• úvod
  • témata
  • události
  • tržiště
  • diskuze
  • nástěnka
  • přihlásit
    registrace
    ztracené heslo?
    MONYSEKAUTORSKÁ POEZIE *
    NATASHA
    NATASHA --- ---
    THEFISH: Základ se mi líbí, ta scéna, film. Ovšem zdá se mi, že zbytečně čtenáři vysvětluješ, co je za motivací jednotlivých figur, co si o vyprávěném mají myslet.
    A taky si myslím, že Ty-vypravěč jsi tam navíc, že to komplikuješ - i formulací Jedy pro mě vždycky měly slabost, přičemž ve skutečnosti člověk má slabost pro jedy a ne naopak atd. Vedlejší matoucí motivy.

    Pro mě je u poezie vzrušující to, že čtenáře vrhne doprostřed scény, situace, pocitu, a ve zkratce mu vymáchá rypák v tom, co se děje, a pak ho v tom nechá. Žádné turistické značky, žádné vysvětlivky.
    NATASHA
    NATASHA --- ---
    THEFISH: Já Ti nevím, je to takový popík. Našel jsi princip stavby a navlékáš na něj obrázky - od lásky (ehm). Některé zajímavější, některé míň. Nenaštvalo mě to, což je taky svého druhu úspěch (protože hloupatost písňových textů u soudobého popu tak zhusta působí), ale mám tendenci to zapomínat sotva dočtu. Zajímalo by mě, jak by kdokoliv zazpíval ten refrén, poněvadž ten se mi jeví dost nezpěvný a rytmicky rozbitý...
    Takže spíš krčím rameny.
    SPECTATOR
    SPECTATOR --- ---
    Možná zapomněl
    prohnojit díru,
    zašít a rozetnout,
    páračenkou.

    Prolomit zábrany,
    zpřístupnít víru,
    pinzetou zalovit,
    vodou mělkou.

    Citlivě bez prstů,
    odhadnout míru
    kolečko nachystat
    škrábnout stěrkou
    THEFISH
    THEFISH --- ---
    Ten člověk byl cejtit houbama
    nejmíň na dvacet metrů
    žádný babky a klouzci
    ale ty jedovatý a zlý
    Jedy pro mě vždycky měly slabost
    a někdy se jim nedá říct ne
    tak jsem ho sledoval
    Chodil dokola kolem bloku s prolukou
    kde se v křoví potloukaly toulavý kočky
    a snažil se na ně dupnout
    prskaly a smály se mu
    on zběsile dupal a dupal a dupal
    dokud mu nedošel dech
    sesypal se na chodník jako vysklená výloha
    tisíc malejch kousků zoufalýho vzteku
    který už se nikdy nedaj dohromady
    a jedna kočka před něj pohodila ulovenýho ptáka
    čerstvou srmt
    ale ne zle chtěla ho nakrmit
    začala lízat rány na jeho střepech
    ty kočky ho měly rády
    jako jediný na celym světě mu nabídly lásku
    a on je za to nenáviděl
    THEFISH
    THEFISH --- ---
    NATASHA: díky za reakce, s kruhama psích vojáků máš pravdu, taky mě napadlo, že bych se tomu měl vyhnout, nicméně kameny úhelné a mlýnské prostě kruhů nezbavím.
    FIN: střízlivým odhadem tak deset dvanáct kousků, o kterých si myslím, že za to stojí. vesměs z poslední doby. část z nich jsem si dovolil sem vložit. kromě toho občas svedu tuhý boj s písňovými texty. třeba tenhle není k zahození (doufám):


    Tančí
    jako když si hraje se psem
    a všichni panáčkují kolem ní

    Kouří
    jako když se budí sopka
    a její láva taví popelník

    Tančí
    jak Salome před Herodem
    dnes večer ztratí hlavu nejen Jan

    Kouří
    jako lesní požár krotká
    a jen tak mimochodem uštve laň


    Ona je přesně ten typ holky,
    která ti vezme dech a už nikdy ti ho nevrátí.
    Zbyde ti po ní prázdný místo v plicích,
    protože v plicích se bere láska.
    Teprve z plic ji srdce pumpuje do celýho těla.


    Voní
    jako starořecká báje
    a ve všech chrámech hoří oběti

    Mluví
    jako když déšť laská vádí
    a každá kapka utkví v paměti

    Voní
    jako když noc letí krajem
    bludičky vedou pěší na scestí

    Mluví
    jako když Ind krotí hady
    Láokoón marně věští neštěstí


    Ona je přesně ten typ holky,
    která ti vezme dech a už nikdy ti ho nevrátí.
    Zbyde ti po ní prázdný místo v plicích,
    protože v plicích se bere láska.
    Teprve z plic ji srdce pumpuje do celýho těla.


