NATASHA: Omlouvam se za opomenuti diakritiky, ale jsem v praci, kde ji proste nemam. Zaujmout absurditou je snad nejtrefnejsi vyraz meho umeleckeho umyslu s timto textem. Tentokrat je to muj osobni vytvor. JJ, cestine davam kapky. Ano, jsou to z meho pohledu normalni rymy. "K princi, kdo" neni gramaticke? Pravdu rici, jsem rad, ze jsem se s formou "princi" trefil do normy (nebyl jsem si vubec jisty), ale co se zajmena "kdo" tyce, Korpus rika, ze ho muzu takhle pouzivat, napr. "nechce plody svého šedesátiletého úsilí zanechat
někomu, kdo je zřejmě po jeho smrti hodlá prohýřit s poběhlicemi" (Forcellino, Antonio (2012): Michelangelo. Překlad: Korteová, Karla. Praha: Vyšehrad 2012.), viz take
https://kontext.korpus.cz/...pagesize=40&refs=%3Ddoc.title&structs=p%2Cg%2Cerr%2Ccorr&viewmode=kwic&
FIN: Jsem pocten, ze kvuli me sis dal takovou praci. Ale na druhou stranu je mi lito, ze se s tebou nemuzu normalne bavit jiz nekolik let s vyhlidkou na nikdy. Nerad ti to rikam, ale tvoje fantazie o mne jsou prapodivne. Muj pristup napriklad neni (mozna sveho casu pred deseti lety byl), ze sebe povazuji za jedineho rozumneho cloveka mezi naprostymi ignoranty. Naucil jsem se slyset tissi hlasy plne lasky k cestine a poezii, casto plne bolesti a rozhorceni, coze ja to te ubohe cestine a poezii hrozneho delam.
Otazka je, proc se vubec debate se mnou venujes, kdyz ti je tak protivna? Protoze svoji pritomnosti znesvecuji chram poezie, ktery stavis se svymi proroky jako
RICARDERON? Mam pocit, ze prilis touzis po vznesenu a libujes si v roli andela strazneho, z jehoz omniscientni perspektivy jsi take psal svuj hloupy manual, zejmena prvni bod. A protoze tento manual se libi vsem ve tvoji parte, neznamena to jeste, ze je spravny a dobry.
A ted moje pointa: Kdo se tady aktivne rozumnemu dialogu jsem nikoliv ja, ale ty. Ja uznavam, ze bych na svych textech mohl vylepsit ledacos. A taky uznavam, ze nemam cit pro spravne nakladani s cestinou, a tak ji mrzacim jako drevorubec, ktery se tezkou sirokou sekerou snazi z celeho kmene stromu (nikoliv z kaolinu) vyrabet jemnou keramiku (hint: nevzdavam to). Lepe bych to vyjadrit nedokazal. Definoval bych prave to jako svuj osobni styl.
Ale tvrzeni, ze mi schazi cit pro "správné (ejhle!) nakládání s poezií jako takovou" (trochu si zde protirecis se svym manualem, nevadi) proste proto, ze k tomu pristupuji jak technokrat. To je proste nesmysl. Delas, jako bys mi skutecne videl do hlavy. Ano, pristupuji k poezii jako technokrat, ale myslim si, ze to je zcela legitimni pristup.
NATASHA: Presne tak! Necti to!
RICARDERON: Presne tak! Ignoruj to!
Budeme oba stastnejsi.