• úvod
  • témata
  • události
  • tržiště
  • diskuze
  • nástěnka
  • přihlásit
    registrace
    ztracené heslo?
    MONYSEKAUTORSKÁ POEZIE *
    BUCHVI
    BUCHVI --- ---
    MAEROR:

    Prší.

    Ošklivé kočky
    nechtějí vstát,
    vstát a opustit
    teplá suchá místa
    podbřišků.

    Podzim.
    Prší.
    Vzduch zešedl, to mraky spadly.
    Tváře se ztrácí v mlze šál.

    Všudypřítomný šepot kapek
    ruší.
    Všechno
    jak za soumraku rezne.
    (Proto přijde zima: musí
    schovat škody mladších bratří)

    To šero
    připomíná Tebe,
    zařící rzí.

    Konečně.
    Prší.
    ---
    Líbí se to takhle víc? Ne, zeptám se jinak: je to takhle lepší? Nebo ještě: je to přijatelnější? Použitelnejší? Takhle jsi to myslel? Protože jestli ano, musím se vrátit do bodu někde před třemi roky a od něj se odpíchnout jiným směrem, než jsem to udělal.
    BUCHVI
    BUCHVI --- ---
    MAEROR: a co když já právě konce řádků nemám?

    Ty se díváš na poezii hlavně jako na vyjádření autora. Já jako na hru s jazykem. "Pravda" je nejspíš někde uprostřed...
    MAEROR
    MAEROR --- ---
    BUCHVI: Chápu tvůj záměr, nicméně to otočím: a co když mne zajímá, jak ta slova chceš poskládat ty jako autor? Co když mne zajímá, jestli cítíme - vnímáme - rezonujeme stejně? Co když chci hledat klíč, kterým si odemknu za tvé oči?

    Ty mi takhle vlastně nenabízíš svoji báseň, ale stavebnici, ze které si mám něco poskládat sám --- ale v tom okamžiku mne může přestat taková hra bavit, protože podobné kostičky si klidně vyrobím taky, na to tě nepotřebuji...

    Chci cítit z poezie tvůj osobitý vklad, po tom chci jít. Kde děláš konce řádků ve svých básních TY?!
    BUCHVI
    BUCHVI --- ---
    MAEROR: Každopádně, dodávám, že vidím, že mi to ještě tak úplně nejde, nedaří se mi dosáhnout cíle... že to možná musím zkusit ještě trochu jinak. Ale oceňuji tu snahu se mnou o tom mluvit, vážně jo, aspoň někdo.
    BUCHVI
    BUCHVI --- ---
    MAEROR: Vedla, já vím. Nicméně... špatně se to vysvětluje, v zásadě mi jde o to, že se snažím pohrát si s takovými věcmi, jakože

    všudypřítomný šepot kapek
    ruší
    všechno
    jak za soumraku rezne

    můžeš číst jako "...všudypřítomný šepot kapek ruší / všechno za soumraku rezne...", ale taky jako "...všudypřítomný šepot kapek ruší všechno / za soumraku rezne..." a nebo "...všudypřítomný šepot kapek / ruší / všechno za soumraku rezne..." a podobně. Samozřejmě, že je obdivuhodné, jakých efektů dokázal takový Holan docílit s celou větou, ale mně se víc líbí, když se to dělá s jednotlivými slůvky. PROTO je to tak rozsekaný - aby se úplně rozrušila přirozenost věty, aby se znejasnily vazby mezi slovy. Ale, bože, tohle bych přece vysvětlovat neměl.
    (A nahlas, nahlas právě tohle nejde, o tom vím - právě proto, o čem mluvím. O tom, že je to, co se týče věty, co nejvíc rozkopané.)
    MAEROR
    MAEROR --- ---
    BUCHVI: víš, že už se tady ta debata vedla... ty přece nemáš (nemusíš) se čtenářem bojovat - k přemýšlení ho můžeš přimět i jinými prostředky, než jsou ostré nůžky.

    venku je
    mokro
    protože
    prší vlezem si
    lásko
    do postele a
    budeme
    hrát
    prší

    je pořád blbá říkanka, byť jsem uplatnil tvůj postup a snažil se, aby se obtížně četla... takže takhle to nefunguje.
    poslyš, dobrá poezie nemusí být nutně obtížně srozumitelná - stejně jako nemusí obsahovat přívlastky a metafory, o kterých píšeš... vábit, vábit tě má, ne od sebe odstrkávat

