• úvod
  • témata
  • události
  • tržiště
  • diskuze
  • nástěnka
    • přihlásit
    registrace
    ztracené heslo?
    MONYSEKAUTORSKÁ POEZIE *
    Na nástěnce najdete pravidla klubu, informace o textech zdejších autorů jinde, poetické kluby některých zdejších přispěvatelů a také další kluby, zabývající se literární tvorbou.
    Tamtéž si přečtete také rady a postřehy o psaní, kritice a nutnosti autorské práce. Přečíst si nástěnku se velmi doporučuje.

    The best of tohoto klubu (jak ho vidí někteří zdejší autoři a kritikové) najdete zde: Autorská poezie - výběr Můžete také nominovat.
    Pokud píšete hodně emotivně a vaše texty jsou spíše prožitkové, můžete zvážit uveřejnění v klubu Emotivní poezie
    V případě, že nemáte zájem o kritiku a chcete se hlavně podělit o svoje zážitky, doporučujeme klub Azyl pro věčné romantiky
    Obtížné aspekty poetova života a všemožné drby z oboru zpracovává Těžký život básníkův
    Pokud vás klub Autorská poezie všemožně rozčiluje, navštivte opoziční autorský klub Poesie bez pranic a tkanic
    Technická poznámka: klub je zpřístupněn ke čtení i pro off-Nyx čtenáře.
    rozbalit záhlaví
    TOMASZ
    TOMASZ --- ---
    NATASHA: Nešlo to oplusovat tam, tak aspoň tady... ;)
    NATASHA
    NATASHA --- ---
    1 odpověď+3
    FIN: A Ty občas něco přihoď sem, kdo se za tím má pořád plížit.
    [ FIN @ Finovy texty ]
    FIN
    FIN --- ---
    1 odpověď
    RICARDERON: dobrá, potřebuješ zajít na diskotéku.
    NATASHA
    NATASHA --- ---
    +4
    RICARDERON: Nyní mi to došlo: surrealismus je hnutí dyslektiků.
    RICARDERON
    RICARDERON --- ---
    2 odpovědi
    NATASHA: Já četl Spočinutí tvých prstů v mém kině. Ty jo.
    NATASHA
    NATASHA --- ---
    TOMASZ: První strofa je zneklidňující, druhá mě ukolébala. První mě těšila víc.
    NATASHA
    NATASHA --- ---
    1 odpověď+3
    ***

    Odehnat
    pomýlený prach
    mezi větami.

    Řeči,
    řeči,
    odepřený cukr vedle kávového šálku.

    Spočinutí tvých prstů v mém klíně
    je sladké
    beze slov.


    JANEQ
    JANEQ --- ---
    FIN: ty ses straslive osudovej...
    TOMASZ
    TOMASZ --- ---
    1 odpověď+1

    OBRAZ

    Jehlami trestáš
    zatoulané myšlenky
    ve škvírách.
    Dvě lodičky vypluly na oceán.

    Protažená pod kýlem
    otevřeš okno malého vězení
    a dnes poprvé zčeří sukni
    slaný vzduch vzpomínek.

    NATASHA
    NATASHA --- ---
    Monelle, názory pouze doplňují nové pohledy nebo (ty zajímavé) obohacují.
    Klidně si stůj na svém.
    Pokud se budu přít, budu se přít s respektem.
    FIN
    FIN --- ---
    1 odpověď+2
    nepiš, protože chceš psát o něčem
    nepiš, protože chceš něco vysvětlit
    nepiš, protože chceš něco sdělit
    piš, protože se ti chce psát - ostatní už přijde (anebo taky ne, život je svině)
    NATASHA
    NATASHA --- ---
    +1
    NANTHEI: Já vlastně už dnes beru jako fakt, že řada lidí píše, aby si postěžovala, svěřila se, našla spřízněnou duši. Ti pak obvykle doplňují k básním celé příběhy, protože si ve skutečnosti chtějí popovídat. Báseň je jen takový úvod, první věta určená neznámému člověku na zastávce autobusu.

    Nemám nic proti tomu, ale vidím to jinak - a v tomhle hnízdě si prostě prosazuji svůj názor :)
    NATASHA
    NATASHA --- ---
    MONELLE: Hmmm, no, ty hry "lůna-Luna"...
    Vlastně, když si to tak čtu, úplně mi stačí ten text bez poslední strofy, která se mi jeví jako poněkud přetížená symboly, navíc vazba "nestačí málo" je divná.

    A poznámka na závěr: myslím, že není potřeba psát, proč báseň vznikla nebo o čem je. Buď to čtenář pozná a nebo ne.
    NATASHA
    NATASHA --- ---
    Díky za reakce. Nějakou dobu se mi nechtělo nic uveřejňovat, neb se mi ty texty začaly někam hýbat (tj. možná, neb okem autora viděno), ale ještě v tom nemám docela jasno. Pořád je to takový záznam z cesty.
    BUBLINKY
    BUBLINKY --- ---
    Až mrazí...
    BUBLINKY
    BUBLINKY --- ---
    NATASHA: Tahle je pro mě skvělá.
    NATASHA
    NATASHA --- ---
    3 odpovědi+6
    Modří už vědí, že téma "cokoliv" je moje téma.... Tak ještě jednu.
    A už vám dám pokoj.




    Projde

    Odstrojím se do bolesti.
    Ano, jedině tak nahá.

    Ve vyvětrané ložnici je příliš zima
    na cokoliv.

    Přesto
    vydechnu z plic veškerý pocit tíhy

    v naději,
    že dnes znovu

    projde zášleh syrového světla
    vykloubenou pánví.


    NATASHA
    NATASHA --- ---
    +2
    ***

    A minuta se pojí s minutou
    v těsném objetí.

    Čas našlehaný
    ve sklínce s námrazou paměti
    přiložený ke rtu:

    Pálí.

    Kůže praská.
    Křehký most
    zaplavený náhlým táním.

    Na pečlivě vyžehlený ubrus přítomnosti
    padají krůpěje

    jako výčitky.



    NATASHA
    NATASHA --- ---
    +5
    ***

    Neležíš se mnou.

    Obzor před svítáním
    lemovaný očima.

    V každém nádechu víc noci
    než snů.




    NATASHA
    NATASHA --- ---
    RICARDERON: Sympaticky stručné, ale nějak se v tom ztrácím. Jako by ten text na mě více chtěl zapůsobit než že by skutečně působil.
    RICARDERON
    RICARDERON --- ---
    1 odpověď

    Hlad

    Zbavit se toho hladu

    Omítky ohlodané na morek malty

    on je však
    nehybný běžec

    Kliknutím sem můžete změnit nastavení reklam