TOMASZ: To by nešlo, že? Tak do práce.

Všeobecná totální rezignace? :-o

Štěstí

Ukolébán na vlastních snech,
na vůni noční oblohy.
Položím hlavu na měkký mech,
položím ti ji pod nohy.

Ve vodách svého světa tonu,
lokám chvíle v zapomnění.
Ležím a naslouchám zvonu,
srdce mé mi v těle duní.

Ztracený jsem našel sebe,
v prachu na dně šuplíku.
Kotě mi v útrobách přede,
- štěstí smutných básníků.

hudby těch dravých trav
trávivé roztoky soustav
v nich jsem tě ztratil
proto se cítím oprávněn
tě v nich znovu nalézt

v ničem jiném než
ničeho jiného
však někoho nalezl
a travič to cítí
je soustředěný

sehnu se
vyčkám eóny
procedím mezi zuby lávu
a víš že to není málo
kam až dosáhne ruka bezbožnosti

zurčím jako lesní potok
však pod břehem
páchám z největších zel

Labuťe

V tlamě již bezzubého večera,
před tím, než přijde slastný spánek.
Ve slinách, kde mokne příšera,
skládám si labuťe ze zlatých stránek.

Labuťe pro štěstí vzlétají k nebi,
zalétly potichu do šedých mračen.
Z posedů střílejí hladoví lidi,
labuťě mordují, jak při lovu kačen.

Srdce mi poskočilo v oparu kouře,
cigareta vypadala mi z mladých rtů.
Na schodech seděl jsem uprostřed bouře,
zmáčený večer plný promoklých snů.

V Jirchářích

odlomili mne od místa
kterým se běžně větrá

udělám pár kroků a zadýchávám se

na konci ulice
neexponovaná přítomnost
bere mne sama za tvář tvýma rukama
a někam táhne

jenom to okno nahoře
už není dokořán

NATASHA: ;)

Ve frontě

Pán přede mnou
je Clever
Olma
a Zlatá Haná

a jeho hlava
kropenatá pláň
léty vyfoukaná.

BUBLINKY: Od Stratova ne, spíš ze Semic... ;)