• úvod
  • témata
  • události
  • tržiště
  • diskuze
  • nástěnka
    • přihlásit
    registrace
    ztracené heslo?
    MONYSEKAUTORSKÁ POEZIE *
    MAEROR
    MAEROR --- ---
    NATASHA: Osobní zážitek ze sobotního večera... uvidím, zkusím to tedy možná jinak, přenositelněji...
    NATASHA
    NATASHA --- ---
    1 odpověď
    MAEROR: Líbí se mi nápad se ztlumeným zvukem, to i dobře sedí k tomu pocitu. Jen nevím, s těmi mandlemi - to mi přijde nějaké zdobné či co...
    ZMYJKA
    ZMYJKA --- ---
    Je to trochu z jiného soudku (překlady písniček), ale kdyby se vám někomu chtělo mi je okomentovat...
    [ Vladimír Vysocký a Bulat Okudžava ]
    MAEROR
    MAEROR --- ---
    2 odpovědi+1

    …

    úsporný pohyb
    bránice
    nebrání vzpomínkám

    přehrávám si je
    se ztlumeným zvukem

    obtížně polykám
    noc
    jako špatně upražené mandle

    NATASHA
    NATASHA --- ---
    CAAPO: Deník, zatím víc nic. Klidně si to zapisuj a zkoušej najít výraz pro svůj zmatek, ale mysli na toto: tím, že to zapíšeš, nevznikne literární dílo.
    AFRAM
    AFRAM --- ---
    CAAPO: tak nejak premitam, zda to je vazne mineny dotaz:-)
    BUBLINKY
    BUBLINKY --- ---
    +2
    Lampy

    Veliká nehluboká kaluž
    před dnešním domem
    připomíná dlouho neumyté zrcadlo
    v zašedlém rámu

    S otevřením noci
    zvědavé oči periskopů
    přeměřují hvězdy
    FIN
    FIN --- ---
    +2
    CAAPO: je to dost velká píčovina kterého že to ukrajinského autora?
    CAAPO
    CAAPO --- ---
    3 odpovědi
    Zdravim mohli byste se mi pls někdo říct jestli to je píčovina či ne? dík mm


    ...Proběhla noc, proběhl den, proběhla noc, proběhl den…a já byl stále v obětí.
    Nicota slavila úspěch a já průhledněl, jak jsem v málých kouscích stoupal do nebe..
    Duše seděla nevšímavě uvnitř a bylo jí šuma fuk, že ubývá, že zústavší elementy už nikdy nikdo nedokáže spojit..,
    ..ba ani poskládat střípky mne…
    Zaregistrovala to vůbec?
    Bylo jí to jedno?

    ..A znovu..Vzdychání, zvuky kroků, kroky aut a lidí…
    ..A dál jen do věčnosti plout, Tmou…
    ..A proklet buď ten, kdo nezařval..Stačí už dost.

    Tak tedy pro svou duši jsem já ten prokletej host.
    kterej tu čeká až křupne kost, aby se konečně mohl vydat přes ten most, a sám si přitom písknout marš?
    Hlavně že víra, vůle a vzdor, teď přátelé jsou tiší.
    Slyší a mlčí…
    Vzduch plnej chaosu, nicoty , deathstrukce zběsile ječí…asi nějakej grind,nebo co..
    Má duše, můj hrad.
    Mě se pomalu mění- v ničí.
    Já na to čumim a mám to v píči..
    Tělo můžu ztratit, jenom ale doufám, že neztratím duši....
    TOMASZ
    TOMASZ --- ---
    +3

    Tady to znám!
    Ta stará pole
    popletená cestami
    a vodou ve strouhách.

    Jsou pořád stejná,
    to jenom nás
    změnilo rouhání
    a obrost zimostráz.

    MAEROR
    MAEROR --- ---
    Oba máte pravdu :-))
    TOMASZ
    TOMASZ --- ---
    MAEROR: Ale prdlajz, žádná lavina, sněhuláka pořádnýho máme! ;)
    SONA1
    SONA1 --- ---
    MAEROR: Za mě v klidu, vždyť jde, takříkajíc, o kulové ;) And now for something completely different:)
    MAEROR
    MAEROR --- ---
    2 odpovědi±0
    S dovolením – já bych nic takového běžně neprobíral :-)

    Kdo čte pozorně, mohl si všimnout, že na počátku Tomasz napsal: "A navíc to nejlepší stejně bývá zakázané a nedostane se do čítanek... ;)" Na což jsem pouze rozverně (hle, toť můj prohřešek – byl jsem v dobrém rozmaru!) opáčil, že "To nejlepší není zakázané - o tom jen nikdo nemluví. Totiž, prozradím ti tajemství: to nejlepší čeká, až ho sám roztouženě objevíš. ;-)" Co jsem tím myslel, jsem snad dostatečně jasně obhájil níže… Bohužel už si nevzpomínám, kdo že to hned musel kamsi odjíždět na kánoi, kdo měl tu potřebu pitvat se v mých slovech s dychtivostí patologa… Nebudu po tom raději pátrat ;-)

