• úvod
  • témata
  • události
  • tržiště
  • diskuze
  • nástěnka
  • přihlásit
    registrace
    ztracené heslo?
    MONYSEKAUTORSKÁ POEZIE *
    TOMASZ
    TOMASZ --- ---

    Tady to znám!
    Ta stará pole
    popletená cestami
    a vodou ve strouhách.

    Jsou pořád stejná,
    to jenom nás
    změnilo rouhání
    a obrost zimostráz.

    MAEROR
    MAEROR --- ---
    Oba máte pravdu :-))
    TOMASZ
    TOMASZ --- ---
    MAEROR: Ale prdlajz, žádná lavina, sněhuláka pořádnýho máme! ;)
    SONA1
    SONA1 --- ---
    MAEROR: Za mě v klidu, vždyť jde, takříkajíc, o kulové ;) And now for something completely different:)
    MAEROR
    MAEROR --- ---
    S dovolením – já bych nic takového běžně neprobíral :-)

    Kdo čte pozorně, mohl si všimnout, že na počátku Tomasz napsal: "A navíc to nejlepší stejně bývá zakázané a nedostane se do čítanek... ;)" Na což jsem pouze rozverně (hle, toť můj prohřešek – byl jsem v dobrém rozmaru!) opáčil, že "To nejlepší není zakázané - o tom jen nikdo nemluví. Totiž, prozradím ti tajemství: to nejlepší čeká, až ho sám roztouženě objevíš. ;-)" Co jsem tím myslel, jsem snad dostatečně jasně obhájil níže… Bohužel už si nevzpomínám, kdo že to hned musel kamsi odjíždět na kánoi, kdo měl tu potřebu pitvat se v mých slovech s dychtivostí patologa… Nebudu po tom raději pátrat ;-)

    Jen připadá mi, že škádlivě hodil jsem po Tomaszovi sněhovou kouli, kterou se zápalem jste začali válet svahem, a teď z utržené laviny voláte, že mohu za ni já :-) Nějak se s tím ale vyrovnám. :-)
    FIN
    FIN --- ---
    MAEROR: je to asi jako bychom vážně rozebírali, že někdo miluje sekanou a jiný nedá dopustit na nudle s mákem, že někdo nade vše sladké a jiný ostré a slané, že někdo zbožňuje rodokapsy, ačkoliv ví, že to je brak a škvár (zbožňuju rodokapsy:-), že někdo pivo, jiný víno, někdo nejradši slivku a někdo 20letou whiskey světové úrovně atd. věci, již ze své povahy především předmět osobního a někdy v celém kosmu naprosto nijak příčetně nezdůvodnitelného výběru, se zkrátka probrat ani jinak nedají než právě jediným konstatováním samozřejmého - "si každej vybere to svý" - které je tak samozřejmé, že mě prostě nenapadlo, že byste ho mohli probírat :-)
    FIN
    FIN --- ---
    MAEROR: obávám se, že zbytečně mícháme hrušky a jabka... zahraju si na popelku a oddělím je:

    a) co tobě se nejvíc líbí, ať už to jinak vážně dobré je nebo největší hloupost všech dob, ale tobě z nějakého zbytku vesmíru nepochopitelného důvodu sedlo... co ty máš rád - no, to si většina lidí skutečně vybere (jen naprostým laxoňům někdo vybere za). ale to je snad samozřejmé triviální konstatování, ne? a že se to bude lišit.

    b) co je poezie (z nějakého jiného než proto, že "já ji mám rád víc než jiné", důvodu) dobrá, výborná, nejlepší... a jsme zase u toho. ačkoliv není přesná definice poezie, potažmo dobré poezie - viz zdejší nastěnka s dnes již archaickými kytáty - přesto prostě některá dobrá je, některá za moc nestojí a některá je i vzácně dech beroucí. a zde rada a dobré naučení skutečně ušetří cestu do ameriky :-)

    nikdy mě nenapadlo, že tu můžete vážně probírat věc "ale co se nejvíc tobě líbí, na to přijdeš dám", protože by mě, nic ve zlém, ani nenapadlo, že to se vůbec probírat dá :-)
    SONA1
    SONA1 --- ---
    MAEROR: Nic, pochopitelně, stejně tak si pro sebe hledáš nejlepší víno, představení, hudbu nebo já nevím, klobásu - ochutnáš, pohlédneš, poslechneš, vyhodnotíš. Každý rád něco jiného, to je přece trivialita. A že je dobré se nechat nasměrovat, o tom asi taky netřeba debatovat. A totéž je to s poezií a literaturou vůbec.
    Spíš jsem reagovala na ta na můj vkus příliš silná slova. Myslím, že není nutné dělat z poezie jakési hermetické mystérium a tolik ji patetizovat. Bylo jen subjektivní podotknutí, které jsem nemohla neutrousit, nic víc. Jinak ano, to nejlepší pro sebe si musíš objevit sám, z podstaty věci to totiž ani jinak nejde.
    MAEROR
    MAEROR --- ---
    FIN: Jsem rád, že můj nápad někdo ocení, seňore, ale mám dojem, že jsi svou filipiku tentokrát poněkud uspěchal…

    Sice se mi věru zamlouvá ta romantická představa, že spolu sedíme v kánoi :-)), ale jinak objevování Ameriky není žádným objevováním, jen zbytečným znovu dokazováním zřejmého… Vím, že k tomu jsi mířil, ale ten příměr nesedí.

