NIRA: Vidíš, a zrovna jmenuješ V. Woolfovou, která s neústupnou posedlostí hledala a znovu a znovu tesala do textu ve snaze najít co nejpřesnější tvar. Její knihy nejsou nic nahodilého, ano, jistě, bylo třeba jiskry inspirace a génia autorského zření, ale také přísnosti a pochybování. Přečti si její
Deníky.
Ne. Že je něco autentické nebo že to pomáhá, je málo. Respektive může to být
všechno pro autora, a proti tomu vůbec nebrojím. Ale zároveň to může být
nic pro čtenáře. A kdo publikuje, musí se čtenářem počítat.