• úvod
  • témata
  • události
  • tržiště
  • diskuze
  • nástěnka
  • přihlásit
    registrace
    ztracené heslo?
    MONYSEKAUTORSKÁ POEZIE *
    TOMASZ
    TOMASZ --- ---
    A kromě toho örömy. To je k zblití... :P
    RICARDERON
    RICARDERON --- ---

    "Tato bontónu kontura co vinu nesnese"
    Úrodně rozvodněné oči! Prosim tě, kdo to přeložil?
    Ňákej Lukeš.

    SANTGEORGE
    SANTGEORGE --- ---
    Přidávám svůj skromný příspěvek. Doufám, že neurazí. Kritiku vítám :)

    Poslední večeře

    Pietní svíčka mi k večeři plápolá,
    pojídám smutek, polykám život.
    Do polévky padají slzy jako tér
    a každé sousto má milión cizích chutí.

    Noblesní příbor z pohřebních žalmů,
    sklenice na víno ze střípků vzpomínek.
    Bryndáček pod krk od sladkých zvratků,
    talíře zdají se bránou do Sodomy.

    Po předkrmu jest druhý chod splínu,
    nožem krájím čas a vidličku bodám do múz.
    Solnička s cukrem souloží tu s pepřem
    a já mám z pohledu sytý pocit.

    Prohnilý dezert s červavou třešničkou,
    šlehačka šlehaná z citů a bázně.
    Karamelka sladká, Rulík necítím.

    Němý sluha bez tváře dolévá mi trpké víno.
    Když shlédne stůl, leká se a vína lije mimo,
    pak namísto omluvy, nasadí si masku opilce
    a snaží se tvářit co nejvíc vesele.

    Tato bontónu kontura co vinu nesnese,
    nechť je kořením večeře a esencí zrady.
    Tak najez se do syta, usni na zádech
    a pověz Jidášovu uchu, že už je čas.
    AJVAJ
    AJVAJ --- ---
    II.

    Já nechci dál už opevňovat trosky
    chci začít stavět, stavět nový dům
    v kraji tak vlhkém, že za ta léta poskyt
    svou mělkou půdu leda komárům

    v lese tak velkém, že nelze ani popsat
    tak velkém, že v něm i dítě zabloudí
    lehnu si chvíli do mechových podsad
    a nechám vlhkost všechno posoudit

    A kdosi kolikrát se na člověka díval
    až uvnitř břicha hlína vysychá
    jak tácky s vatou, co déšt je nezalíval
    a mezi prsty suchá řeřicha

    Já nechci dál už opevňovat trosky
    chci začít stavět, stavět nový dům
    SOLIVAGANT
    SOLIVAGANT --- ---
    NATASHA: :) díky. Tento analytický pohled jde trošku mimo mě, ale beru to jako zpětnou vazbu že ti to sdělení moc nefungovalo, případně chybí ještě pár slov co se prožilo mezi tím, možná... :)
    NATASHA
    NATASHA --- ---
    SOLIVAGANT: Má to takovou symetrickou strukturu - od jednoho druhu ptáka k postřehu o kráse, od druhého k naději - ten poslední verš to nejspíš má vrátit do nějakého napětí, ale něco tomu zabránilo. Možná časový kruh od "dnes ráno" na začátku k "dnes" na konci. Myslím, že mi tam schází nějaký vývoj.
    SOLIVAGANT
    SOLIVAGANT --- ---
    Něco nedávného (5.11.), začal jsem v létě po pár letech psát... Opět potěší kritika, nekritika, i mlčení není v určitých případech od věci... :)


