***
Já vidím, že ti lidé,
a ty obličeje,
a ty očnice,
oni jsou vyrobeni, aby se navzájem
zraňovali, aby se jizvili
jedni druhými,
a to vše jakoby mimochodem,
s nákupní taškou,
s internetem v mobilu.
Já je dobře vidím, jak se ukrývají
do svých garážových stání
a plotů opletených netkanou textilií,
aby to nebylo vidět, ty vraždy,
a ty čelisti,
a ty klouby.
Ale já je přesto vidím,
ačkoliv modře mrkající televize
odvracejí pozornost
a z komínů pravidelně stoupá dým.
Já to nemohu zakrýt
víčky ani paravány,
obličej jakoby mimochodem sešklebený,
očnice omlácené
ze samého dívání.