DANYSEK: podívej se na to z jiný stránky. Twitterem proběhla twít, pod ženským jménem, u kterého není jasné, jestli byl míněný vážně, nebo ironicky: srovnával průměrný příjem recepčních (téměř výhradně ženy) a hasičů (téměř výhradně muži). Ovšem závěr, že hasiči berou asi o čtvrtinu (nebo kolik) víc není příliš uspokojivý: měli by opravdu recepční brát stejně jako hasiči? tzn. odměna za práci nemá zahrnovat např. rizika, apod.?
jedna věc je tržní poptávka po práci. Ty tvrdíš, že ja tak velká, že minimální mzda je formalita a je poptávka po práci je dostatečná, aby se držela nad touhle hranicí. a to i po nekvalikované práci. tzn. zrušení minimální mzdy by byla formalita, lidi by si práci našli a jakékoliv sociální koncepty (ať už dnešní, tzn. minimální mzda a spousta regulací na trhu práce, nebo hypotetické, tzn. základní příjem) jsou vlastně zbytečné?
Pro mě důležitou součástí svobodné společnosti dobrovolnost. Ale v situaci, kdy prostě lidé co se nenarodili do privilegované vrstvy jsou nuceni nějaké zaměstnání tak tak přijmout, pro prosté přežití, nelze o dobrovolnosti mluvit. Přitom otázka dobrovolnosti by právě řešila všechny otázka typu regulace, gender-pay gap, rovných příležitostí dle nejrůznějších klíčů, apod.: pokud by šlo prokázat, že práce je vykonávána dobrovolně, tak otázka regulací trhu práce prakticky ztrácí smysl.
Základní příjem je podle mě prakticky jedinný neoddiskutovatelný nástroj, kterým by společnost mohla jedinci prokazovat ten fakt dobrovolnosti. Ano, nese v sobě zárodek ekonomického kolapsu - ale to jednak zcela neregulovaný trh taky, jednak takový zárodek v sobě má i demokracie. Vyžadovat absolutní jistoty a absolutní záruky je totalita. (Základní příjem v sobě má zahrnutý zpětnovazebný mechanismus, kdy případný pokles jeho kupní síly jeho vliv na ekonomiku víceméně anuluje)
Základní příjem souvisí i s konceptem tzv. dobrovolné skromnosti, což je jedna z možných alternativ k slepým uličkám konzumní společnosti. Přitomm je ale docela vzdálný tradičním levicovým/socialistickým představám (a ty jsou obecně rozšířenější, než se zdá) o nutnosti nějaké "výchovy" a vedení společnosti: koncept základního příjmu skutečně může ohrozit dosaženou míru sofistikovanosti společnosti, mohl by vést ke značným zjednodušením .. a doslova k tomu, že lidi by neměli co na práci (ztratili by svoje návyky, jejichž smyslem je často jen sociální status - spousta aktivit společnosti je v podstatě samoúčelná a přežití na nich nezávisí...)
Mě osobně baví, jak je koncept ZP posuzován z nedůvěrou jak rétoriky tradiční pravice, tak i tradiční levice. Tradiční levice trh a volnou soutěž v podstatě podezírá a odsuzuje, chce zorganizovat výrobu směrem k uspokojování nějakých "reálných potřeb", které jsou ovšem formulované dost vágně (dokonce bych "authenticitu" lidských potřeb klidně ironicky relativizoval do té míry, do jaké jsou liberály ironizovány "authentické konzervativní hodnoty").
Každopádně žijeme v nějakém ekosystému mocenských pozic, který je na Západě tak jako tak živelnější a otevřenější, než třeba v Číně, kde jsou úřednické a státní struktury odjakživa prorostlé a stojí spíše na kooptaci shora. Myšlenka ZP je jeden z mnoha soutěžících ekonomicko-sociálních.. už jen to, že se koncept vyvinul v době, kdy pracovní síla byla fakt potřeba k čirému přežití společnosti a míra automatizace produkce byla nesrovnatelně nižší než dnes, ale vypovídá o tom, že jde o nápad, který má tuhý kořínek a dřív nebo později ho někdo zkusí.
Srovnej jen množství ekonomických teorií (od merkantilismu přes klasickou ekonomickou teorii přes keynesiánství k teoriím subjektivního ordinálního užitku... zleva doprava a zase zpět, marxismus v tomhle srovnání ani není pořádná ekonomická teorie, ale spíš taková bajka) nebo množství teorií a konceptů peněz.. bankovky, státovky, plné krytí, částečné rezervy,
posledních sto let fiat měn, které se ale ne a ne zhroutit, když už jsou řízeny strukturami, které aspoň trochu vědí, co dělají....
Oproti všem konceptům totálního zestátnění či naopak totální privatizace, vynucení totální rovnosti nebo naopak tezí o tom, že nerovnost je vlastně správně a potřeba... proti tomu je ZP v podstatě naprosto neškodný postranní experiment, nezavádí žádné světodějné změny, nehlásá nenávist proti bohatým ani proti přistěhovalcům... ZP prostě jen je.. .je to teoretický koncept, ani např. neříká, zda lidé co by hypoteticky nad rámec ZP nic nevydělali, jsou špatně ("nemakačenkové") nebo vlastně dobře (snížení míry konzumu, s omezení zbytečné práce v éře automatizace, apod.)