• úvod
  • témata
  • události
  • tržiště
  • diskuze
  • nástěnka
  • přihlásit
    registrace
    ztracené heslo?
    MONYSEKAUTORSKÁ POEZIE *
    MAEROR
    MAEROR --- ---

    ...

    neodemknutelný dům
    a okolo plave noc
    a sbírá otevřená okna

    možná si zpíváš pro sebe
    možná
    koupeš svůj smutek ve vaně krátké tak
    že v ní i touhu musíš
    ohýbat pod koleny

    ačkoli tvůj byt netěsní
    je ještě jedno ticho
    nad tichem
    a pouze v něm
    tě potkávám

    CORWEX
    CORWEX --- ---
    NECECH: Jestlis nečetl (mnohými léty již prověřený) Hrabákův ÚVod do teorie verše, lze jen doporučit.
    BRIDGET
    BRIDGET --- ---
    NIRA: v umění neexistují hrubky, pouze platí, že pokud si do dvou vteřin autor chybu neopraví, jedná se o umělecká záměr
    KLOUB
    KLOUB --- ---
    FIONOR:
    je tam pár chytáků z vlastní dílny...
    např.: měch měchu mimům - čti pouze první slabiku...
    plácat kabátem trakaře - čti prví slabiku, resp. písmeno
    srnku, dítě, čekanku, kohouta - obdobně zde
    lávku s kytičkou - zde to samé

    Bude jich tam víc, zbytek porozkrývej si po svém...
    KLOUB
    KLOUB --- ---
    To nesmí se


    září 05


    Slabý zpěváčku, pověz " Kde vzít jistotu, kde čerpat síly,
    kde zakopnout, upadnout na nos a zasmát se vlastní nemotornosti? " .
    Kde dřímá med a kde vzkvétají ladné křivky žen, much,
    žab, úrazů a kde jen se toulají uličníci. Kde a na kterou
    " šťastnou " zem šlapou? Proč nešlápnou vedle měchu,
    proč nedotknou se měchu a proč neříkají mimům, jak
    krásně svítí vám oči či jak nádherně bledou máte
    pleť a Váš kostým , ó lalá, překrásné? Proč neřeknou to měchu?
    Proč se měchu chce plácat kabátem trakaře.


    - To nesmí se však -


    Smíme jen tiše bloumat, bloudit a "fí" kalit mysl,
    srnku, dítě, čekanku, kohouta a temnou prázdnotu,
    jíž vyplněn můj živý obhroubek tlačil liliputánku
    k rozhodnutí, jehož vyřčení znamená pro kuklu, moc
    a bláto moc a jehož nedořčení znamená pro kazatele,
    háratele a spasitele moc, neboť nikdo mne nechce.


    - To nesmí se však říci -


    Smím jen usmívat se a radovat se z opuštění jako baba,
    radující se z nové bradavice na tváři - pro někoho
    pohroma, pro druhého štěstí-. Vyplenil bych pletichy.
    Zaonačil odloučení na sloučení, z čehož přemíra
    brusného papíru omrzla, tedy ne celá, jen její prstíčky
    a když vnesl jsem ji do domu, začala pookřávat,
    leč stále byla promrzlá, usmála se a z jejích očí
    byl cítit vděk a radovala se, ne že by skákala či
    výskala, pouze ji jakési "dobré" světlo rozpalovalo
    duši " v její rozpolcené duši", což zavdalo mi příčinu
    k vzpomenutí si na sebe a začaly mi kanout
    slzy po nohách, prodíraly se jemným chmýřím a lechtaly
    mne, leč nebylo to příjemné. Lechtaly jako břitvy
    a zařezávaly se do kůže, z níž prýštila černá
    pryskyřice, což kupodivu nebolelo, jensráželo jako
    všechna muka, jež prožil jsem bez láku, sraní kysela
    a všech těch prázdných dní, bázlivých a studených.


    - To nesmí se však říci nahlas -


    A je to navlas jako bylo - vše se opakuje-.
    Den střídá den. Smutek střídá štěstí. Radost střídá pláč.
    Lítost neunesla dobrotivost soucitu a soucity u lip,
    které překonají každou překážku - v pohádkách se praví-.


    - To ovšem ztrácí smysl -


    Ba né, některých překážek se nezbavíme, snáz se zbarvíme
    do běla požitím jedovaté houby a v zemi shnijem.


    - To vše bude rychlejší než čekat na lávku s kytičkou
    v ruce, podávajíc ji mile, usmívaje se jí mile a uhrančivýma
    očima očekávat co milého pronese krvežíznivý upír.


