedow.com/largest-companies-by-market-cap.htm

V první pětce je Alphabet i Facebook. To jsou firmy, které veškerou svoji hodnotu vytvářejí z informací o lidech, kteří využívají jejich služby. Naše osobní informace jsou jejich výrobním prostředkem, což ale současná ekonomika není schopna do svých modelů zařadit. Všechny tradiční výrobní faktory svoji odměnu mají. Majitelé půdy mají rentu, zaměstnanci mají mzdy, investoři mají úroky. Kde je naše odměna za to, že jsme výrobním prostředkem těchto firem??? Každý výrobní faktor má svůj trh, na kterém se určuje jeho cena. Kdo mi zaplatí za to, že používám google??? Vždyť jim vyděláváme kolektivně celé jmění!

Tohle jsou extrémní případy, ale všechny velké firmy zvyšují svoje zisky díky informacím. Opírají se o prodejní data, CRM systémy, veřejné datové zdroje. To jsou naše výrobní prostředky a je na čase, abychom za ně byli odměněni. Jsem raději pro to přijít na to, jak vytvořit trhy, na kterých budou firmy tyhle věci transparentně kupovat. Stejně jako se vytvořil trh práce namísto trhu s otroky. Kdybych byl placenej za to, že používám google, tak by to možná znělo jakože dostávám peníze za to, že dělám hovno. Ale ve skutečnosti tím někomu umožňuju vydělávat miliardy. Přitom to zní podobně jako NZP...:D

DANYSEK: Protože třeba týpkům z IMF jde určitě o budování komunismu...

www.theguardian.com/business/2014/feb/26/imf-inequality-economic-growth

DANYSEK: Přečti si článek, ignorante.

Vážně se divím, že tyhle věci považujete za tak radikální. Když říkám, že je potřeba někomu něco vzít, tak nemyslím jmenovitě brát konkrétním lidem konkrétní sumy a někomu je přerozdělovat. Myslím tím přijmout takový opatření, který znemožní dělat určitý transakce, kterýma se bohatí obohacují na úkor chudých. V téhle diskuzi nebojuju za aplikaci NZP, ale za cíl snížit nerovnosti v globální ekonomice. Ano, všechno co říkám, je myšleno na globální ekonomiku a není moc co aplikovat izolovaně tady u nás (Gini index 26, FTW!!)

Každopádně myšlenka, že ekonomická nerovnost je zlo, není nijak radikální nebo alternativní. Na tom se shodne tak 8 z 10 současných ekonomů. Jedním z primárních aspektů tvorby nerovnosti je tzv "rent-seeking" chování. Volně řečeno je to situace, kdy lidé s volným kapitálem preferují investice do majetku, který platí rentu. O tom je právě tento článek Josepha Stiglitze (laureát Nobelovi ceny za výzkum asymetrických informací na trhu, který se tržním selháním věnuje dlouhodobě)

Joseph Stiglitz Says Standard Economics Is Wrong. Inequality and Unearned Income Kills the Economy - Evonomics
http://evonomics.com/joseph-stiglitz-inequality-unearned-income/

Neoklasická ekonomie je založená mimo jiné na teorii mezní produktivity. Mezní produktivita je nárůst produkce způsobený zapojením dodatečné jednotky vstupu. Protože mezní produktivita je klesající, tak existuje bod, kdy se již další vstupy nevyplatí zapojovat. Tímhle se řídí podniky každou vteřinu. Selský rozum. Vynásobením cenou dostáváme příjem z mezního produktu. To je maximální suma, kterou může zaměstnanec za svoji jednotku odvedené práce dostat. Tady máme ekonomické vyjádření té "meritokracie". Toho, že bez práce nejsou koláče atd. Tedy marginalistická ekonomická teorie předpokládá, že člověk je odměněn za to, že jeho vstup generuje nějakou přidanou hodnotu, to je v pořádku. (Bože doufám, že aspoň tady se mnou souhlasíte).

Renta je ovšem příjem ne z přidané hodnoty ovšem příjmem z prostého vlastnictví. Původně se mělo namysli běžné vlastnictví půdy a nemovitostí, dnes ale převládá vlastnictví monopolního tržního podílu. Je všeobecně známo, že monopolistická strategie maximalizace zisků spočívá v umělém omezování produkce. Stiglitz proto tvrdí, že monopolista je odměňován, ne za vytváření hodnoty, ale za její ničení (!). Existují i jiné druhy rent. Třeba odměny manažerů, které bývají odměnami za post a s výsledkem firmy vůbec nekorelují (CEO zkrachovalé banky Lehman Brothers si třeba odnesl na odměnách v letech 2000-2007 půl miliardy dolarů). Velké banky chráněné státem si užívají rentu v podobě nízkých úrokových sazeb. Zkrátka jsou to odměny, které nemají návaznost na produkci.

Proč je tedy to hledání renty škodlivé pro ekonomiku? Za normálních tržních okolností kapitalista investuje do podniků, které generují statky a vytvářejí hodnotu. Dávají lidem práci a rostou mzdy. Pokud ty peníze ovšem neinvestuje do podniků, ale například do nemovitostí, tak ten kapitál, který mohl vytvářet pracovní místa v ekonomice chybí. Jejich bohatství stoupá, aniž by přispěli nějakým výstupem. Je to ale ještě horší. Pokud mzdy stagnují a nájmy zároveň stoupají (z důvodu tohoto druhu investic), tak klesají disponibilní příjmy lidí a ti jsou pak doslova chudší. Tímto chováním bohatí bohatnou na úkor chudých. Ne vlastní vynalézavostí nebo produktivitou.