    Jen připadá mi, že škádlivě hodil jsem po Tomaszovi sněhovou kouli, kterou se zápalem jste začali válet svahem, a teď z utržené laviny voláte, že mohu za ni já :-) Nějak se s tím ale vyrovnám. :-)
    FIN
    FIN --- ---
    MAEROR: je to asi jako bychom vážně rozebírali, že někdo miluje sekanou a jiný nedá dopustit na nudle s mákem, že někdo nade vše sladké a jiný ostré a slané, že někdo zbožňuje rodokapsy, ačkoliv ví, že to je brak a škvár (zbožňuju rodokapsy:-), že někdo pivo, jiný víno, někdo nejradši slivku a někdo 20letou whiskey světové úrovně atd. věci, již ze své povahy především předmět osobního a někdy v celém kosmu naprosto nijak příčetně nezdůvodnitelného výběru, se zkrátka probrat ani jinak nedají než právě jediným konstatováním samozřejmého - "si každej vybere to svý" - které je tak samozřejmé, že mě prostě nenapadlo, že byste ho mohli probírat :-)
    FIN
    FIN --- ---
    MAEROR: obávám se, že zbytečně mícháme hrušky a jabka... zahraju si na popelku a oddělím je:

    a) co tobě se nejvíc líbí, ať už to jinak vážně dobré je nebo největší hloupost všech dob, ale tobě z nějakého zbytku vesmíru nepochopitelného důvodu sedlo... co ty máš rád - no, to si většina lidí skutečně vybere (jen naprostým laxoňům někdo vybere za). ale to je snad samozřejmé triviální konstatování, ne? a že se to bude lišit.

    b) co je poezie (z nějakého jiného než proto, že "já ji mám rád víc než jiné", důvodu) dobrá, výborná, nejlepší... a jsme zase u toho. ačkoliv není přesná definice poezie, potažmo dobré poezie - viz zdejší nastěnka s dnes již archaickými kytáty - přesto prostě některá dobrá je, některá za moc nestojí a některá je i vzácně dech beroucí. a zde rada a dobré naučení skutečně ušetří cestu do ameriky :-)

    nikdy mě nenapadlo, že tu můžete vážně probírat věc "ale co se nejvíc tobě líbí, na to přijdeš dám", protože by mě, nic ve zlém, ani nenapadlo, že to se vůbec probírat dá :-)
    SONA1
    SONA1 --- ---
    MAEROR: Nic, pochopitelně, stejně tak si pro sebe hledáš nejlepší víno, představení, hudbu nebo já nevím, klobásu - ochutnáš, pohlédneš, poslechneš, vyhodnotíš. Každý rád něco jiného, to je přece trivialita. A že je dobré se nechat nasměrovat, o tom asi taky netřeba debatovat. A totéž je to s poezií a literaturou vůbec.
    Spíš jsem reagovala na ta na můj vkus příliš silná slova. Myslím, že není nutné dělat z poezie jakési hermetické mystérium a tolik ji patetizovat. Bylo jen subjektivní podotknutí, které jsem nemohla neutrousit, nic víc. Jinak ano, to nejlepší pro sebe si musíš objevit sám, z podstaty věci to totiž ani jinak nejde.
    MAEROR
    MAEROR --- ---
    2 odpovědi+2
    FIN: Jsem rád, že můj nápad někdo ocení, seňore, ale mám dojem, že jsi svou filipiku tentokrát poněkud uspěchal…

    Sice se mi věru zamlouvá ta romantická představa, že spolu sedíme v kánoi :-)), ale jinak objevování Ameriky není žádným objevováním, jen zbytečným znovu dokazováním zřejmého… Vím, že k tomu jsi mířil, ale ten příměr nesedí.

    Totiž - Amerika je pro mne, pro tebe i někoho jiného zde stále stejným směrem, na stejných souřadnicích – říkejme tomu nezpochybnitelná, obecně platná pravda.
    Jenže já nepsal o Americe (ani o podobné objektivně nahlížené skutečnosti), já psal o nejlepší poezii… Souhlasím s tím, že sice lze odlišit kvalitní poezii od sraček (oprostěme se tentokrát od flejmu, přátelé, nemám na mysli nikoho konkrétního), nicméně zvolit tu nejlepší?! Bah, příliš subjektivní, není-li pravda? A to jsem ještě znovu necitoval, že jsem byl napsal: „pro SEBE nejlepší poezii“…

    Ano, ano, je nesmyslné pouštět se do lánů básní bez jakékoli teoretické přípravy, jen tak nazdařbůh, to by nemuselo dopadnout dobře – takže aby nebylo pochyb, já jednoznačně jsem pro ukazování a vzájemné podstrkování toho dobrého, proto vítám všechno smysluplné inspirování, sdílení a rozšiřování obzorů… ale o tom jsem nemluvil.

    To pokud máme mluvit o osobně nejlepším, pak zůstávám ante portas, to je věc vlastních objevů… A v nich – podpořeni různými subjektivními zkušenostmi, rozhledem, naturelem, vnímáním, estetikou, naladěním atd. – nacházíme každý pro sebe tu svou, úplně jinou Ameriku... Každý tu svou nejlepší.
    FIN
    FIN --- ---
    1 odpověď
    MAEROR: no, jistě je velice objevné sednout na kánoi, udělat to na normandském pobřeží a začít pádlovat směrem na západ a poté, co objedeme britské ostrovy, pádlovat ještě dlouho, až nakonec osobně a doopravdy objevíme, že tam je amerika. má to jednu jedinou vadičku na kráse: celý ten čas, co jsme na to vynaložili, jsme mohli dávno věnovat objevování něčeho dalšího, dostat se dál, případně i tam, kde ještě byli jen nemnozí, a navíc nám celou dobu nehrozilo, že při svém experimentu začínajícím na normandském pobřeží BEZ předchozí celoživotní zkušenosti s mořeplavbou třeba omylem dopádlujeme do libye, na pobřeží slonoviny nebo kanárské ostrovy. jinak je to v podstatě dokonalý nápad.
    RICARDERON
    RICARDERON --- ---
    NATASHA: a říkám snad něco???:)
    Kliknutím sem můžete změnit nastavení reklam