• úvod
  • témata
  • události
  • tržiště
  • diskuze
  • nástěnka
  • přihlásit
    registrace
    ztracené heslo?
    MONYSEKAUTORSKÁ POEZIE *
    Na nástěnce najdete pravidla klubu, informace o textech zdejších autorů jinde, poetické kluby některých zdejších přispěvatelů a také další kluby, zabývající se literární tvorbou.
    Tamtéž si přečtete také rady a postřehy o psaní, kritice a nutnosti autorské práce. Přečíst si nástěnku se velmi doporučuje.


    The best of tohoto klubu (jak ho vidí někteří zdejší autoři a kritikové) najdete zde: Autorská poezie - výběr Můžete také nominovat.
    Pokud píšete hodně emotivně a vaše texty jsou spíše prožitkové, můžete zvážit uveřejnění v klubu Emotivní poezie
    V případě, že nemáte zájem o kritiku a chcete se hlavně podělit o svoje zážitky, doporučujeme klub Azyl pro věčné romantiky
    Obtížné aspekty poetova života a všemožné drby z oboru zpracovává Těžký život básníkův
    Pokud vás klub Autorská poezie všemožně rozčiluje, navštivte opoziční autorský klub Poesie bez pranic a tkanic
    Technická poznámka: klub je zpřístupněn ke čtení i pro off-Nyx čtenáře.
    rozbalit záhlaví
    NATASHA
    NATASHA --- ---
    JANEQ: Hmmm, člověče, to vůbec není špatný příběh! Četla jsem třikrát a neokoukala se mi. Jen ten basén, to byl, zdá se mi, Aramisův sluha ;)
    JANEQ
    JANEQ --- ---



    Ty myšlenky,
    mě bodají do hlubin nosní sliznice,
    jako jehly,
    co tak nenávidím,
    proto se záhy rozpadnou v prach
    a já,
    dobrovolně přihrnu
    jejich další hromadu.

    Usínám za zvuků lomozících tramvají,
    kdy opilec řve na řidiče, aby zpomalil,
    jinak za nic neručí,
    a nicnetušícího spáče v druhém voze
    právě obrali.

    Pak spím
    a zdá se mi o basénech vína a nahých žen,
    proplouvám mezi nimi
    na malém
    bambusovém voru,
    občas hrábnu rukou do hladiny,
    olíznu si prsty,
    občas prohrábnu víle vlasy.

    Vstanu do dne
    co už v noci ztratil smysl,
    pokud ho nenajdu na dně hrnku kávy a
    slastně vydechnu kouř z první cigarety.


    TURBOMRDAC
    TURBOMRDAC --- ---
    JEZINKA:


    Na co mi budou nohy,
    Když není za kým jít?
    Na co mi bude ticho,
    Když nepřinese klid?
    Na co mi bude voda,
    Když nemám sílu pít?
    Na co mi bude srdce,
    Když není pro co bít?

    Proč vlastně začínat a snažit se dál,
    Když jenom proklínat bych si teď přál.
    A co je smyslem toho všeho?
    Začínat pro nic od ničeho.

    Ráno si vyjde,krásně se usměje
    A večer zboří všechny naděje.
    Snad jednou nevyjde a zůstane se mračit
    Taková věčnost mi bude jistě stačit.
    JANEQ
    JANEQ --- ---
    ;(
    NATASHA
    NATASHA --- ---
    NATASHA: Hmmm, nedá se nic dělat, myslím si to pořád.
    JEZINKA
    JEZINKA --- ---
    amnézie

    vzpomínám na čas, kterej už dávno utek
    a po kterém mi nezůstalo nic než smutek
    je to z těch smutků, na které pít se nedá
    a kterej když chci spát z postele náhle zvedá

    vzpomínky! zdechlý harpyje!
    co po mě ještě chcete?
    každej se jednou napije
    hořkých vod řeky léthé

    každej se jednou oddělí
    od toho co kdysi býval
    každýho jednou pohltí
    vod zapomnění příval

    už jednom černý smutek mi zbývá po tom čase
    a žádná vzpomínka jiná- nekoná se

