• úvod
  • témata
  • události
  • tržiště
  • diskuze
  • nástěnka
    • přihlásit
    registrace
    ztracené heslo?
    MONYSEKAUTORSKÁ POEZIE *
    MAEROR
    MAEROR --- ---
    +2
    Á, jaro...
    TOMASZ
    TOMASZ --- ---
    RICARDERON: To přijde hned potom. V textu se to nesmí, než naznačit. ;)
    RICARDERON
    RICARDERON --- ---
    1 odpověď
    TOMASZ: tak v kontextu názvu bys po ní měl chtít, aby vztyčila vrchy, kámo...
    MARLLONE
    MARLLONE --- ---
    NATASHA: Je to taková ranější záležitost, proto ji sem posílám jako první kousek. Rozsekaná je stejně jako pocit co chce vystihnout, stejně tak veškeré zkomoleniny a špatné tvary mají význam. Nikdy bych si nedovolil říci, že píšu básně. Spíš poetiky, občas rýmovačky. Nicméně díky za postřehy. Tady to vypadá fajn.
    TOMASZ
    TOMASZ --- ---
    1 odpověď

    MÍSTOPIS

    Vrch louka les
    vrch louka louka
    louka vrch les

    Rybník

    hladina třpytí se
    v sluneční výhni

    Vrch za ním les
    u vody pole
    a potom louka

    Milá —
    na trávu klekni

    šaty si svlékni

    BUBLINKY
    BUBLINKY --- ---
    2 odpovědi+2
    NATASHA: No, to víš, v čudu...ale jsem zvědavá, takže kopíruji

    Automatický text

    nemůžu spát

    manžel vedle mě klidně oddychuje
    co čtrnáct minut se otočí na druhý bok

    mám strach aby ho světlo monitoru neprobudilo
    ale jakmile mi v pokoji začně růst líšnická tráva
    je mi to čím dál víc jedno

    zřetelně v trávě vidím nové a nové stopy
    všech kteří mě opustili

    uběhlo dvacet tři minut

    kouřím z okna
    pod oknem projel veliký a prázdný nákladní vůz
    na kapotě bíle vyvedený nápis
    VESELÝ

    z okna mi spadla nedokouřená cigareta
    modrá galoáska

    nemám výčitky jen proto
    že se noc naklonila k ránu
    a chodců je pomálu

    můj muž cosi zamručí jazykem
    který neznám
    přetahuju si přes hlavu a monitor deku
    tastaturu se snažím tlumit předstíranými
    váhavými úhozy

    přijdu si trapně

    ale kolem mě všechno voní
    cítím se bezpečně

    - - -

    když nemůžu spát
    cítím se
    jako auto VESELÝ
    které se vrací se sutí
    NATASHA
    NATASHA --- ---
    1 odpověď
    MARLLONE: Zdá se mi ( z výsledku té snahy), že píšeš s představou, že to bude báseň, jakmile se to rozseká do krátkých řádků. Tak snadné to ale není.
    A dásně je množné číslo od dáseň. Zkrátka by to chtělo větší pozornost k jazyku, k textu, k celé té věci. Máš pocit, zážitek a chuť psát, to je prima, a od toho je teď potřeba jít dál.
    NATASHA
    NATASHA --- ---
    +1
    TOMASZ: Já jsem ještě horší čtenář než maeror. Pro mě se všechno stalo v prvním verši. Pokoj s balónem. To je nádhera!! Asi jsem se v tom okamžiku odpojila a už jsem nebyla s to číst dál Tvou báseň, která pro mě ředila vzrušující a přitom křehký svět, který se otevřel na samém začátku.
    NATASHA
    NATASHA --- ---
    TOMASZ: Krásně napsáno.
    NATASHA
    NATASHA --- ---
    1 odpověď
    BUBLINKY, himbajs, já jsem se zrovna chtěla - nu dobrá, hroby se otvírají, mrtvoly vylézají - rozepsat o Tvé automatické básni, a ona je v čudu?!
    (To je, uznávám, protivnost sama, když člověk něco napíše, a očekává, že by to mohlo vzbudit reakce, a tyto se nedostaví ihned, nebo aspoň v přiměřené době poté.)
    Tuto reflexi jsem už ale měla rozepsánu a musela jsem od ní utéct, pakárna, no.

