• úvod
  • témata
  • události
  • tržiště
  • diskuze
  • nástěnka
  • přihlásit
    registrace
    ztracené heslo?
    MONYSEKAUTORSKÁ POEZIE *
    MAEROR
    MAEROR --- ---

    amatérští fotografové

    dozrávají a padají ze stromů jako první
    již krátce po začátku jara

    pupeny aparátů nalité fotografiemi všeho zeleného
    svěžího
    rodícího se
    a znehybněného
    zvětšeného do abstraktních
    neživých struktur

    dozrávají, padají a pukají
    a z jejich nakřáplých semen řine se k nerozpoznání svět
    ale když náhodou z místa dostatečně vysoko ve stráni
    vzhlédneš v tu chvíli od vášnivého
    a trochu nepohodlného milování
    všechny podivné vzory se složí do nepříjemně ostrého obrazu
    který zapudíš mžiknutím
    a přece ne

    někdy za deštivého večera pak
    - při procházení internetových galerií -
    zahlédneš v zelené povodni právě tu vzpomínku na svůj pohyb boků
    zaklíněný
    znehybněný
    a ve vzácných případech i s rozmázlou šmouhou
    větrem rozkymáceného poutka

    někdy večer pak
    jaro bez vrcholu skončí
    s nevyužitou akcí fotolabu

    NATASHA
    NATASHA --- ---
    WOAM: Hmmm, krčím rameny. Nerozčiluje mě to, ale ani příliš nepodněcuje k reakci, tak to jaksi plyne odnikud nikam, posmutněle, ale vlažně.

    A ještě bych se zamyslela nad tím, zda báseň musí operovat s obraty typu "již není břehu mezi námi"? Napíšeš-li "zmizel břeh mezi námi" (a mimochodem, toto místo opravdu je to, co jediné mě nějak zaujalo), síla obrazu zůstane a nebude to působit, jako že tu po nás Mácha natahuje hnát z hrobu :)
    KALIFX
    KALIFX --- ---
    Nosferatu

    Některé barvy vidím jen já
    v jejich valérách se ztrácím
    odstíny, v nichž sen se mi vždy zdá
    a do jejichž palet se rád vracím

    Můžu si malovat a snít
    než den mne probudí svou bílou
    v té denní barvě zkouším žít
    ale nesloučím ji se svojí vírou

    Když denní soumrak zmatní ostrý jas
    a stíny přikryjí mě šedí svou
    pak zpomalí se běžný, bílý čas
    a jen ty známé barvy zůstanou

    Barvy, které sdílím jen sám se sebou
    v které věřím, a zvládnu je mít rád
    ty se mnou, bláznem, navždy zůstanou
    a já pak můžu denní světlo vzdát.
    WOAM
    WOAM --- ---
    Není pro mě běžné psát milostnou poezii, ale přesto ji sem zkusím poslat jako svoji první vlaštovku... čtu vás už dlouho, ale ne a ne se odhodlat skočit a vyjít sem s vlastní kůží na trh.
    Co dodat... zkusím to.


    Ticho podřimuje ale neupíjí
    I zlodějské prsty nad námi
    Jako by zapomněly a přestaly dnes krást
    Plnosti této noci a dechu těchto úst

    S jak lehkým srdcem i ty opouštíš
    Své přístavy i směr i proud
    A rozléváš svou víru po všech cestách
    Jako by už dávno samy věděly

    Již není břehu mezi námi

    Obě hladiny jsou smíšené a čisté
    Víry polosnu a poloviny zrcadel
    Jedna druhé branou zpátky domů
    Lemovanou na průniku slabým švem

    Jiskřivě bílou nití tkaná mléčná dráha
    A z hloubky temnot slyším hlas
    Jak sílí a splývá s mým tichem
    V jedinou sílu a melodii
    TURBOMRDAC
    TURBOMRDAC --- ---
    Dvě veverky

    Spatřil jsem veverku po stromě šplhala

    Před zrakem mým si hledala úkryt

    Chtěl jsem ji pohladit na mě však nedbala

    Nechtěla při mě vyhlížet úsvit



    Stejně kdys jinou viděl jsem při cestě zetlelou

    O měsíc dříve srazil ji vůz

    Vepsala do tváře s grimasou neměnou

    Osudu svému vyhnout se zkus



    Kdo potom z nás asi tak šťastný bude

    Aby ni jedinkrát mu život se nepodvrt

    Snad za tím vším jen jedno je spravedlivé

    Že patříme zemi a všechny sudby pojí smrt
    GOLDBERRY
    GOLDBERRY --- ---
    ZMYJKA: Po dlouhé době jsem sem nahlédla a tohle mě položilo. Díky.
    NATASHA
    NATASHA --- ---
    FIN: Máš pravdu, byla to nešťastná formulace, omlouvám se.
    TOMASZ
    TOMASZ --- ---
    NATASHA: A zase jsme skončili u klasika: "Já vůl, znám ho dvacet let, a zase jsem mu tu ruku podal..." ;)
    FIN
    FIN --- ---
    NATASHA: "neměl bys být až tak hrdý, abys tvrdil, že se o čtenáře neprosíš" - ale? a to jsem říkal kde?

