• úvod
  • témata
  • události
  • tržiště
  • diskuze
  • nástěnka
  • přihlásit
    registrace
    ztracené heslo?
    MONYSEKAUTORSKÁ POEZIE *
    JANEQ
    JANEQ --- ---

    ta upřímná krutost prýštící z nohavic
    další se take ptají
    jak a kde si steleš moudra
    stejně to vidí jiní
    advokáti.

    JANEQ
    JANEQ --- ---
    TOMASZ: Ale jo, a presne takhle popisne ;)
    FIN
    FIN --- ---
    TOMASZ: když se protistrana namísto faktické uchýlí k osobní odpovědi tohoto typu, zpravidla to znamená, že fakta scházejí. hm, smile included :-)
    TOMASZ
    TOMASZ --- ---
    FIN: Když Ti odpovím, tak už tu do konce roku budou jenom Tvoje příspěvky... ;) Hm, tak já budu raději mlčet.
    VINCENT_BU
    VINCENT_BU --- ---
    TOMASZ: čtu to takhle:

    (přízvučné: —; nepřízvučné: U)

    Kdo může / za moji / včerejší / poluci?
    — U U /— U U /— U U /— U U
    Tuším, že / Radovan, / vůbec nic / netuší…
    — U U / — U U / — U U / — U U
    kdo může / za moje / noční / krámy?
    — U U / — U U / — U / — U
    Stydím se / dát cejchy / mámě / k vyprání…
    — U U / — U U / — U / — U U…………… {na přízvučnou slabiku vychází lehká doba; tohle se v 19. století dělalo běžně}

    Maminka / už je / trochu / slepá,
    — U U /— U / — U / — U
    tím se však / znemožnit / nedá a / žehrá:
    — U U / — U U / — U U/ — U
    Petříku, / pohlavní / život jsi / skončil
    — U U / — U U / — U U / — U
    dávno, tak / proč jsi ty / cejchy tak / zmočil?
    — U U / — U U / — U U / — U

    Co mám teď / nalhat / starý /panně?
    — U U / — U / — U / — U
    Nemohu / s pravdou ven, /promiň, / Rado / vane,
    — U U / — U — / — U / — U / — U…………… {1 stopa navíc, 1 hybridní daktyl}
    říkám jí: / zaleh’ mě / bílý / vorvaň —
    — U U / — U U /— U/ — U /
    pak trapně / mlčím, / kéž bych se / propad’…
    U /— U / — U / — U U /— U…………… {nepřízvučná předrážka}


    čtyřstopý daktylo-trochejský verš (to nejběžnější v naší poezii), tři nepravidelnosti a jedna stopa navíc, ať to nezní tak strojově, synkopy přijdou vhod. o rýmy jsem ani neusiloval, asonance postačí — celkem pravidelné ABAB ABAB ABAB, s tím, že ve 3. a 4. verši nevychází správně přízvuk.
    nedokážu tedy na tvoji otázku přímo odpovědět. :)
    FIN
    FIN --- ---
    TOMASZ: no s "moc adjektiv" bych byl opatrný, má jich tam věru pramálo. a naopak, doslovnost je skvělá věc, je to způsob řečení věci. osobně bych spíš trochu poupravil občas škobrtající stylistiku, například:
    - tak jakmile píšeme slangově, je dobré být konzistentní: mladýho x poprvé
    - obdobně: dnes x dneska
    TOMASZ
    TOMASZ --- ---
    VINCENT_BU: "Sorry, publikování mě rajcuje" -- s tím opatrně tady. ;)

    Je to dostatečně šílený. Proč jsi to teda zavraždil tak neskutečně rozháraným rýmem a kulhajícím rytmem? S trochou poctivé řemeslné práce... ;)
    TOMASZ
    TOMASZ --- ---
    FIONOR: Vždycky, když se to ve mně ozve, začne lítý vnitřní boj, abych měl co říct, téma, které by stálo za to říkat. Většinou prohraju. ;) Když náhodou ne, nastane zase vnitřní boj, jak to říct, aby to byla báseň. Překvapivě neméně tuhý boj. Často horší pro tu beznaděj, že když už má člověk konečně co říct, neví jak. Většinou taky prohraju.

    Tys první kolo vyhrál...

    Ke druhému. Moc adjektiv. Ale hlavně to chce tak nějak vzít oklikou, neříkat to přímo a popisně.

    Tolik za mě. :)
    VINCENT_BU
    VINCENT_BU --- ---
    (Musím ještě jednu, sorry. Publikování mě rajcuje.)

