FIN: Dobře. Jednu trochu starší:
POSLEDNÍ Z PRVNÍCH SPOLEČNÝCH
nevnímáš stud
ulic
hodina šestá
slunce už vyšlo
ty
neprobuzená
objímáš líbáš odmykáš a zavíráš
ho venku
i slepé dveře vidí v očích zmatek
na rubu i líci
poslední z prvních společných
východů
až příště
spolu
takhle potáhnete
bude už mlha
sama
čekáš až odkvetou bodláky
pak se zpoza bledých mraků
vynoří stádo draků
a pryč jsou kopretiny
dny už netrvají tak dlouho a stíny
ztratily obrysy
ale dveře dál hledí do samoty tmy
a když už si myslíš že víš jak vypadá
peklo
on se vrátí
(já vím, opět je "divně" rozčleněná, ale má to svý důvody... tak doufám, že aspoň některé z nich jsou poznat)