• úvod
  • témata
  • události
  • tržiště
  • diskuze
  • nástěnka
  • přihlásit
    registrace
    ztracené heslo?
    MONYSEKAUTORSKÁ POEZIE *
    ZMYJKA
    ZMYJKA --- ---
    ZMYJKA: případně:

    Příručka praktické gramatiky pro potřeby Armády ČR
    Díl 2., užití ochranných pomůcek

    Vstal ráno vojín netuše,
    že slečinka Libuše
    milovavši se s ním včera
    prášky si vzít zapomněla.
    Dnes ulehnuvše si na postel
    Libuše myslí na kostel.
    ZMYJKA
    ZMYJKA --- ---
    FAIRYPEAS: jinak řečeno chci-li si dělat prdel, tak to vypadá třeba takhle:

    Příručka praktické gramatiky pro potřeby Armády ČR
    Díl 1., rizika náhlé změny podmětu

    Zmateni jsou vojáci
    jda po louce nevědouce,
    zdali náhle nevěda
    šlápnuvši na medvěda
    redukcí či ablací
    neporuší shodu
    v čísle nebo rodu.
    ZMYJKA
    ZMYJKA --- ---
    FAIRYPEAS: jde o to, že i když ho ironizuješ, tak by měl být správně. A nebo pokud je úmyslně špatně, musí to být patrné, že jde o úmysl. Takhle je to prostě hrubka.
    FAIRYPEAS
    FAIRYPEAS --- ---
    NATASHA: přechodník je samozřejmě těžká ironie, která mi zapadla do konceptu :) to je už v dnešní době tolikrát zdiskutovanej a zpřevracenej pozérskej paskvil, že by to snad nikdo nemohl myslet vážně :)
    NATASHA
    NATASHA --- ---
    FAIRYPEAS: Nápad se mi líbí, byla by to sympatická skica, ale ten přechodník, ten přechodník.
    FAIRYPEAS
    FAIRYPEAS --- ---
    rozpačitě
    si před sebou
    stříkáme
    své deodoranty
    do podpaždí
    nevěda
    kde začíná
    intimita
    THEFISH
    THEFISH --- ---
    Ve vinném sklepě zrají viny
    odložené kostýmy

    Zbytečné role ve své nahotě
    vytěsněny
    toulají se
    TOMASZ
    TOMASZ --- ---
    NECECH: Já to myslel jinak, tohle je už moc prvoplánová freudovina... ;)
    NECECH
    NECECH --- ---
    TOMASZ: to zavání freudovskou interpretací: trnož – stěžejní noha stolu / dlouhý předmět cylindrového tvaru, lenoch – pohovka / člověk pohodář
    TOMASZ
    TOMASZ --- ---
    NECECH: Souhlas, ta otázka je těžištěm, o čemž i trnož i lenoch už vědí své... ;)
    NATASHA
    NATASHA --- ---


    Těšíme se, že přijdete.
    NATASHA
    NATASHA --- ---
    NECECH: Mám radost.
    NECECH
    NECECH --- ---
    NATASHA: chválit báseň je samozřejmě nejtěžší disciplína literární kritiky, ale bohužel tento text nemá chybu, takže se nemám čeho chytit, abych o něm napsal nějakou jízlivou zábavu – místo toho přiznávám, že introvertní slečna z kavárny je mi velmi sympatická i se svými sklony k prokrastinaci a mnohoznačný význam otázky "bude vás ještě víc" mě přinutil k opětovnému čtení
    NEKDO_CIZI
    NEKDO_CIZI --- ---
    NATASHA: moc pěkné ....
    NATASHA
    NATASHA --- ---
    ***

    Zabrala nejlepší pohovku
    u největšího stolu
    v kavárně.

    Zarputile hledí
    do desky stolu,
    ignoruje šípy výčitek,
    jimiž se hemží trnož
    i lenoch.
    Neslušně olizuje lžičku.

    Slečno, bude vás ještě víc?

    Ale na takové otázky
    v tomto světě opravdu nejsou
    odpovědi.
    BUBLINKY
    BUBLINKY --- ---
    RICARDERON: Za mě taky Znojemnská.
    NECECH
    NECECH --- ---
    NATASHA: Ne! Znojemská právě že taky ne! V první chvíli jsem si řekl: tak jo, má to říz, dokonce to referuje k nějaké realitě. Třeba v obou kostelech jsou moc příjemní a světu otevření duchovní, to klidně může být. A taky ten mezilidský vztah je tam zhuštěn do jaderné věty, která působí v první chvíli jak pecka. Ale ve skutečnosti je obojí velmi banální, přesně jak podotýká můj přítel TOMASZ. Básnička k zasmání, ano, jako regionální poezie není špatná, dejme tomu jako výzdoba letáčků pro oba zmíněné kostely. Ale není to hotové dílo, spíš fragment, první nástřel.
    NATASHA
    NATASHA --- ---
    RICARDERON: Znojemská jo.
    NECECH
    NECECH --- ---
    umírající duše hroznů kálející na dno života, to je správný patos, tak to mám rád, ale obávám se, že básník chtěl napsat tragické nikoli komické verše...
    RICARDERON
    RICARDERON --- ---

    Vinobranná

    Upouštěné světlo
    po kalíšcích
    maximálně po sklenkách

    Ono pak bouří ulicemi
    v očích lidí


    Znojemská

    Pod Mikulášem ještě dva kostely

    Ani v jednom si tě nevezmu
    ale v obou
    jsme všichni svoji



    I na dně života leží kal
    Je to prach z duší hroznů
    které tak překrásně umíraly
    Kliknutím sem můžete změnit nastavení reklam