    Petrovo zapření

    Kdo může za moji včerejší poluci?
    Tuším, že Radovan, vůbec nic netuší…
    kdo může za moje noční krámy?
    Stydím se dát cejchy mámě k vyprání…

    Maminka už je trochu slepá,
    tím se však znemožnit nedá a žehrá:
    Petříku, pohlavní život jsi skončil
    dávno, tak proč jsi ty cejchy tak zmočil?

    Co mám teď nalhat starý panně?
    Nemohu s pravdou ven, promiň, Radovane,
    říkám jí: zaleh’ mě bílý vorvaň —
    pak trapně mlčím, kéž bych se propad’…
    NEMESIS
    NEMESIS --- ---

    Na kamenném, kamenném poli kuchyň.
    Uprostřed s nemocným lůžkem.
    Za okny
    v mrazu
    jelínek pod parůžkem olizuje zeď.

    A hlína zvoní,
    když hmyzítka podkůvkami po kamenech jdou.

    A lůžko chvěje přikrývkami,
    jak husa, když chce odletět.
    VINCENT_BU
    VINCENT_BU --- ---
    Zde nebezpečí nehrozí

    Můj pokoj voní jako vopičárna,
    dýchám v posteli schovaný,
    venku spí sídliště, dobře je znám —
    co teď, orangutani?

    Startovací plocha představ,
    vyvoláváš ve mně zvláštní pocity,
    naimpregnovaný letní kabát —
    jak říkám, zvláštní pocity.

    Jak si teď představit, co jsem nepoznal,
    v létě jsem kamsi šel,
    klopýtal přes pole před Lysou nad Labem,
    hle! — mrtvé rameno, les těl.

    Někoho máš? To nevadí,
    vždyť se chci s tebou jen vyspat,
    což se mi zhusta nedaří,
    jde mi jen o sex, nač se vymlouvat?

    Dostat se dovnitř, co nejdéle pobýt
    tam, kam jsem pronikal slovy,
    že mě to ve snu nenapadlo —
    nechci slast, orgasmus, jen pobyt.
    RICARDERON
    RICARDERON --- ---

    Smutným svědkem nové stovky
    mizející za pivo

    Zapomenuté uvozovky
    hned v prvním verši

    Blátivo
    a zima k tomu
    a daleký ten kousek domů

    Vědomě vzpřímen
    nakřivo

    TOMASZ
    TOMASZ --- ---

    Intimně se stýkáme
    v koupelnách
    jícnem světlíku se šíří šplouchání
    Je to ta hezká sousedka?
    Ne ten byt je na druhé straně
    za zdí nabírají vodu do kýblu
    spláchnutí

    Na schodišti udržujeme
    formální styk
    Dobrý den Jedete výtahem?
    o společné sprše taktně
    pomlčíme

    BUBLINKY
    BUBLINKY --- ---
    Potřebovala jsem tě slyšet
    ale nemohla usnout

    až za světla upadla vyčerpáním
    a tys´ mi stejně neprocitla do snů.

    Trhnutí srdcem mě probudilo.
    JANEQ
    JANEQ --- ---
    MAEROR: hraje to, ale poslednich 5 radku je bozich!!!
    JANEQ
    JANEQ --- ---


    ty nejdrtivější dopady
    nejsou ničím
    v porovnání
    s
    tvojí hlavou
    řítíš se ranním Irským
    venkovem
    se svou kávou
    a svým tátou

    pak přestaneš pít


    MAEROR
    MAEROR --- ---
    TOMASZ: Díky za zpětnou vazbu, nicméně pro mne by se ustřižením vytratil původní pocit, příběh i záměr. Ale aspoň vidím, že se mi je nepodařilo podchytit dobře :-)
    TOMASZ
    TOMASZ --- ---
    MAEROR: Výborných prvních pět veršů! Ukončil bych to "mne děsí". Tam je to všechno. Zbytek není špatný, ale už se jenom veze na vlně, kterou ani "chlazení" nemůže překonat. :)
    MAEROR
    MAEROR --- ---



    nenapadlo by mne
    že záhrobí může být kropenaté

    nad obličejem staré ruce
    umyté dezinfekcí
    děsí mne
    až nečekaně jemnou převahou

    noviny z loňské zimy
    na stole čekárny

    nikdo už nečte
    nikdo tu neslyší
    jak v nás řve chlazení
    půllitr light
    za sedmnáct korun

    JANEQ
    JANEQ --- ---
    TOMASZ: Vyborny
    Kliknutím sem můžete změnit nastavení reklam