    Pozn. pod čarou
    Vyzpívejme stesk a strach
    Vyzpovídejme je a
    zakopejme pod drn.
    drn drn drrn drhrn
    KONTRAPHUNKA
    KONTRAPHUNKA --- ---
    Na ranveji

    ze světa se nám stal svět letem světem
    ve spěchu jsme opustili odletovou halu
    cestou k nástupišti v telefonu prohlédli
    okno prohlížeče s nabídkou jiných letenek

    nic nového pod sluncem
    když jsme se narodili
    ostatní dávno mávali
    z křídel železných ptáků

    zůstat na ranveji
    je teď těžký umění
    ale kdo mu rozumí
    bývá stále konzultován
    jako mapa oblohy

    NIRA
    NIRA --- ---
    SONA1: v umění neexistují hrubky, pouze inovace :-D
    SONA1
    SONA1 --- ---
    ZMYJKA: To tedy též smekám. Tahle je velmi zcela báječná.
    JEZINKA
    JEZINKA --- ---
    ZMYJKA: tak to klobouk dolu, vtipný fakt.
    ZMYJKA
    ZMYJKA --- ---
    JEZINKA: Jo. Kdyby to bylo někoho jiného, tak bych to netajila :)
    JEZINKA
    JEZINKA --- ---
    ZMYJKA: autor jsi ty?
    NATASHA
    NATASHA --- ---
    ZMYJKA:
    ZMYJKA: Tys génius :)
    ZMYJKA
    ZMYJKA --- ---
    NECECH: To "si" tam zůstalo z předchozí verze - není to odvážný úmysl, ale chyba, neb jsem líné prase a nepřečetla jsem si to po sobě :)
    NECECH
    NECECH --- ---
    ZMYJKA: {dnes U-leh-nuv-še si NA postel / dnes U-leh-nu-VŠE si NA postel (*) / dnes U-leh-NUV-še si NA postel / DNES U-leh-NUV-še si NA postel } ???? (*) to se píše : dnes ulehnu vše si na postel - a tečka!
    NECECH
    NECECH --- ---
    SONA1: no, příležitostně bych se zeptal na katedře fonetiky, co si myslí o českém jambu, já osobně si myslím, že to je hloupý výmysl (podobně jako anapest); řekni mi jedno české jambické slovo kromě ahoj... tu nezvratnost jsem upřímně řečeno přehlédl, ale i tak: 4 nepřízvučné slabyky za sebou...
    SONA1
    SONA1 --- ---
    NECECH: a o jambu pán slyšel? :)
    Něco ze zločince Karla Hynka M.:

    Po šírošíré hladině
    umdlelý dívka zrak upírá;

    či

    Vřelé ty jiskry tváře chladné
    co padající hvězdy hynou;

    et cetera ad nauseam:)

    (a ano, ulehnout není zvratné, to ano)
    NECECH
    NECECH --- ---
    ZMYJKA: ehm, dovoluji si naznačit hrubý nesouhlas, totiž hrupky jsou něco krásného právě tehdy, když jsou neúmyslné, možá ještě víc, ale minimálně stejně jako když jsou úmyslné... kdo si nedokáže vychutnat například dětské hrupky, je barbar, a stejně člověk z toho dětského věku nikdy zcela nevyroste, takže proč to nebrat jako hru? hra na chytrého čtenáře! --- myslíš, že takovou hru lze vyhrát remcáním o pravidlech a úmyslech? :) toť ovšem jen můj zcela neskromný demagogický názor

    ZMYJKA: moc pěkný poněvadž chybný, např. Dnes ulehnuvše si na postel krásně trhá uši: -x----x-- !!!! celé čtyři nepřízvučné slabyky za sebou je vskutku odvážný zločin :) nebo to čteš {dnes U-leh-NUV-še / DNES U-leh-NUV-še}?

    FIN: výjimečně si dovoluji souhlasit s F.I.N.item: vojáci jsou barbaři a mají rádi jednoduchá pravidla, takže tvoje parodie (ZMYJKA) mi vyznívá moc ablativisticky :P
    FIN
    FIN --- ---
    ZMYJKA:
    ZMYJKA: je to skvělé, ale... není to pro průměrného příslušníka armády příliš složité?
    ZMYJKA
    ZMYJKA --- ---
    ZMYJKA: případně:

    Příručka praktické gramatiky pro potřeby Armády ČR
    Díl 2., užití ochranných pomůcek

    Vstal ráno vojín netuše,
    že slečinka Libuše
    milovavši se s ním včera
    prášky si vzít zapomněla.
    Dnes ulehnuvše si na postel
    Libuše myslí na kostel.
    ZMYJKA
    ZMYJKA --- ---
    FAIRYPEAS: jinak řečeno chci-li si dělat prdel, tak to vypadá třeba takhle:

    Příručka praktické gramatiky pro potřeby Armády ČR
    Díl 1., rizika náhlé změny podmětu

    Zmateni jsou vojáci
    jda po louce nevědouce,
    zdali náhle nevěda
    šlápnuvši na medvěda
    redukcí či ablací
    neporuší shodu
    v čísle nebo rodu.
    Kliknutím sem můžete změnit nastavení reklam