    * * *

    dnes ráno
    sýkorky se vrátily do zahrad
    jako pozdravení němého
    co musíš slyšet
    abys neminul krásu světa
    nezůstal zavřený v sobě

    zvedlo se hejno holubů ze střechy
    a s dalším hejnem zamířilo pryč
    šumné tleskání křídel
    opíšou kruh a
    nechají jen tuhle stopu v tobě
    o naději letu

    neztrať se dnes
    RICARDERON
    RICARDERON --- ---
    OPIC: Člověče, to mi přijde jako zápis ze schůze...
    OPIC
    OPIC --- ---
    podzimní noc

    smývá smutek včerejška
    přináší problémy dneška

    rokuje s parapety
    hraje si s okny

    zpěvem svým zklidňuje
    sny horečné
    NATASHA
    NATASHA --- ---
    AURENIS: Tohle je vysloveně taková základní škola "básničkování", prvopokusy. Výsledek naivní.
    Taky mohu vysvětlit, samozřejmě.
    NATASHA
    NATASHA --- ---
    AJVAJ: Případně mohu vysvětlit, proč je to nakonec jen líný text, přestože to při vynaložení o něco většího úsilí mohl být docela fajn pop(ěvek).
    TOMASZ
    TOMASZ --- ---
    Všechno je v prdeli
    sedí si na uších
    na nervy mi hrají
    přes všechny mínusy
    co za to dostávají... ;)
    AURENIS
    AURENIS --- ---
    Rutina

    Ležím si v posteli,
    na uších sluchátka mi hrají,
    kouzelné tóny muziky
    do euforie mě dostávají.

    Neznámí interpreti,
    co trendy udávají,
    kolébku z not,
    mi na dobrou noc,
    spřádají.

    Pomalu mozek vypíná,
    oči mi při tom zavírá,
    představa léta mne zahřívá,
    ošklivá myšlenka umírá.
    RICARDERON
    RICARDERON --- ---
    BUCHVI: dobrý, jen přemýšlím, jestli mám doplňovat nějaké slovo za hřát tě... Já bych věděl.:-)
    AJVAJ
    AJVAJ --- ---
    18.11.2014

    Jakmile vstanu, venku je tma tmoucí
    až před ní musím okna zavírat
    v té tmě se choulí zimomřiví brouci
    v té tmě se nelad rychle mění v lad

    a nelad můj se rychle mění v rýmu
    což není, teda žádné zlepšení
    což není nic, snad jenom další mínus
    a listopad se sune po kmeni

    a všechno mě to dneska pobuřuje
    a vyvolává silný nesouhlas
    a touhu, touhu, touhu jen tak ujet
    navštívit třeba, třeba Caracas

    však rýmaři jsou na své touhy krátcí
    a ucpaní – jak Praha po svých svátcích
    BUCHVI
    BUCHVI --- ---
    (Dlouho jsem (vás) jenom četl, tak zase po čase zkusím taky něco vlastního...)

    Co tichá výtka věnování
    Vyrytá do předsádek knih
    Zuřivě gumovaná--

    Podzim. Vytrhlas z knihy první stránku
    Leč nepřiložíš k boroví
    Nebude hřát tě--

    Stránku k spánku
    Uložíš mezi listy z válek
    Dopis z cest, účet z cukrárny...

    A přítelkyním můžeš říkat
    "Dívej, to už je za námi."

    NATASHA
    NATASHA --- ---
    BUBLINKY: Vidíš, a přesto si tu pár lidí oddechlo.
    Ale být na sebe moc hodní se nevyplácí, a proto: první strofa slibná, slibná, a pak to padá. Někdy stačí konstatovat, někdy ne.
    BUBLINKY
    BUBLINKY --- ---
    BUBLINKY: Mno, tak nasekat dvě chyby v takovém krátkém textu je na pováženou...děkuji za upozornění v poště.
    BUBLINKY
    BUBLINKY --- ---
    Časně ráno

    se zastavím u okna
    navršené pláty oceli
    jsou příliš nízko nad městem

    a té tíhy
    kvůli které

    ani slunci
    ani mně se
    nechce ven.
    TOMASZ
    TOMASZ --- ---
    Nástěnka!
    Kliknutím sem můžete změnit nastavení reklam