Je divná nálada
a splín pad na kočičí hlavy,
na billboard, že se tady staví
prázdno, prázdno jen.

Den zapad za přístavy;
a všechno v hlavách koček
je jen sen.

Má Velká lásko, má milá
Zkus do zítra zhubnout tři kila
Zkus si dnes nedát večeři
Ať zítra vejdeš se do dveří.

Pamatuješ ty šaty, co si nosívala
A já, jako gal, nosil gala
Kde je ten čas, kdepak tkví?
Takhle obléknem se zas
už jen do rakví

NATASHA:krásně bych si dokázal představit úvodní dvojverší jako samostatný výrok. - prostě říct tohle a potom ticho (a co v něm za napětí) - mám dojem, že čichový vjem by se zhmotnil, jako mně tady bezmála. - ta kombinace je nedočichatelná, zavání věčností.

***



Mám ráda vůni páleného dřeva
s příměsí plísně



a trýzeň poupat

pod asfaltovým negližé.


V kontrastu

jasnější hrany,

bělejší odpovědi.

RICARDERON: podnět pro diskuzi: synkopa vs. jednotvárnost

1. U-li-ce jsou dnes pe-klem ----- daktyl- trochej- trochej (možný problém ve zpřízvučnění pomoc. slovesa a odebrání přízvuku plnovýzn. slovu, avšak běžně k vidění u čes. klasiků)
2a. tak a-bych ne-ze-ší-lel po-stup-ně ----- trochej s předrážkou- trochej- trochej- daktyl
2b. tak a-bych ne-ze-ší-lel po-stup-ně ----- daktyl- trochej- trochej- daktyl
3. sta-nu se ka-ná-lu de-klem ----- daktyl- daktyl- trochej
4. líp se tak dí-vat pod suk-ně ----- daktyl- trochej- daktyl

ve 2. verši je možné rytmickým splynutím "tak abych" získat i daktylskou stopu. - "tak" je sice kontaminující slovo, ale pro ovlivnění metra a spíše ještě pro ochranu začátku verše před tzv. rázem (tj. vyslovovanou přízvuč. samohláskou na počátku slova), který čeština nemá ráda, lze jeho uplatnění pochopit.

celkově lze metrum hodnotit jako nemonotónní, synkopické, prostřídávající trochejské a daktylské stopy v přijatelném daktylotrocheji, který má dnes blíže k živému jazyku, a v neposlední řadě evokuje poskočnou lehkost odpovídající tématu básně, než metrum sjednocené do jednotvárné posloupnosti stop buď trochejských ("U-li-ce jsou za-se pe-klem"), nebo daktylských (s nej-lep-ším vý-hled-em pod suk-ně").

Ještě méně přijatelné mi v Tebou navrhované variantě přijde, že se nejedná ani o daktylské ani o trochejské metrum s případným odbočením k jiné stopě, ani o daktylotrochej, nýbrž o napůl nečistě trochejský (1. a 2. verš), napůl nečistě daktylský hybrid. - o jakousi zlomeninu v techno-valčíkové mašině s dvojím vzpříčením se, která neodpovídá lehkému tématu básně. :)

ve 2. verši, kde mají být tři pravidelné trocheje zčistajasna zakončeny daktylem (A-bych ne-ze-ší-lel po-stup-ně), aniž by tuto změnu (po navrhovaných celkově 7 trochejských stopách v řadě!) něco předem signalizovalo, je i pocitově lepší "rozhodit" rytmus např. předrážkou, nebo i posunutím přízvuku na neobvyklé slovo.

TOMASZ: jak říká klasik: "Chcípni!" :)