    Sem s textem.
    MARLLONE
    MARLLONE --- ---
    1 odpověď+1
    Ranní nevolnost

    Tlačí mě
    v žaludku
    umělá
    sladidla

    Dásně se
    změnila
    ve slaďoučkou
    krev co
    vytéká
    mezi holými
    zuby

    Ach

    Omdlít
    a na všechno zapomenout
    se mi jako vždy
    už zase tak moc nechce
    GRIMALK1N
    GRIMALK1N --- ---
    ±0
    TOMASZ: Mně se to líbí.
    MAEROR
    MAEROR --- ---
    +1
    TOMASZ: Já ti nevím. Až do předposlední strofy jsem byl zvědavý a kulisy se mi zdály být nadějně rozmístěné, nicméně poslední dva řádky mi uletěly kamsi do ztracena (jako malajsijský boeing?)... Podle mne ani příliš nekorespondují s předchozím tajemstvím a náladou a poetikou, zdá se mi z bratří Montgolfierů najednou Gagarin... Prostě zakusuji rozpaky z nenaplněných nadějí. Očekávání jsou prostě prevít :-)
    TOMASZ
    TOMASZ --- ---
    3 odpovědi+2

    DOMA

    Pokoj s balónem
    truhlíky na terase
    trsy afrických trav

    hodiny na římse
    tikají
    promarněné dny

    palandy lanové žebříky
    ve skříni kufr
    stanové kolíky

    šuplíky plné map
    na stole kahan
    horký vzduch

    vzhůru —
    leť!

    TOMASZ
    TOMASZ --- ---
    1 odpověď+4
    EUCHRID: Ten problém se sebehodnocením mají všichni, to je normální... ;)

    Hele, pro mě tady nedošlo k básni. Je to takový text, kloubící nenávist v první s božským komplexem ve druhé strofě, který se snaží stát básní laciným trikem, tj. veršem. Ale to se vždy ukáže jako bezzubé, je-li to takto samoúčelné. Zkus zveršovat pokyny k vyplnění daňového přiznání a uvidíš.

    Je to ten druh textů, které pomohou především samotnému autorovi se s něčím vypořádat. Není dobrý nápad v nich hledat něco víc, protože ta emoce je příliš Tvoje, a Ty jsi příliš ve středu dění, takže se to na ostatní nepřenese.

    Jestli jsi to tušil, a jen tak to zkoušel, co kdyby, tak ok. Jestli budeš zklamán tím, co tu píšu, pak další návod, jak s tím něco udělat, je na nástěnce. :)
    NATASHA
    NATASHA --- ---
    TOMASZ:
    KU13AR: To jsem opravdu ráda, že se nám ta užitečná fráze hned hodila!
    FIN
    FIN --- ---
    KU13AR: obávám se, že pánové nehovoří o poetických ctnostech, ale o prostém umět/neumět česky...
    KU13AR
    KU13AR --- ---
    2 odpovědi-1
    TOMASZ:
    KONZUM23: však sem čirej velrybí tuk, amatér bez soudnosti, co neuznává poetický cnosti, neříkám už radši ani muk, sem jen obyčejnej kluk ;)
    TOMASZ
    TOMASZ --- ---
    2 odpovědi+1
    KU13AR: Ani by nemuselo být toho "zbyde, nemel, dem". Už to "né" na začátku implikuje, že nééé, prostě tohle nééé. Ale mohl bys to vydávat za dada experiment a uspět třeba ve výběru nejlepších českých básní. Tady jsi však jen velrybí tuk... ;)
    KU13AR
    KU13AR --- ---
    1 odpověď-3

    Né moc
    Když budu moc, moc, prosím skopni mě dolu, někam do dolu, kde budu těžit klid, sem děvka požitku a nikdy nevím kdy přestat bažit se smím, dost dosti, klidu od radosti, smutek příjemně mě zakryje jak deka, třicet deka naděje mi do žil naleje, nastaví další koleje, do tábora smrt, kde je konec v nedohlednu, však jak noční hlídač čeká, však už mě dávno neleká, ta jeho přítomnost, však zbyde ze mě kost a kdybych nemel dost, tak teď a tady odhalím života vnady, co bude zítra, Čert si vem, nemažu si omlazovací krém, beztak tam všichni dem...

    Kliknutím sem můžete změnit nastavení reklam