Nízké úrokové sazby tlačené centrálními bankami toto chování ještě ulehčují. Návratnost kapitálových trhů klesá, a nemovitosti jsou tak čím dál atraktivnější. Lidé s penězi si navíc mohou levně půjčit (úvěry zastaví nemovitostmi) a nakoupit další nemovitosti. Tím se vytváří bublina realitního trhu. Bubliny se sice periodicky napravují, ale jednak nikdo neví, kde je reálná hodnota a za druhé dopady krachů jsou pro společnost velmi nákladné jak finančně, tak sociálně. Znovu se tak opakuje ten stejný motiv: pravidla současné ekonomiky umožňují bohatým bohatnout na úkor ostatních, aniž by něco produkovali.

A jaký můžou být třeba řešení? Konečně zdanit kapitálový zisky, aby se simulovalo fungování zákonu o klesajících výnosech z kapitálu. Nebo nastavit pevný pravidla pro udělování odměn manažerů. Já bych přidal ještě progresivní daň z nemovitostí. Na výdajové straně potom investovat do vzdělání, utilit a infrastruktury. Aspoň na tom bychom se mohli shodnout, i když je tady pořád ta otázka "kde na to vzdělání máme vzít peníze" :D

Přijde mi naprosto zásadní, aby občané jakékoliv země měli dostatečnou moc na to, aby si vytvořili prostředí a instituce, které budou podporovat zdravou ekonomiku, ze které mohou prosperovat všechny vrstvy společnosti. Považuji proto za strašně smutný fakt, že jakákoliv snaha v diskuzi poukázat na neudržitelnost narůstání nerovnosti je opětována v lepším případě mínusy. Můžete tvrdit, že přerozdělováním se systémové důvody pro vznik nerovnosti nespraví a já s vámi budu souhlasit. Ale nemůžete přecházet fakt, že s tím něco potřeba udělat je. Negativita místní diskuze mě nepřestává děsit a fascinovat zároveň. Trávíte tady spoustu času odmítáním nějakého lepšího nebo horšího návrhu instituce, která by nerovnost narovnala. Jste docela militantní. Ale kde jsou vaše řešení? Kde jsou vaše návrhy? I když se jako Ufo budete dívat na svět optikou svých vlastních životních zkušeností a chudobu nijak nepociťujete, tak přece je snad něco, co byste zlepšili? Nebo jste v tomto ohledu šťastní se současnou situací a bojíte se, že jakýmkoliv zásahem si osobně pohoršíte? Fakt nevím, kde se bere tolik energie investované do zabránění toho, aby se někdo měl o něco málo líp.

Na závěr obrázek:

DANYSEK: víš kolik peněz na represi jsem například státu ušetřil tím, že nejsem zloděj, terorista, apod.? :-) (nemluvě taky třeba o tom, že nejsem tunelář, nepobírám žádné granty ani dotace...)

(jinak vložil jsem tam nemalé daně - kdysi dávno i daň z příjmů z ciziny, za prodej software.. ale dnes zejména odvody DPH kdysi moje + dnes firmy, kterou jsem založil... a které zřejmě ještě Babišovy přijdou málo, zřejmě... například jsem si porovnal naše firemní odvody DPH za posledních 10 let s odměnou, kterou Piráti dostali za hlasy získané ve volbách... a cítím se teda naprosto v klidu, když navíc přičtu, že i jiní členové té strany pokud vím podnikají nebo odvádí daně jako dobře placení zaměstnanci...). no prostě nemyslím, že mluvit o "pár korunách" na daních je třeba v mém případě fér....

ať se ti to líbí nebo ne - jsem čirou náhodou člověk, který státu prostě zaplatil víc, než stát mě.

samozřejmě, že ne každý občan, který by pobíral ZP, by měl zásluhy. Ale o to vůbec nejde: ZP je prostě prostředek ochrany těch, kteří příspějí víc, než dostanou. (Nemluvě o tom, že ne každý příspěvek může být finančně ohodnotitelný, ale nerad bych tu rozvíjel tu linii, že ZP nějak zničí kapitalismus a všichni dosáhnou osvícení a začnou pracovat dobrovolně...). Viz předchozí příspěvky: ZP se vůbec nezavádí pro ty, kteří ho budou pobírat. (Fakticky, i kdyby míra robotizace dosáhla bůhvíjaké úrovně: životní úroveň se neměří v tunách betonu a oceli, smyslem velké části práce není jen konzum, ale nějaká forma sociálního postavení a se ZP bude spojena jen základní úroveň občanství, nebude zdrojem žádného společenského postavení)

Největší přínos by ZP představoval pro ty, kteří by ho vůbec nepocítili a pro které by byl jen nepatrnou daňovou úlevu. A tímto přínosem by bylo právě odstavení aspoň určité části "těžce pracujících zlodějů a tunelářů" ze hry (část by jich samozřejmě ZP neuspokojil a snažili by se dál, ale u těch ostatních nejde o to, že by jim vystačil - takových by asi bylo málo - jde o to, že by se třeba čirou náhodou, vysloveně omylem, mohli věnovat i jiné aktivitě ,než zlodějině... a to by už přínosem pak bylo...).

Ale jak toto vysvětlit lidem, kteří často vůbec nechápou význam ekonomického pojmu "negativní externality"... jak jen vysvětlit, že smyslem ZP je odstranění negativních externalit, které pociťují i ti, kteří ZP vůbec nepotřebují (viz metafora s čistírnou odpadních vod...)