• úvod
  • témata
  • události
  • tržiště
  • diskuze
  • nástěnka
    • přihlásit
    registrace
    ztracené heslo?
    MONYSEKAUTORSKÁ POEZIE *
    LIA
    LIA --- ---
    2 odpovědi-2
    Zas jen další obyčejný den,
    venku ani náznak slunce.
    Slyším šepot počítačů,
    cítím tlukot srdce.

    Nemám strach, dokonce mi smutno není,
    necítím radost, ani probuzení.
    Spím snad ještě?
    Smím tedy snít?

    Nuže dobrá.
    Můj sen, moje režie.
    Kdo je silný, přežije.

    Vplouvám sama do prostoru,
    kde je sposta barev, tvorů,
    slyším zvuk, ne, hudba je to.
    Zní tak...bolestně a sladce.
    Hodí se to ještě do mé básně?
    Je to ještě pořád sen?

    Ne, tohle, to je život jen!
    Takhle sníme, bdíme, plujeme,
    chytáme si chvilky pro radost.
    A na konci toho všeho někdo řekne - dost!
    BUBLINKY
    BUBLINKY --- ---
    NATASHA: Děkuji.*
    PATISLAV
    PATISLAV --- ---
    RICARDERON: konečně krásně průzračná a smutně vtipná báseň i pro nás, co poezii nerozumíme :)
    NATASHA
    NATASHA --- ---
    1 odpověď
    BUBLINKY: Pro mě výborná. Slyším to naprosto živě.
    NATASHA
    NATASHA --- ---
    RICARDERON: Tos pěkně řekl.
    ZRADA
    ZRADA --- ---
    PIPAMIMA: Kdybych tak mohl zachytit tu představu, co ve mně vzbuzovalo oněch pár řádků před "Já, kočka domácí"...!
    PIPAMIMA
    PIPAMIMA --- ---
    1 odpověď
    Dobrý den!


    Ambice

    Někde venku řvou
    divoký kočky
    ostrý zuby a drsný jazyky.
    Já,
    kočka domácí,
    ležím pod vafkama
    a sním.
    RICARDERON
    RICARDERON --- ---
    1 odpověď
    TOMASZ: Já bych ocenil, jak hezky jsi vplul do té Jardovy nálady. Možná až moc.
    BUBLINKY
    BUBLINKY --- ---
    MAEROR: Já jsem to zkoušela nechat i společně a nějak se mi to nezdálo..chtěla jsem, aby byl důraz na "srdci".
    MAEROR
    MAEROR --- ---
    1 odpověď
    BUBLINKY: Přemýšlím o odsazení poslední strofy... proč?
    BUBLINKY
    BUBLINKY --- ---
    2 odpovědi+3
    Kaluže mezi pražci

    Jako rozbitý nákladní vlak
    líně a bez houkání
    drkotají lidi do stanic
    vypouští páru

    Úzkorozchodné koleje bytů
    jsou cítit po vodě a rzi

    Na dva prsty mělké kaluže
    mezi pražci synchronně tepou

    neviditelným srdcem
    TOMASZ
    TOMASZ --- ---
    1 odpověď+2

    JAROSLAVU SEIFERTOVI

    Vaše básně jsem četl,
    když k zbytí nebývalo,
    a usnul jsem s veršem
    vprostřed oblohy.

    Johna i Chloe,
    malou tanečnici,
    a na visuté hrazdě Gadu-Nigi
    jsem potkat chtěl.

    Ve vlaku do Švýcar
    o vagónech svatebních přemýšlel
    a ráno v Sargans
    mi okénkem Alpy zazářily.

    A příliš pozdě jsem dopis
    snad stokrát v duchu odeslal.
    V něm jedno slovo: Díky!
    Díky Vám, že jste psal!

    JANEQ
    JANEQ --- ---
    NATASHA: začátek mě bavil
    NATASHA
    NATASHA --- ---
    1 odpověď
    JANEQ: Hmm, začátek mě bavil, ale myslím, že to poučení je tam hodně na sílu.
    JANEQ
    JANEQ --- ---
    1 odpověď
















    s vášní sobě vlastní, vedu s matkou přírodou,
    již dlouhá léta, tento spor.

    ona,
    ta krotká kobylečka planety, stále jen zběsile přikyvuje,

    a ržá;
    tak vbodnu jí zas ostruhy do slabin
    se smíchem jí prásknu bičem a popoženu k trysku,

    ať klidně chcípne,
    moje prdel provalí jako první,
    cílovou pásku.


    pomůže-li potom, nevim,
    pár z nás, jistě její mrtvé maso nasytí.

    A ať táhne ke všem čertům.




    (ať zas líbí se všem čechům)




    RICARDERON
    RICARDERON --- ---
    +1

    Nemáme

    Zas nemáš náladu
    jak zežloutlá tráva
    k ležení k podzimu

    Zas nemáš náladu
    jak ticho máš mě ráda
    a křičíš do stínu

    Zas nemám
    nemám na to
    smýt prach si z hlasivek
    Vždyť mlčeti je zlato

    Tak
    A oba máme vztek

    JANEQ
    JANEQ --- ---
    +2







    hudci duli v tupé, prázdné, trubky.


    na moravsko-slezské jam session homo-erotismu
    těsně když padla prvá klapka

    kap!plác
    jak do ticha zvadla,
    haluzka břečťanu, různých tělních tekutin, ta malá svinná kapka;

    kdo tam byl a teď doma sám prohrabává klokaní kapsu
    svého podvědomí,

    vytře chodbu papírovým hitlerem své doby

    a nechá ty chudáky,
    být svými chudáky.






    RICARDERON
    RICARDERON --- ---
    UNSEEN: se tu červenám. Díky.:)
    UNSEEN
    UNSEEN --- ---
    1 odpověď
    TOMASZ: jací zase skandinávci? a hmotná snad ani ne....spíš jako tělná...

    RICARDERON: a ty jsi vůbec dobytek :o)
    RICARDERON
    RICARDERON --- ---
    1 odpověď+2

    Druhá, jestě existenciálnější sloka

    Často se "nemýt" se ctí nepotkává
    spíš s touhou zazdít
    všechny co kol řvou

    Že by čest z nouze? nu taky žádná sláva...
    taková ctnost jen těžko vždy se skryla

    předehra k hladu nijak roztomilá
    kohoutek protáčíš rukou bezkrevnou

    Dle zvyku rybího - smrdí nejdřív hlava...

    Kliknutím sem můžete změnit nastavení reklam