Jinak ještě shrnutí toho předchozího: myslíim, že úvahy o ZP všem tolik vadí, protože rozbíjí samozřejmé jistoty, které mají nejrůznější skupiiny obyvatel.
ZP je velmi individualistický, a levice vlastně 150 let neměla koncept, který by stál na něčem jiném, než na různých formách organizace pracovní síly (odbory, politické strany, demonstrace, stávky). Cílem navíc bylo vymoci si nějaký podíl na produkci, uspokojit potřeby konzumem (to je ovšem v přímém protikladu k cílům enviromentálních hnutí, které vesměs nedokáží říct jic jiného "nejdřív ať omezí spotřebu někdo jiný", protože demonstrovat za rozšíření pocitu viny dost dobře nejde - něco takového už opravdu vyžaduje spíše kvazináboženskou organizaci šíření memů...)
Pravice zase neumí nic jiného, než být zájmovým sdružením různých exkluzivních druhů všeho druhu. Paradoxně je to ještě relativně neškodné, když jde o bohaté, o šlechtu, o vzdělané elity, apood. Elitní kluby jsou ale z definice menšiny. Když potřebuje pravice nějak dát pocit exkluzivity masám, tak to přestává být pěkné a sahá se k nacionalismu až rasismu (no ale je třeba to nějak zaobalit, takže "migranti")
Levicový přístup k ZP nutně bude "není dost vysoký, chceme další opatření" (přitom ZP + minimální mzda v kombinaci ztrácejí jakýkoliv smysl, regulace cen je ekonomická sebevražda, atd. atd.). Pravicový přístup zase bude hledat nějaké formy exkluzivity - tedy ZP určitě nesmějí dostat migranti, apod.
koncept ZP, bez ohledu na to, jestli by ekonomicky byl životaschopný nebo ne, má tedy především potenciál nasrat spoustu lidí, protože klade nepříjemné otázky (pro inkluzivní ideologie točící se kolem práce přináší nepříjemné otázky, zda spousta dnešních "pracovních příležitostí" nejsou vlastně novodobé hladové zdi, a pro exkluzivní ideologie je nepříjemný tím, že zpochybňuje legitimitu dnešní exkluzivních skupin: exkluzivita je většinou možná jen přenesením nákladů na někoho jiného, tedy doslova Trumpovy kecy, jak si "Mexiko samo zaplatí zeď")
ZP prostě vyčnívá. sahá ke kořenům řady světových civilizací, které chudobu nepokládaly nutně za zaviněnou (dále do historie existovala daleko větší závislost na faktorech, které nešlo ovlivnit - sucho, neúroda, invaze barbarů, nemoci...) a skromnost obdivovaly jako ctnost, nikoliv jako něco směšného. ZP je v podstatě neuvěřitelně konzervativní - nikoliv revoluční. Pro rovnostářskou levici má význam pouze požadovat "dostatečně vysoký ZP", aby byl formou vynucení rovnosti.
Ovšem i tak je ZP prostě příliš liberální a příliš málo kolektivistický. Znovu opakuju, že požadavkem dnešní radikální levice v EU je tzv. zastropování přijmů (100% mezní sazba daně z příjmu od určité výše), a nikoliv ZP. Ať je ZP jakkoliv chimérický a možná v dnešní době zatím nerealizovatelný, tak ho minimálně nelze zaškatulkovat do sekce radikálně levicových požadavků.