    Totiž - Amerika je pro mne, pro tebe i někoho jiného zde stále stejným směrem, na stejných souřadnicích – říkejme tomu nezpochybnitelná, obecně platná pravda.
    Jenže já nepsal o Americe (ani o podobné objektivně nahlížené skutečnosti), já psal o nejlepší poezii… Souhlasím s tím, že sice lze odlišit kvalitní poezii od sraček (oprostěme se tentokrát od flejmu, přátelé, nemám na mysli nikoho konkrétního), nicméně zvolit tu nejlepší?! Bah, příliš subjektivní, není-li pravda? A to jsem ještě znovu necitoval, že jsem byl napsal: „pro SEBE nejlepší poezii“…

    Ano, ano, je nesmyslné pouštět se do lánů básní bez jakékoli teoretické přípravy, jen tak nazdařbůh, to by nemuselo dopadnout dobře – takže aby nebylo pochyb, já jednoznačně jsem pro ukazování a vzájemné podstrkování toho dobrého, proto vítám všechno smysluplné inspirování, sdílení a rozšiřování obzorů… ale o tom jsem nemluvil.

    To pokud máme mluvit o osobně nejlepším, pak zůstávám ante portas, to je věc vlastních objevů… A v nich – podpořeni různými subjektivními zkušenostmi, rozhledem, naturelem, vnímáním, estetikou, naladěním atd. – nacházíme každý pro sebe tu svou, úplně jinou Ameriku... Každý tu svou nejlepší.
    FIN
    FIN --- ---
    MAEROR: no, jistě je velice objevné sednout na kánoi, udělat to na normandském pobřeží a začít pádlovat směrem na západ a poté, co objedeme britské ostrovy, pádlovat ještě dlouho, až nakonec osobně a doopravdy objevíme, že tam je amerika. má to jednu jedinou vadičku na kráse: celý ten čas, co jsme na to vynaložili, jsme mohli dávno věnovat objevování něčeho dalšího, dostat se dál, případně i tam, kde ještě byli jen nemnozí, a navíc nám celou dobu nehrozilo, že při svém experimentu začínajícím na normandském pobřeží BEZ předchozí celoživotní zkušenosti s mořeplavbou třeba omylem dopádlujeme do libye, na pobřeží slonoviny nebo kanárské ostrovy. jinak je to v podstatě dokonalý nápad.
    RICARDERON
    RICARDERON --- ---
    NATASHA: a říkám snad něco???:)
    NATASHA
    NATASHA --- ---
    MAEROR: Nicméně pokud se někdo chce nechat rozsekat hned zkraje, měl by vědět, že je kam se obrátit ;)
    NATASHA
    NATASHA --- ---
    RICARDERON: Vážně je to takhle lepší, pro mě.
    MAEROR
    MAEROR --- ---
    SONA1: Co je zlého na tom, že pro SEBE nejlepší poezii je nutné objevit SI SÁM?
    TOMASZ
    TOMASZ --- ---
    SONA1: Jo, děvenko, to za mejch mladejch let... ;)
    SONA1
    SONA1 --- ---


    TOMASZ: Zakázané? Pohlédni do kalendáře, takové kratochvíle se snad již díkybohu nějakou dobu neprovozují.
    MAEROR: Ale tak zlé to snad nebude...
    MAEROR
    MAEROR --- ---
    TOMASZ: To nejlepší není zakázané - o tom jen nikdo nemluví. Totiž, prozradím ti tajemství: to nejlepší čeká, až ho sám roztouženě objevíš. ;-)
    RICARDERON
    RICARDERON --- ---
    NATASHA:


    Výměna

    Molochy nálad stejně neuchopíš
    natož je sklidit
    aby dozrály k něčemu

    Nemluvte mi o užitečnosti
    jsme neteční lidé z porcelánu

    Ale já vás nekárám

    Nekáráte

    Nekárám

    TOMASZ
    TOMASZ --- ---
    NATASHA: No, já se spíš trochu rozečetl. Už mě to sr..., tak jsem se dal do systematické četby vybraných autorů, a protože se našla dobrá duše, která poradila a zapůjčila, získal jsem nové zdroje inspirace. Ono se čtením poezie je to těžké, člověk vstoupí do života s řadou v podstatě nic neříkajících jmen ze seznamu maturitních otázek a skončí před regály v knihkupectvích a antikvariátech, jenže ty dobré věci jsou rozprodané/rozpůjčované, a tak se k nim nedostane a unikají mu. A navíc to nejlepší stejně bývá zakázané a nedostane se do čítanek... ;)
    NATASHA
    NATASHA --- ---
    TOMASZ: Přemítám, že Ti nasadím laťku výš, protože sice ve mně pořád přetrvává radost z toho, že ses tak rozepsal, ale nemůžeme Tě tady tak rozmazlovat ;)
    Kliknutím sem můžete změnit nastavení reklam