BALAENA: vlastovky s celym psacim pismem bych preskocila a zrusila, desny tyrani tenhleten krasopis. chodim ucit anglictinu jednoho prvnacka a videla jsem jeho pisanku, vsecky ty cervene preskrkany pismenka, ktery nemaji ten presne danej sklon, odstup, uhel...jedna dvojka za druhou hned od zari...teror.

CICHLASOMA: "Jedna ze zásad, které jsem si na začátku našeho způsobu vzdělávání definovala, je ta, že se snažím, aby dcera každý den nějakou dobu trávila mimo domov, s někým jiným než se mnou. Jedná se o zájmové kroužky, návštěvy u kamarádů a jedno odpoledne v týdnu máme zavedené pro hromadnější návštěvu kamarádů naopak u nás."

to se mi libi :)

BALAENA: Chápu naprosto co tím myslíš a v podstatě to denně řeším! do jaké míry Denise učit že něco se musí a do jaké míry, že je to na jeho rozhodnutí.
V klasické škole se opravdu příliš rozhodovat nemůžeš, jedeš podle diktátu a pak sedíš u piva s člověkem co ti vypráví o tom že ho jeho život nebaví protože dělá co nechce, ale vlastně se tomu neumí postavit, dyt to přeci musim, musim chodit do práce, musim platit atd .... ale to je přesně to co se jenom naučil, že musel a nemohl odporovat.
Na druhou stranu je jasné že neustoupím Denisovi protože mu to nejde a nechce to dělat. Prostě jde pouze o správnou míru kdy to smysl má a myslím že je to podstatné hlavně v momentě když nechce něco dělat právě proto, že mu to nejde! v takovou chvíli neustoupím, aby pochopil a naučil se, že se přes to musí dostat a pak má radost že už mu to šlape.
Ale ve chvíli kdy zrovna nemá náladu a chuť na psaní a radši chce dělat matiku, tak prostě jdeme počítat a to je podle mě v pořádku a právě to pochopení svobodné volby.
Stejně jako ten člověk u piva, že může z práce která ho nebaví odejít a najít si jinou!

docela dobry clanek

Několik poznámek k domácímu vzdělávání
http://www.dfens-cz.com/view.php?cisloclanku=2013121601

BALAENA: Já mám dojem, že paní domácí jasně napsala, že tu nemá jít o "pro a proti", ale o "JAK, když už jsem se rozhold(a)"

CICHLASOMA: Zalezi na pani domaci, jaky ten klub bude. Bud se tu bude rozumne diskutovat a nebude se utocit ani na jednu stranu, nebo to dopadne jako v klubech o ockovani, kde nejde o "pro a proti", nybrz tam realne hrozi ukamenovani, pokud clovek prizna, ze diteti tu tetanovku nechal pichnout

BALAENA: Vždycky se nemůžu řídit uplně tim, "co se mi zrovna chce". Vim, že jsem si vybral nějakej způsob života a musim některý věci třeba překousnout, pokud o něj nechci přijít. A přijít o něj nechci, vybral jsem si takovej, kdy se můžu tím, co se mi chce, řídit relativně hodně.

Samozřejmě, že jde o míru. Sklízet jabka na podzim je něco jinýho, než mit za den deset "temínů". A když mě sklízení jablek nebude těšit vůbec, tak to prostě vůbec nemusim dělat, žejo.

Je snad jasný, že jde o míru toho, nakolik si člověk zvykne se přizpůsobovat a nakolik si razit vlastní způsoby. Obojí samozřejmě může být dobře funkční. (Tohle je klub o domácím vzdělávání a pravděpodobně tu budou většinou lidé, kteří se přizpůsobovat společnosti a konvencím chtějí relativně málo.)

BALAENA: No asi shodneme, že když se dítě ve škole nebo doma hodně naučí dělat věci tehdy, když jsou předepsaný, ne tehdy, když se mu chce, tak potom pravděpodobně povede takovej život, při kterym se taky relativně málo bude řídit tím, co se mu zrovna chce. Když se naučí osmala řídit si život více sám, tak si pravděpodobně zařídí život tak, aby si ho i nadále mohl řídit sám, resp. s blízkými lidmi.

(Prostě je něco jinýho vědět, že jednou za půl roku musim udělat zkoušky a učit se můžu kdy chci a jak chci, než vedět, že za pět minu zvoní, pak je deset minut přestávka a pak bude třičtvrtě hodiny dějepis.)

Btw, v záhlaví jsem původně četl "Připravila Vás škola o život?" a dávalo to smysl... :)

Ale jinak si myslim, že škola většinu lidí na jejich život vlastně výborně překvapuje. http://prigl.cz/pruvodce/o-ss-ucitelich-aneb-proc-jsme-vsichni-tak-blbi/