    (a ještě - zkusil sis přečíst tu báseň nahlas?)
    BUCHVI
    BUCHVI --- ---
    MAEROR: Ošklivé kočky byly základ, jsem rád, že se líbí. A dál... ano, je to záměr. Je to záměr, aby se to četlo... ne špatně, ale obtížně. Aby nad tím musel jeden myslet. Protože jednoduché říkanky, ať mají sebekrásnější a sebeneobvyklejší přívlastky a metafory, jsou podle mě nuda, když si nehrají s jazykem, s tím, co všechno umí (tím nechci říkat, že mi to nějak dvakrát jde, ale snažím se).
    MAEROR
    MAEROR --- ---
    BUCHVI: strofa s ošklivými kočkami mne navnadila - škoda, že
    další ten
    pocit
    tak
    hrozně
    rozsekala
    (vím, je to tvým záměrem a poznávacím znamením, ale špatně se tak roztříštěný text čte... ale to neříkám nic nového)
    RICARDERON
    RICARDERON --- ---
    TRISMEGISTOS: Tak potom tě zklamu. 70 % vážně myslet budu. Ale tvá starost mě potěšila, vskutku ano. Dlouho jsem nedostal tak pěkně vyhraněnou reakci na svoji tvorbu. :)
    MOMENT
    MOMENT --- ---
    Tak snad si tu nikdo o sobe nemysli, ze ze sebe sype artefekty, ktere budou pitvany z chtivymi slinami napric veky a jejich kulturami. Trefnejsi predstava o tvorbe "zdejsich" "basniku" je pro me takova, ze se kurva "snazi" tim nejlepsim, pro ne moznym, zpusobem zachytit v case v podobe artefaktu svoji citlivost vuci univerzu.

    Proc tolik agrese?
    Kritika snad vypada jinak. Ty jenom nadavas, mozna z nudy.
    RICARDERON
    RICARDERON --- ---
    TRISMEGISTOS: Autoři to musí vždy myslet vážně? A stoprocentní nepochopení je slušný úspěch. To nemohu říct.:)
    BUBLINKY
    BUBLINKY --- ---
    TRISMEGISTOS: TRISMEGISTOS: Tak jinak; pokud nějakému textu nerozumíš, není to vždy ukazatel pro špatný text.

    Vysvětlovat někomu, že mám jiný smysl pro humor a proč?
    RICARDERON
    RICARDERON --- ---
    TRISMEGISTOS: Asi mi tu něco uteklo, ne?
    Konkrétně u tvého nechápání je báseň v té představě a mnohoznačnosti. Majk a příšera spolu vytvářejí vztah, který koreluje se čtenářovými pocity, rozvíjí fantazii a vzbuzuje zvědavost. Osobně bych vytkl kostrbatost druhé strofy, neběží přes rty, jak by mohla, ale v příšeře je báseň.
    FIN
    FIN --- ---
    TRISMEGISTOS: můžeš být klidný. nejsi tak docela sám.
    [ PLASTIQUE @ AUTORSKÁ POEZIE * ]
    je z jazykového hlediska dobré, avšak předmět... no, nic pro mě
    [ TOMASZ @ AUTORSKÁ POEZIE * ]
    je konstatování. nic špatného a ani nic, co bych si zapamatoval.
    [ KONTRAPHUNKA @ AUTORSKÁ POEZIE * ]
    se mi líbí (subjektivně), klidně připustím, že veledílo to není (objektivně)

    ani o jedné z těch věcí nemohu říci, že...
    - by některá byla veledílem
    - by se mi líbila jinak než subjektivně
    - strašidlo mi lehce vtipné připadá
    - mytí pyje ve skutečnosti vtipné je, ale zase osobně se mi lehce ekluje
    a taky o ničem z toho nemohu prohlásit, že by to bylo nějak vysloveně špatné. prostě "normálka". alespoň se v ničem nehemží zmršený jazyk, což není ovšem důvod k potlesku, to automaticky očekávám
    BUCHVI
    BUCHVI --- ---
    TRISMEGISTOS: Problém je v tom, že na otázku "kde je ta báseň" Ti vlastně není schopný nikdo pořádně odpovědět. Můžeš přečíst hromady studií od lidí všech možných kultur, jazyků a národností, od básníků i konzumentů a taky od lidí, co tomu vůbec nerozumí... a budeš jen o málo (jestli vůbec) chytřejší. Tolik lidí už se na tuhle otázku snažilo odpovědět - a jak chytrých a vzdělaných a talentovaných lidí! - a... a nic. Nikdo to zatím nedokázal říct uspokojivě.
    Na otázku "kde je ta báseň" ti musí odpovědět to dílo samo - ve spolupráci s Tebou samým. Jinak to nevidím, jinak to nebude.
    BUCHVI
    BUCHVI --- ---
    (RUSOVLASÁ)

