TOMASZ: Něco mi to připomíná, po pravdě jeden text, který jsem napsala při hodině češtiny na gymplu... To není hodnocení ani soud, trvalo mi chvíli, než jsem přišla na tu spojitost. Zajímavé.

Je to čisté, úsporné, jsou tam slova, která jsem si musela najít :) Je to pro mě až trochu příliš nevzrušivé --- a nebo ten spodní tón právě necítím. Ale ano, po delší době nějaký Tvůj text, ke kterému jsem se několikrát vrátila.

TOMASZ: Vnímám to jako dva texty. Nicméně jen ten druhý mne zaujal.

Hora nezapomíná
pamatuje si stezky vody
z tajícího sněhu
i cestu osamělého chodce
živorodou ještěrku
a mouchy v líném odpoledni

Všechno je vyryto
mezi flarkary a bulty
v nekonečné paměti
rašeliny

(17. června 2012)

BRIDGET: Je mi jasné, že poezie je o subjektivním dojmu. - Co to pro tebe obnasi?

Za dva dny prijde NECECHOVA VYZVA!

BUBLINKY: vida!!!

obecně si myslím, že se moc "rozepisuju".že platí jako pro státní rozpočet "škrkat, škrkat, škrkat." :o)

BRIDGET: Také jsem měl takové období. Nic proti. Jen nesmíš podlehnout dojmu, že vše, co se rýmuje, je zpěvavé, a tudíž dobré. Já osobně teď vnímám volný verš i jako prostředek osvobození se od svazující formy, který umožní ušetřenou energii investovat do obsahu. Ale také platí, že každá blbost ve volném verši není nutně dobrá báseň. ;)

Tak se po měsících sledování jednou zapojím:)
Brigdet: Líbí se mi ta první, ale úplně bych vyškrtla ten řádek "se svými představami".

Schovaní
za branami fantazie
zůstáváme sami

V druhé bohužel platíš za melodičnost hroznou kostrbatostí.

přece jenom:
TOMASZ: Líbí se mi, když jsou verše "zpěvavé". Třeba nemůžu najít zalíbení ve volném verši. Ale je mi jasné, že poezie je o subjektivním dojmu.

PO TA JÍ
Schovaní
Za branami Fantazie
se svými představami
Zůstáváme sami

nebo

NENASYTNÁ
Zatajím dech
než dají nám oběd
Pohledem přelétnu
jídelnu

Jak moc mě bude zas
hladovění bolet
opět svým představám
podlehnu

Děkuji za názory.

TOMASZ: Vidíš a já chtěla vystihnout Tu chvíli. ;) Děkuji.

BRIDGET: Mně se tam nelíbí ty infinitivy. Navíc rým, který z nich konstruuješ, na mě působí jako akustické konstanty. A pak, je to takové šroubované "ruku jen natáhnout". A ani dlaní/slitování nějak nebere. Nu což...

BUBLINKY: Po druhém přečtení: Líbí se mi to bez první strofy, která obsahuje imho zbytečné popisné informace. Druhá a třetí, jak by řeklo jeho veličenstvo, to je jazz! ;)

V slunečním západu
nalezeno osvícení
Bezbřehé ticho večera
Oceány hvězdy nezahřejí
V měsíčním světle
půlnoc svlečená....

JSME JEN....
blednoucí barvy
v oprýskaném rámu
na cestě časem
do Nenávratna

Střídání cyklů
pravidelnost vítá

Na věky věků
barvy se ztrácí

Svítá

FIN: Děkuji za ocenění. Vede k tomu, že něco přidám.