    Líbá
    jako když vybuchne nova
    a jejím žárem planou planety

    Hřeje
    jako druhá láhev vína
    a zimní Prahu změní v Aventin

    Líbá
    jako kněžka Erótova
    a ze soch svatých drolí kameny

    Hřeje
    jako křehká balerína
    a s každým krůčkem zmizí ze scény
    TOMASZ
    TOMASZ --- ---
    NATASHA
    NATASHA --- ---
    Helejte, a hezký Štědrý je a tady ani ploutvička.

    Kdyby mi řeznickej nechal skřele,
    bral bych ty vánoce taky vřele.
    Ale že na mě vzal sílu hrubou,
    tak jenom z polívky klapu hubou.


    Tak něco. Bujarého. Žánop.
    BUBLINKY
    BUBLINKY --- ---
    TOMASZ: Však já vtipkuji. ;)
    TOMASZ
    TOMASZ --- ---
    BUBLINKY: ;)
    Podívej, někdy se povede napsat něco jasně dobrého, někdy se to povede celé zmatlat. A někdy prostě vznikne něco, co neumíme, nemůžeme jasně zařadit, nad čím se kroutí hlavou, s čím si autor neví rady, ale něco v tom je! -- třeba tady ta úžasná opravdovost, která se jindy i v těch "dobrých vecech" jen těžko povede. A ta to (aspoň pro mě) úplně zachraňuje. Netřeba lámat pismenkům nožičky. ;)
    BUBLINKY
    BUBLINKY --- ---
    TOMASZ: ;) Tak já nevím, celé to rozdupu, až se písmenkům polámou nožičky. ;)
    TOMASZ
    TOMASZ --- ---
    BUBLINKY: Poslední strofu ne! ;) Tam to je, a to do značné míry ospravedlňuje i určité prohřešky udělané na začátku. ;) Jsou tam jiné věci k prořezání, třeba "srdce duše".
    BUBLINKY
    BUBLINKY --- ---
    Hm, fakt je, že takové věci píšu zpravidla dost pohnutá, čímž se nevyhnu patosu, měla bych se naučit nechat text chvíli ležet, to si dávám jako novoroční předsevzetí. Nechat napsané chvíli být.
    BUBLINKY
    BUBLINKY --- ---
    NATASHA: Děkuji za názor a diplomacii, ale víš sama nejlépe, že kritiku snesu. Takže, já se s nikým nikdy nepřela, zda je ten či onen text dobrý, od toho jsou tu čtenáři. A teď budu parafrázovat Ivana W., prostě se text s tebou - čtenářem nepotkal. ;)

    Teď jsem si to po sobě znovu přečetla a vypustila bych poslední strofu. ;)


    RICARDERON: ;)
    NATASHA
    NATASHA --- ---
    Tak to jsem teď ráda, že jsem to své sem napsala; ač vánoční dárek to právě nebyl :)
    FIN
    FIN --- ---
    NATASHA: napsal jsem ti na tohle postupně 5 odpovědí, které jsem neodentroval. ale rozhodně je to krok dobrým směrem, je to pravdivější než skoro všechno, co napsala za nějakou dobu předtím. teď budu se zájmem sledovat, jestli zvládne, aby to nebylo tak osobní, ale přitom to zůstalo osobní :-)
    RICARDERON
    RICARDERON --- ---
    NATASHA: Souhlasím, ale nenapsal bych to takhle kulantně, tak jsem raděj nepsal nic.
    NATASHA
    NATASHA --- ---
    BUBLINKY: K tomu se něco píše hodně ztěžka, už se na to taky chystám delší čas.
    Je to vroucné, naprosto.
    Člověk nemůže nesouznít.
    Pořád ale přemítám, jestli bych řekla "dobrá báseň". Silný příběh, ano. Ne vždy se to ale překrývá... Někdy člověk přitaká citu, nikoliv textu, však rozumíš.
    Čistě lidsky: je dobře, že to píšeš, o tom není pochyb. Protože to téma je Velké téma.
    FIN
    FIN --- ---
    THEFISH: hele, ty toho musíš mít víc. nelíbí se mi všechno, ale forma je příliš určitá, styl taky. s pravdou ven: kolik toho takto máš?
    NATASHA
    NATASHA --- ---
    MAEROR: Je to jako scéna z filmu. Včetně střihů a skladby záběrů, v závěru hrdina v detailu, zvuk kašle zvýrazněný postprodukcí, jako výstřel v samotném tichu.
    NATASHA
    NATASHA --- ---
    THEFISH: S Kruhy (nemyslím jen to slovo, i náboj textu) si nevyhnutelně nabíháš - a toto srovnání v podstatě nelze přežít:
    Psí vojáci - Kruhy (1995) - YouTube
    http://www.youtube.com/watch?v=rsNwJCNUKAM
    Kliknutím sem můžete změnit nastavení reklam