    nezlob se, ale toto neopodstatněné odvozování závěrů, které logicky neplynou, to není můj problém... mám svůj klub právě proto, abych si ty své žvásty tam mohl po libosti házet a nesvinil jinde. a kdo chce, ten si to tam může přečíst. a přišlo by mi poněkud schizofrenní posuzovat (sám sobě), co se mi povedlo a co ne, a to pak duplicitně sypat do dalších klubů. dle úvahy - zda sem, zda emotivně, zda whatever. proto mám jeden vlastní klub, kam si to sypu, a zbytek ponechávám na libosti světa. tak prostá je to pravda.

    poslyšte, co se to s vámi poslední dobou děje?
    NATASHA
    NATASHA --- ---
    FIN: Každý za Tebou do Tvého klubu nepůjde, a neměl bys být až tak hrdý, abys tvrdil, že se o čtenáře neprosíš. Aspoň občas se tu připomeň.
    FIN
    FIN --- ---
    SONA1: od toho snad mám finovo, abych tím nemusel plevelit jinde, ne?
    TOMASZ
    TOMASZ --- ---
    SONA1: Ano, ta poslední je dobrá!
    SONA1
    SONA1 --- ---
    FIN: A ty by sis své věci taky nemusel jen křečkovat u sebe...:)
    ZMYJKA
    ZMYJKA --- ---
    FIN: V pořádku, šak já to tak beru. Pro mě to zkrátka není významotvorný prostředek, který bych do textu vkládala úmyslně, ale prostý prostředek výrazový, "sedící" mi k atmosféře vyjádření poněkud lépe (tj. v podstatě by mi nevadilo napsat tam "jsem") - nevnímám v tom tak zásadní rozdíl - zaprvé to "j" osobně nevyslovuju ani v těch pár situacích, kdy se vyslovovat má (teda v záporných tvarech jo, ale u plnovýznamového užití ne) - a zadruhé ani v jedné ze situací v tom textu by se, korektně čteno, nevyslovovalo, takže za uši by mě tahal leda tak pokus tam to j vyslovit.
    FIN
    FIN --- ---
    FIN: ad "jsem ti to nerozporoval jako chybu, ale jako 'úmyslnou drsnost'" - tedy rozporuji v daných textech takto užitý prostředek :-)
    FIN
    FIN --- ---
    ZMYJKA: "iritovat" je u poezie irelevantní pojem, poněvadž někdy jejím úkolem iritovat je. neirituje mě to - jen mi to skřípe mezi zuby. a musím přiznat, že osobně jsem v minulosti problém s výrazem "sem" často řešil. a imho, zejména když si to člověk přečte nahlas, to v daném kontextu slyšet je. v daném kontextu je zde důležitá podmínka. (čiliže mě to tříská spíš do uší než do očí.) jinak ano, vím, že ty ta pravidla znáš, což člověka lépe opravňuje k jejich porušování - také si všimni, že jsem ti to nerozporoval jako chybu, ale jako "úmyslnou drsnost" :-)
    ZMYJKA
    ZMYJKA --- ---
    FIN: Chápu že seš na to ty osobně alergickej, ale není to "úmyslná faleš" - mě tohle prostě do očí netříská, neruší mi to tok textu (ani u mě, ani u jiných) - umím psát spisovně (a ty víš, že umím), umím si hrát s formou, ale tohle není následek hry, nemusím se snažit psát takhle - stylizovat se to téhle formy - není to pokus o "drsnost" (a upřímně mi to nijak zvlášť "drsné" nepřipadá), ale přirozený výrazový prostředek - že na tebe působí nepřirozeně a nepříjemně - inu, s tím nic nenadělám - beru v potaz (a ano, patrně se najde řádka čtenářů - především ve starší generaci - kterou to taky bude rušit - tudíž je to upozornění na místě a relevantní), ale jaks sám často a rád poznamenával - když pravidla znám, můžu je porušovat - a fakt, že to určitou skupinu čtenářů bude iritovat mě momentálně nechává chladnou. Třeba to časem přehodnotím. A nebo taky ne.
    FIN
    FIN --- ---
    jo a samozřejmě: všechny ty texty vnímám jako generační zpovědi a jsem dojat jejich přímočarou sdělností, přičemž... bla bla bla. no, dělám si srandu. ohledně této věci se tu toho poslední dobou nažvanilo tolik, až se nám jaro poněkud zahřálo. zpátky k dobrému řemeslu a broušení, abychom se, milí básníci, samým dojetím nad sebou nerozplynuli. nejméně v obláček vzájemné páry.
    FIN
    FIN --- ---
    ZMYJKA: jméno: moc by se mi to líbilo, kdyby... vysoce formální vyjádření - a proto cihlově vržené - postřehu nekazila - imho - umělotina slangu: "aspoň" a "sem". nic ve zlém. ale celá ta cihla je vržena tak sportovně čistě, že tato úmyslná faleš se spodní rotací působí... úmyslně.

    datum: už zase... "sem". ale no tak. fuj. drsná jsou ta vyjádření bez této úmyslné jazykové (s)prostoty. ta to kazí, ne přidává. zkrátka: je dost těžké psát téměř formálně správně, čímž můžeš vržené cihle dodat strašně chladnou dráhu letu, a pak to hodit falešně kvůli násilnému "sem" slovesu. fakt škoda.

    a tak dále... bůh zatrať to hrozně uměle drsně nespisovné "sem". fakt.
    FIN
    FIN --- ---
    SHMADE: och ach trpím jak
    nikdo mě nechápe
    jsem osamělý drak...

    no, tudy ne.
    Kliknutím sem můžete změnit nastavení reklam