    NATASHA
    NATASHA --- ---
    TOMASZ: Ha!
    Škrtla bych Ti některá adjektiva, člověče, ale i s nimi, i s nimi, hmmm. Ještě se vrátím.
    TOMASZ
    TOMASZ --- ---

    ŠPANĚLSKÉ HOŘKOSTI

    Vyprávěla mi
    o olivových nocích
    a kývavém obilí.
    Každý klas byl klíč
    k nesnesitelným dveřím
    do obyčejného léta.

    Jednou se potkáme,
    dva zplihlé lampiony pro štěstí
    významné v míjení,
    a neúprosně
    všechny stopy v listí
    budou cizí.

    NATASHA
    NATASHA --- ---
    FLEURMILK: To ano, tahle nic neskrývá.
    FLEURMILK
    FLEURMILK --- ---
    NATASHA: Jde z toho cítit eliotovská dikce (poslední část Pusté země - Co pravil hrom), samozřejmě i téma pouště. Nicméně tvým osobitým způsobem moc hezky zpracované, přímočaré.
    NATASHA
    NATASHA --- ---
    ***

    Taková poušť se nedá přejít:
    ve které nejsi rozhodnutý
    obětovat vodu,

    ani nahé palce
    si o ni nepopálíš.

    Tedy skrýváš duši za očima prázdnýma
    jako talíř
    s prasklým dnem.

    A žádné mince nejsou v pláštích beduínů,
    žádná touha v bocích jejich žen.

    Taková poušť se nedá přejít.
    Červený písek nedovolí.
    TURBOMRDAC
    TURBOMRDAC --- ---
    RICARDERON: trochu nechutná,ale jinak suprkůl
    RICARDERON
    RICARDERON --- ---

    Kulináři lásky

    Skouleli to spolu po večeři
    Byly u toho jahody
    a nakonec i přestárlý sýr

    On byl akorát
    ona by ještě trochu snesla

    RICARDERON
    RICARDERON --- ---
    Hele, argo má básničkovou soutěž o Mumínka!:)
    https://www.facebook.com/pages/Nakladatelstv%C3%AD-Argo/105453241916
    Do půlnoci.
    LOVE_DALI
    LOVE_DALI --- ---
    zastavit se, běhat
    s životem spěchat
    černá díra vědomí
    smrt zvonkem zazvoní
    osel, býk i král
    kdo už tu hru hrál...

    interpunkci neřeším :)
    KID_MCHUTT
    KID_MCHUTT --- ---
    MAEROR: nojo, je to mizérie napsaná při snídani jenom k pozlobení ;)
    MAEROR
    MAEROR --- ---
    možná bylo lepší, když sem nikdo nepsal... ;-)
    KID_MCHUTT
    KID_MCHUTT --- ---
    králíček byl prima
    i ta zelenina
    později však příliš vína
    a tímto chci poděkovat svému strážnému andělovi, který válí se v pangejtu u silnice s hlavou jako střep
    že netrápí mne kocovina
    NATASHA
    NATASHA --- ---
    FIN: :) Jak jsi laskav.
    KID_MCHUTT
    KID_MCHUTT --- ---
    FIN: ok
    FIN
    FIN --- ---
    KID_MCHUTT: když začnu v šest, tak mezi 19:30 a 20:00 bych to viděl. v šest zavolej, ať mám jistotu.

    NATASHA: Nač slova kroutit, ohýbat,
    záda hrbit, verše psát?
    To raději mladého
    králíka běhy snad
    tymiánem obložit,
    nad ohněm mírným hřát.
    A vína růžového k tomu číš!
    Neztěžkne břich,
    však duch stoupá výš!

    ještě něco?
    Kliknutím sem můžete změnit nastavení reklam