    prší

    ošklivé kočky
    nechtějí
    vstát a opustit
    teplá suchá místa
    podbřišků

    podzim
    prší
    vzduch
    zešedl jak mraky
    spadly
    tváře se ztrácí
    v mlze
    šál

    všudypřítomný šepot kapek
    ruší
    všechno
    jak za soumraku rezne
    (proto přijde
    zima
    musí
    schovat škody mladších bratrů)

    to šero
    připomíná Tebe
    zařící rzí

    konečně
    prší
    BUBLINKY
    BUBLINKY --- ---
    Někdo má rád vdolky...

    TRISMEGISTOS: Nerozumím tvému rozhořčení nad čtyřmi hlasy pro Kontraphunkovu báseň. To, že se to někomu zalíbilo je přeci v pořádku. Možná jim to přišlo vtipné, hm?

    Proč by to Richard neměl myslet vážně? Jen proto, že to ty nechápeš? ;)
    TRISMEGISTOS
    TRISMEGISTOS --- ---
    Lidi, pardón, ale vy vážně považujete tohle
    KONTRAPHUNKA: za báseň? Nebo dokonce za dobrou báseň?
    Nebo jde o nějaký tajný interní humor který pochopí jen další bratři ilumináti? Nezlobte se na mě, ale to pak snad jde považovat za báseň i podobná banální sdělení jako "včera hezky-dneska blesky" a podobně.
    Můžete namítnout že jako nebásník tomu nerozumím a měl bych držet ústa, ale jak tady bylo mnohokrát řečeno: člověk nemusí být zedník aby poznal že zeď před ním je křívá, případně že to není zeď ale jen hromada cihel.
    Aby bylo jasno, nepřišel jsem nikoho urážet. Žádám vysvětlení. Je to nejmíň pár let co jsem naposledy básnickou sbírku přečetl celou. Je možné že se od té doby poměry změnily. Zatím co dříve bylo považováno za umění "jedním slovem říci vše", třeba dnes platí opačná premisa: deseti slovy neříct nic. Třeba je tento obsahový nihilismus a absence básnických prostředků posledním krokem kterým se moderní česká poezie vydala. Nevím. Takové výtvory ale za báseň nepovažuju. A pokud vy - básnici - ano, řekněte mi prosím proč.

    a tady
    PLASTIQUE: proč trapností? nedává mi to smysl. Snad asi jen aby se to rýmovalo, nebo proč? Jakože byl třeba cítit v autobuse? O tom vážně musíš psát?
    Někdo tu kdysi řekl, a myslím že je to i součástí nástěnky, že pokud je nutné k básni dodat nějaký komentář aby byla pochopena, báseň je špatná a básník selhal. Musím říct, že nerozumím 80% zdejších počinů. (a 100% výtvorů z klubu "poetická onanie nočního křiklavce" to už snad autor opravdu nemyslí vážně.)
    Jediné srozumitelné či smysluplné básně jsou pro mě texty ID NATASHA. Přesněji, rozumím i jiným, ale ty jsou tak banální že mezi ostatními, opravdovými básněmi, zaniknou jako prd v bouřce. Přiznávám, chyba samozřejmě může být u mně, takže pokud opravdu nepíšete jen pro hrstku vyvolených a záleží vám na vašich čtenářích, řekněte mi co přehlížím.
    Ještě dodám, že u skutečných uznaných básníků, českých i světových, tento problém obvykle nemám. Díky
    PLASTIQUE
    PLASTIQUE --- ---
    Nakažen trapností
    mýdlem si myje
    zbytečky radostí
    okolo pyje

    TOMASZ
    TOMASZ --- ---
    Kliknutím sem můžete změnit nastavení reklam